Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pozoroval atmosférické změny na severní polokouli Saturnu

HST pozoroval atmosférické změny na severní polokouli Saturnu

Snímky planety Saturn, které pořídil HST v letech 2018, 2019 a 2020, kdy severní polokoule planety směřovala z léta do podzimu
Autor: NASA/ESA/STScI/A. Simon/R. Roth

Astronomové použili Hubbleův vesmírný teleskop HST k pozorování Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy, a to v letech 2018, 2019 a 2020 hned po tom, co na severní polokouli panovalo období kolem letního slunovratu. Tato pozorování jsou součástí programu OPAL (Outer Planets Atmospheres Legacy). Saturn je šestou planetou od Slunce a obíhá ve vzdálenosti 1,4 miliardy kilometrů. Jeden oběh vykoná za 29 pozemských roků. Za tu dobu se na jeho povrchu vystřídají roční období, přičemž jedno období trvá o něco déle než 7 roků.

Rotační osa Země je skloněna vzhledem ke Slunci (respektive k rovině ekliptiky) o úhel 23,5°, čímž se mění množství slunečního záření dopadajícího na jednotlivé hemisféry, jak se naše planeta neustále pohybuje po dráze kolem Slunce. Tyto variace v množství sluneční energie jsou tím, co zapříčiňuje pozorované změny ročních období.

Rotační osa Saturnu je rovněž nakloněna, a to o úhel 26,7°, takže sezónní změny na této vzdálené planetě v důsledku variací v množství dopadajícího slunečního záření mohou způsobovat určité pozorovatelné změny v atmosféře planety.

Tyto malé změny z roku na rok v barvě Saturnových oblačných pásů jsou velmi fascinující,“ říká Amy Simonová, planetoložka na NASA’s Goddard Space Flight Center. „Jak se Saturn pohybuje směrem k podzimu na severní polokouli, vidíme měnící se polární a rovníkové regiony, avšak rovněž vidíme, že atmosféra se liší na mnohem kratších časových měřítkách.“

Co jsme objevili, byly malé změny barvy z roku na rok, pravděpodobně související s výškou oblaků a s větry – není překvapením, že změny nejsou velké, protože jsme pozorování prováděli pouze na malém časovém úseku Saturnova roku.“

Nová data z Hubbleova teleskopu ukazují, že od roku 2018 do roku 2020 je oblast rovníku o 5 až 10 % jasnější a rychlost vanoucích větrů se změnila jen nepatrně.

V roce 2018 rychlost větru měřená poblíž rovníku byla kolem 1 600 km/h, tedy vyšší, než jakou naměřila sonda NASA s názvem Cassini v průběhu let 2004-2009, kdy se rychlost vanoucích větrů pohybovala kolem 1 300 km/h. V letech 2019 a 2020 se rychlost větrů znovu snížila na hodnoty naměřené sondou Cassini.

Rychlosti větrů na Saturnu se rovněž odlišují s výškou, takže změny v naměřených rychlostech mohou eventuálně znamenat, že oblaka byla v roce 2018 přibližně o 60 km hlouběji než ta, která měřila sonda Cassini v průběhu své mise.

Závěry práce byly publikovány v časopise Planetary Science Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Roční období, HST, Planeta Saturn


15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy

Panorama mobilním telefonem. Složeno ze šesti expozic (30sec., ISO 3200).

Další informace »