HST vyfotografoval obří planety Sluneční soustavy
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.
Ačkoliv automatické sondy zaslaly zpět na Zemi momentky z návštěvy těchto čtyř obřích planet v uplynulých 50 letech, jejich vířící barevné atmosféry se neustále mění. Předpověď stavu počasí provádějí kvalitní kamery na palubě HST, které při každé návštěvě těchto světů přinášejí překvapující, svěží pohledy na jejich bouřlivé počasí skryté běžně pod vrchní vrstvou oblaků.
Momentky vnějších planet pořízené pomocí HST již odhalily extrémní i drobné změny na těchto vzdálených tělesech. Ostrý „zrak“ kosmického dalekohledu HST nahlédl hluboko do fascinujících zákonitostí dynamického počasí a změn ročních období na těchto obřích planetách a umožnil astronomům zkoumat velmi podobné – a velmi neobvyklé – proměny, které přispívají k jejich měnícím se atmosférám.
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Letošní pozorování planety Jupiter pomocí Hubbleova teleskopu zachycuje stále se měnící vzhled jeho turbulentní atmosféry, kde několik nových bouří přetváří její podobu a okolí rovníku planety už zase změnilo své zabarvení.
HST vyfotografoval 4. 9. 2021 bouřlivou atmosféru planety ve velkém rozlišení. Rovníková zóna planety je nyní do hloubky zbarvena tmavě oranžovým odstínem, který astronomové označili jako neobvyklý. Zatímco rovník se už několik let odchyluje od svého tradičního bílého nebo béžového vzhledu, astronomové byli překvapeni objevením sytě oranžového zbarvení na posledních snímcích z HST, když znovu očekávali zakalenou zónu.
Přesně nad rovníkovou zónou astronomové zaznamenali několik nových bouří přezdívaných „říční čluny“. Tyto podlouhlé červeně zbarvené oblasti lze definovat jako bouřlivé víry, jejichž vzhled se mění. Zatímco některé bouře jsou ostře ohraničené a jasné, jiné jsou neurčité a zamlžené. Tyto rozdíly ve vzhledu jsou způsobeny fyzikálními vlastnostmi uvnitř oblaků ve vytvořených vírech.
Astronomové rovněž zaznamenali, že útvar přezdívaný „Red Spot Jr.“ (nebo též Oval BA) nacházející se níže než Great Red Spot (Velká rudá skvrna), kde HST nedávno objevil větry vanoucí zvyšující se rychlostí, je stále ještě tmavší béžové barvy a je spojen s několika dalšími bílými intenzivními bouřemi nacházejícími se směrem na jih.
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Nový pohled Hubbleova vesmírného teleskopu na planetu Saturn dne 12. 9. 2021 ukázal rychlé a extrémní změny barvy v pásech na severní polokouli planety, kde nyní nastal začátek podzimu. Pásy se měnily během celého období pozorování pomocí HST v letech 2019 a 2020. Fotografie zachytily planetu Saturn po zimě na jižní polokouli, což je patrné v přetrvávajícím modravém zabarvení oblasti kolem jižního pólu.
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Hubbleův pohled z 25. 10. 2021 na planetu Uran ukazuje jasnou polární čepičku na severní polokouli v podobě „reflektoru“. Jedná se o jaro na severní polokouli, kdy přibývá ultrafialového záření ze Slunce, což, jak se zdá, může způsobovat zjasnění polární oblasti. Astronomové si nejsou jisti proč. Může to být změnou průhlednosti atmosférického metanu nebo určitým kolísáním obsahu aerosolových částic. Je neobvyklé, že i když se atmosférická čepička zjasňuje, ostrý nejjižnější okraj zůstává na stejné planetární šířce. Ta byla neměnná během uplynulých několika roků při pozorování planety kamerami na palubě HST. Snad některý druh tryskového proudění (tzv. jetstreamu) vyzváří na 43. stupeň planetární šířky bariéru.
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Při pozorování uskutečněném 7. 9. 2021 astronomové zjistili, že tmavá skvrna na Neptunu, která byla nedávno objevena, obrátila kurs pohybu směrem k rovníku a je stále viditelná na tomto snímku, společně s potemnělou severní polokoulí. Pozoruhodný je také tmavý protáhlý kruh, který obklopuje Neptunův jižní pól. Modrá barva Uranu i Neptunu je důsledkem absorpce červeného světla atmosférami planet bohatými na metan v kombinaci s tzv. Rayleighovým rozptylem světla, který rovněž na Zemi způsobuje modré zbarvení atmosféry.
Tyto nové fotografie pořízené Hubbleovým vesmírným teleskopem HST jsou součástí každoročního mapování obřích plynných planet Sluneční soustavy v rámci programu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL). Program poskytuje každoroční Hubbleův globální pohled na změny v jejich atmosférách, pokud se týká bouří, vanoucích větrů a oblačnosti.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com
[3] scitechdaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
