Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hluboko pod zemským povrchem se mohou ukrývat velké zásoby diamantů

Hluboko pod zemským povrchem se mohou ukrývat velké zásoby diamantů

Diamanty

Diamanty na vašem snubním prstýnku nejsou tak vzácné, jak byste se mohli domnívat. Na základě použití zvukových vln o velmi nízké frekvenci vědci odhalili zásoby diamantů rozložených hluboko pod zemským povrchem a množství těchto vzácných nerostů odhadli na více než jednu biliardu tun. Tyto údaje vyplývají z nové studie publikované týmem vědeckých pracovníků z MIT (Massachusetts Institute of Technology), Harvard University, University of California at Berkeley a mnoho dalších významných vědeckých institucí.

Ukazuje se, že diamanty možná nemusí být tak exotickými nerosty a na (geologickém) měřítku jsou poměrně běžné,“ říká Ulrich Faul, vědecký pracovník na Department of Earth, Atmospheric, and Planetary Sciences, MIT, který pomáhal vypracovat tuto studii. „Nemůžeme se k nim sice dostat, avšak nachází se tam mnohem více diamantů, než jsme se vůbec kdy domnívali.“

Diamanty se nacházejí ve vytvořených podpovrchových horninách nazvaných kratony, které obvykle tvoří jádro tektonických desek planety, z nichž mnohé přežily opakované spojování a dělení kontinentů. Podle zástupců MIT se mohou rozprostírat až do hloubky 322 km pod povrch Země v podobě „obráceného pohoří“ (sahajícího shora dolů), kde panují dostatečně vysoké teploty a tlaky pro jejich vznik. Výzkumníci odhadují, že spodní části těchto kratonů – jejich kořeny – mohou obsahovat jedno až dvě procenta diamantů.

Zvukové vlny pronikající skrz Zemi jsou používány k záznamu zemětřesení. Vědci také využívají seismická data k odhalení, z čeho jsou složeny nejhlubší části naší planety. Vykreslí přitom obraz, jak s největší pravděpodobností vypadají horniny uvnitř Země. Zvukové vlny putují prostředím rozdílnou rychlostí závisející na složení, teplotě a hustotě hornin a nerostů, přes které procházejí. To poskytuje vědcům metodu k určení, jaký typ horniny se pod zemským povrchem nachází, a to na základě porovnání rychlostí těchto zvukových vln, uvádějí pracovníci z MIT.

Vědci zjistili, že tyto zvukové vlny mají tendenci zvyšovat svoji rychlost, když procházejí přes kořeny kratonů – šíří se mnohem rychleji, než se doposud předpokládalo. Po provedení série experimentů v laboratořích, kde byly zvukové vlny posílány přes různé horniny, vědci zjistili, že pouze hornina obsahující 1 až 2 % diamantů mezi jinými složkami může umožňovat rychlosti zaznamenané při jejich šíření přes kořeny kratonů.

K odhadu celkové hmotnosti diamantů na Zemi odborníci předpokládali v kořenech kratonů 1 až 2 % diamantů a to zkombinovali s celkovým objemem kratonů nacházejících se na naší planetě. Předpokládané množství tak dosáhlo čísla 1016 tun diamantů, což více než 1000× převyšuje dosavadní odhady.

Prověřovali jsme nejrůznější možnosti ze všech možných variant a toto je jedna z těch, které zbyly jako přijatelné vysvětlení,“ říká Ulrich Faul. Předpokládané diamanty bohužel nelze těžit – leží v hloubce 145 až 241 kilometrů pod zemským povrchem, mnohem hlouběji, než sahají dosud nejhlubší uskutečněné vrty.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] news.mit.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Výskyt diamantů, Kratony, Diamanty


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »