Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST vyfotografoval obří planety Sluneční soustavy

HST vyfotografoval obří planety Sluneční soustavy

Ohromující snímky obřích planet pořízené pomocí HST odhalují každoroční změny v jejich atmosférách
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley

Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.

Ačkoliv automatické sondy zaslaly zpět na Zemi momentky z návštěvy těchto čtyř obřích planet v uplynulých 50 letech, jejich vířící barevné atmosféry se neustále mění. Předpověď stavu počasí provádějí kvalitní kamery na palubě HST, které při každé návštěvě těchto světů přinášejí překvapující, svěží pohledy na jejich bouřlivé počasí skryté běžně pod vrchní vrstvou oblaků.

Momentky vnějších planet pořízené pomocí HST již odhalily extrémní i drobné změny na těchto vzdálených tělesech. Ostrý „zrak“ kosmického dalekohledu HST nahlédl hluboko do fascinujících zákonitostí dynamického počasí a změn ročních období na těchto obřích planetách a umožnil astronomům zkoumat velmi podobné – a velmi neobvyklé – proměny, které přispívají k jejich měnícím se atmosférám.

Fotografie planety Jupiter, pořízená pomocí HST 4. 9. 2021, odhaluje několik nových bouří a změny zbarvení oblastí v okolí rovníku Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Fotografie planety Jupiter, pořízená pomocí HST 4. 9. 2021, odhaluje několik nových bouří a změny zbarvení oblastí v okolí rovníku
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Jupiter

Letošní pozorování planety Jupiter pomocí Hubbleova teleskopu zachycuje stále se měnící vzhled jeho turbulentní atmosféry, kde několik nových bouří přetváří její podobu a okolí rovníku planety už zase změnilo své zabarvení.

HST vyfotografoval 4. 9. 2021 bouřlivou atmosféru planety ve velkém rozlišení. Rovníková zóna planety je nyní do hloubky zbarvena tmavě oranžovým odstínem, který astronomové označili jako neobvyklý. Zatímco rovník se už několik let odchyluje od svého tradičního bílého nebo béžového vzhledu, astronomové byli překvapeni objevením sytě oranžového zbarvení na posledních snímcích z HST, když znovu očekávali zakalenou zónu.

Přesně nad rovníkovou zónou astronomové zaznamenali několik nových bouří přezdívaných „říční čluny“. Tyto podlouhlé červeně zbarvené oblasti lze definovat jako bouřlivé víry, jejichž vzhled se mění. Zatímco některé bouře jsou ostře ohraničené a jasné, jiné jsou neurčité a zamlžené. Tyto rozdíly ve vzhledu jsou způsobeny fyzikálními vlastnostmi uvnitř oblaků ve vytvořených vírech.

Astronomové rovněž zaznamenali, že útvar přezdívaný „Red Spot Jr.“ (nebo též Oval BA) nacházející se níže než Great Red Spot (Velká rudá skvrna), kde HST nedávno objevil větry vanoucí zvyšující se rychlostí, je stále ještě tmavší béžové barvy a je spojen s několika dalšími bílými intenzivními bouřemi nacházejícími se směrem na jih.

Nový pohled na planetu Saturn ukazuje rychlé a extrémní změny v oblačných pásech na severní polokouli; snímek byl pořízen 12. 9. 2021 Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Nový pohled na planetu Saturn ukazuje rychlé a extrémní změny v oblačných pásech na severní polokouli; snímek byl pořízen 12. 9. 2021
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Saturn

Nový pohled Hubbleova vesmírného teleskopu na planetu Saturn dne 12. 9. 2021 ukázal rychlé a extrémní změny barvy v pásech na severní polokouli planety, kde nyní nastal začátek podzimu. Pásy se měnily během celého období pozorování pomocí HST v letech 2019 a 2020. Fotografie zachytily planetu Saturn po zimě na jižní polokouli, což je patrné v přetrvávajícím modravém zabarvení oblasti kolem jižního pólu.

Snímek Uranu pořízený pomocí HST 25. 10. 2021 ukazuje jasnou polární oblast planety Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Snímek Uranu pořízený pomocí HST 25. 10. 2021 ukazuje jasnou polární oblast planety
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Uran

Hubbleův pohled z 25. 10. 2021 na planetu Uran ukazuje jasnou polární čepičku na severní polokouli v podobě „reflektoru“. Jedná se o jaro na severní polokouli, kdy přibývá ultrafialového záření ze Slunce, což, jak se zdá, může způsobovat zjasnění polární oblasti. Astronomové si nejsou jisti proč. Může to být změnou průhlednosti atmosférického metanu nebo určitým kolísáním obsahu aerosolových částic. Je neobvyklé, že i když se atmosférická čepička zjasňuje, ostrý nejjižnější okraj zůstává na stejné planetární šířce. Ta byla neměnná během uplynulých několika roků při pozorování planety kamerami na palubě HST. Snad některý druh tryskového proudění (tzv. jetstreamu) vyzváří na 43. stupeň planetární šířky bariéru.

Fotografie Neptunu pořízená pomocí HST 7. 9. 2021; vlevo nahoře je zachycena tmavá skvrna Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Fotografie Neptunu pořízená pomocí HST 7. 9. 2021; vlevo nahoře je zachycena tmavá skvrna
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Neptun

Při pozorování uskutečněném 7. 9. 2021 astronomové zjistili, že tmavá skvrna na Neptunu, která byla nedávno objevena, obrátila kurs pohybu směrem k rovníku a je stále viditelná na tomto snímku, společně s potemnělou severní polokoulí. Pozoruhodný je také tmavý protáhlý kruh, který obklopuje Neptunův jižní pól. Modrá barva Uranu i Neptunu je důsledkem absorpce červeného světla atmosférami planet bohatými na metan v kombinaci s tzv. Rayleighovým rozptylem světla, který rovněž na Zemi způsobuje modré zbarvení atmosféry.

Tyto nové fotografie pořízené Hubbleovým vesmírným teleskopem HST jsou součástí každoročního mapování obřích plynných planet Sluneční soustavy v rámci programu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL). Program poskytuje každoroční Hubbleův globální pohled na změny v jejich atmosférách, pokud se týká bouří, vanoucích větrů a oblačnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com
[3] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Neptun, Uran, Planeta Saturn, Jupiter, Obří plynné planety, HST


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »