Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Astronomové studovali, jak vzniká typ diskrétní aurory na planetě Mars; v nové studii dospěli k závěru, že vzniká interakcí slunečního větru s regionálním krustálním magnetickým polem
Autor: NASA/CU/LASP

Vědci studovali, jak vzniká diskrétní polární záře na planetě Mars. V nové studii fyzikové informovali, že vlastnosti slunečního větru interagujícího s magnetickými poli v kůře planety (krustální neboli korové magnetické pole), objevenými na jižní polokouli Marsu, silně ovlivňují tvorbu a vlastnosti těchto polárních září, vyskytujících se jen na vybraných místech rudé planety. Na rozhraní uzavřených a otevřených magnetických siločar krustálního pole se objevuje diskrétní polární záře – zhruba ve výškách 140 km. Vedoucím výzkumu byl Zachary Girazian, přidružený vědecký pracovník z Oddělení pro fyziku a astronomii University of Iowa.

Fyzikové pod vedením vědců z University of Iowa studovali, jak na Marsu vznikají různé druhy polárních září. V nové studii zkoumali diskrétní auroru – světelné úkazy na obloze, které se vyskytují převážně v průběhu noci na jižní polokouli rudé planety. Astronomové věděli o existenci těchto nespojitých polárních září na Marsu – diskrétní polární záře jsou známy i ze Země – nevěděli však, jak vzniká. Je to proto, že Mars nemá globální magnetické pole jako Země, které je hlavním spouštěcím mechanismem pro polární záře.

Podle vědců je diskrétní aurora na Marsu řízena interakcí mezi slunečním větrem – konstantním proudem nabitých částic ze Slunce – a magnetickými poli generovanými kůrou v jižních oblastech Marsu. Vědci zjistili, že právě povaha této lokalizované interakce mezi slunečním větrem a magnetickými poli v zemské kůře vede k diskrétní polární záři.

Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars Autor: NASA/GSFC
Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars
Autor: NASA/GSFC
Získali jsme první detailní studii popisující, jak poměry ve slunečním větru ovlivňují polární záře na Marsu,“ říká Zachary Girazian. „Náš hlavní objev spočívá v tom, že uvnitř oblasti silného krustálního magnetického pole se vyskytuje polární záře, jejíž intenzita závisí většinou na orientaci magnetického pole slunečního větru, zatímco mimo tyto oblasti závisí intenzita především na dynamickém tlaku slunečního větru.“

Objev vychází z více než 200 pozorování diskrétní aurory na Marsu sondou NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Jeden z přístrojů použitý k pozorování – Solar Wind Ion Analyzer – fungoval pod vedením Jaspera Halekase, docenta na zmíněném Department of Physics and Astronomy a spoluautora studie.

Nyní je velmi úspěšná a vzrušující doba pro zkoumání polárních září na Marsu. Databáze pozorování diskrétních auror pořízená sondou MAVEN je první svého druhu, která nám dovoluje vůbec poprvé porozumět základním charakteristikám polárních září,“ dodává Zachary Girazian.

Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Fotografie polárních září na Marsu byly před rokem zveřejněny také z mise Spojených arabských emirátů nazvané HOPE (tedy Naděje). Tato sonda je zaznamenala v ultrafialovém záření na jeho noční straně.

Kresba polární záře na Marsu Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Kresba polární záře na Marsu
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] Polární záře z mise HOPE (UAE)

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda MAVEN, Diskrétní polární záře, Planeta Mars, Hope


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »