Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hluboko pod zemským povrchem se mohou ukrývat velké zásoby diamantů

Hluboko pod zemským povrchem se mohou ukrývat velké zásoby diamantů

Diamanty

Diamanty na vašem snubním prstýnku nejsou tak vzácné, jak byste se mohli domnívat. Na základě použití zvukových vln o velmi nízké frekvenci vědci odhalili zásoby diamantů rozložených hluboko pod zemským povrchem a množství těchto vzácných nerostů odhadli na více než jednu biliardu tun. Tyto údaje vyplývají z nové studie publikované týmem vědeckých pracovníků z MIT (Massachusetts Institute of Technology), Harvard University, University of California at Berkeley a mnoho dalších významných vědeckých institucí.

Ukazuje se, že diamanty možná nemusí být tak exotickými nerosty a na (geologickém) měřítku jsou poměrně běžné,“ říká Ulrich Faul, vědecký pracovník na Department of Earth, Atmospheric, and Planetary Sciences, MIT, který pomáhal vypracovat tuto studii. „Nemůžeme se k nim sice dostat, avšak nachází se tam mnohem více diamantů, než jsme se vůbec kdy domnívali.“

Diamanty se nacházejí ve vytvořených podpovrchových horninách nazvaných kratony, které obvykle tvoří jádro tektonických desek planety, z nichž mnohé přežily opakované spojování a dělení kontinentů. Podle zástupců MIT se mohou rozprostírat až do hloubky 322 km pod povrch Země v podobě „obráceného pohoří“ (sahajícího shora dolů), kde panují dostatečně vysoké teploty a tlaky pro jejich vznik. Výzkumníci odhadují, že spodní části těchto kratonů – jejich kořeny – mohou obsahovat jedno až dvě procenta diamantů.

Zvukové vlny pronikající skrz Zemi jsou používány k záznamu zemětřesení. Vědci také využívají seismická data k odhalení, z čeho jsou složeny nejhlubší části naší planety. Vykreslí přitom obraz, jak s největší pravděpodobností vypadají horniny uvnitř Země. Zvukové vlny putují prostředím rozdílnou rychlostí závisející na složení, teplotě a hustotě hornin a nerostů, přes které procházejí. To poskytuje vědcům metodu k určení, jaký typ horniny se pod zemským povrchem nachází, a to na základě porovnání rychlostí těchto zvukových vln, uvádějí pracovníci z MIT.

Vědci zjistili, že tyto zvukové vlny mají tendenci zvyšovat svoji rychlost, když procházejí přes kořeny kratonů – šíří se mnohem rychleji, než se doposud předpokládalo. Po provedení série experimentů v laboratořích, kde byly zvukové vlny posílány přes různé horniny, vědci zjistili, že pouze hornina obsahující 1 až 2 % diamantů mezi jinými složkami může umožňovat rychlosti zaznamenané při jejich šíření přes kořeny kratonů.

K odhadu celkové hmotnosti diamantů na Zemi odborníci předpokládali v kořenech kratonů 1 až 2 % diamantů a to zkombinovali s celkovým objemem kratonů nacházejících se na naší planetě. Předpokládané množství tak dosáhlo čísla 1016 tun diamantů, což více než 1000× převyšuje dosavadní odhady.

Prověřovali jsme nejrůznější možnosti ze všech možných variant a toto je jedna z těch, které zbyly jako přijatelné vysvětlení,“ říká Ulrich Faul. Předpokládané diamanty bohužel nelze těžit – leží v hloubce 145 až 241 kilometrů pod zemským povrchem, mnohem hlouběji, než sahají dosud nejhlubší uskutečněné vrty.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] news.mit.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Výskyt diamantů, Kratony, Diamanty


42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »