Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hory na Plutu pokrývá ztuhlý metan

Hory na Plutu pokrývá ztuhlý metan

Pluto pohled na ubývající srpek a atmosféru
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Pohoří objevená sondou New Horizons při jejím průletu kolem trpasličí planety v roce 2015, jsou pokrytá vrstvou ztuhlého metanu. Tento materiál vytváří ložiska, která se lesknou stejně jako zasněžené vrcholky pozemských hor. Nový výzkum mezinárodního týmu se zaměřil na data ze sondy New Horizons o atmosféře a povrchu Pluta. Tyto údaje pak specialisté vložili do numerických simulačních modelů klimatu na Plutu a zjistili, že horské čepičky na tomto vzdáleném světě vznikají zcela odlišným procesem, než jaký známe ze Země.

Obzvlášť pozoruhodné je, že vidíme jak dva velmi podobné útvary na Zemi a na Plutu mohou být vytvořeny dvěma velmi nepodobnými procesy,“ říká Tanguy Bertrand, výzkumník ze střediska NASA Ames a také vedoucí autor nové studie, která vyšla v Nature Communications a dodává: „Ačkoliv by objekty jako Neptunův měsíc Triton mohly mít teoreticky stejné procesy, tak jsme zatím nikde ve Sluneční soustavě (kromě Země) neviděli hory pokryté ledovými čepičkami.

Na naší planetě se vzrůstající výškou klesá teplota atmosféry – především kvůli chladnutí vzduchu při jeho expanzi ve větších výškách. Chladná atmosféra zase snižuje teploty u povrchu. Když pak přijde do horských oblastí na Zemi vlhký vzduch, tak obsažená vodní pára zchladne a kondenzuje – vznikají mraky a z nich pochází z sníh, který dopadá na vrcholky hor. Na Plutu je to ale úplně obráceně. Atmosféra trpasličí planety se s rostoucí výškou otepluje. Je to tím, že metan, který je ve větších výškách více zastoupen, pohlcuje sluneční záření. Atmosféra Pluta je však příliš řídká na to, aby její teplota ovlivnila teplotu povrchu, které tak zůstávají konstantní. A zatímco na Zemi vane vítr shora dolů, na Plutu dominuje vítr směřující dolů po horských hřebenech.

Snímek Pluta pořízený v roce 2015 sondou New Horizons. V detailu vidíme pohoří Pigafetta Montes. Obrázek v nepravých barvách ukazuje koncentrace ztuhlého metanu. Ty jsou nejvyšší ve větších výškách a směrem k úpatím hor koncentrace klesá až k modré barvě. Autor: NASA/JHUAPL/SwRI and Ames Research Center/Daniel Rutter
Snímek Pluta pořízený v roce 2015 sondou New Horizons. V detailu vidíme pohoří Pigafetta Montes. Obrázek v nepravých barvách ukazuje koncentrace ztuhlého metanu. Ty jsou nejvyšší ve větších výškách a směrem k úpatím hor koncentrace klesá až k modré barvě.
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI and Ames Research Center/Daniel Rutter

Aby bylo možné porozumět tomu, jak může stejný útvar vzniknout z různých materiálů a za různých podmínek, vytvořili vědci trojrozměrný model klimatických podmínek na Plutu. Na tomto úkolu se podíleli francouzští specialisté z Laboratoire de Météorologie v Paříži, kteří simulovali jevy v atmosféře a na povrchu v průběhu času. Zjistili, že atmosféra Pluta obsahuje ve svých větších (teplejších výškách) větší množství plynného metanu. Tím pádem se plyn může nasytit, zkondenzovat a přímo namrznout na špičkách hor aniž by musely vznikat mraky a docházet ke srážkám. V menších výškách není žádná metanová námraza, protože zdejší atmosféra obsahuje méně metanu, ten tak nemůže zkondenzovat.

Popsaný proces nevytváří jen metanové čepičky na vrcholcích hor na Plutu, ale i podobné útvary na okrajích kráterů. Tímto procesem se dá vysvětlit také záhadný terén pokrytý ostrými výběžky, který se nachází v lokalitě Tartarus Dorsa u rovníku trpasličí planety. „Pluto je opravdu jednou z nejlepších přírodních laboratoří, které musíme zkoumat, pokud chceme studovat fyzikální a dynamické procesy, ve kterých sloučeniny pravidelně přecházejí mezi pevnými a plynnými skupenstvími a přitom interagují s povrchem,“ řekl Bertrand a dodal: „Průlet New Horizons odhalil úžasnou ledovou krajinu, ke které se pořád něco učíme.

Převzato z www.kosmonautix.cz

Přeloženo z: www.nasa.gov

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sněhové zpravodajství z Pluta (březen 2016)



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: New horizons, Metan, Pluto


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »