Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST vyfotografoval obří planety Sluneční soustavy

HST vyfotografoval obří planety Sluneční soustavy

Ohromující snímky obřích planet pořízené pomocí HST odhalují každoroční změny v jejich atmosférách
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley

Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.

Ačkoliv automatické sondy zaslaly zpět na Zemi momentky z návštěvy těchto čtyř obřích planet v uplynulých 50 letech, jejich vířící barevné atmosféry se neustále mění. Předpověď stavu počasí provádějí kvalitní kamery na palubě HST, které při každé návštěvě těchto světů přinášejí překvapující, svěží pohledy na jejich bouřlivé počasí skryté běžně pod vrchní vrstvou oblaků.

Momentky vnějších planet pořízené pomocí HST již odhalily extrémní i drobné změny na těchto vzdálených tělesech. Ostrý „zrak“ kosmického dalekohledu HST nahlédl hluboko do fascinujících zákonitostí dynamického počasí a změn ročních období na těchto obřích planetách a umožnil astronomům zkoumat velmi podobné – a velmi neobvyklé – proměny, které přispívají k jejich měnícím se atmosférám.

Fotografie planety Jupiter, pořízená pomocí HST 4. 9. 2021, odhaluje několik nových bouří a změny zbarvení oblastí v okolí rovníku Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Fotografie planety Jupiter, pořízená pomocí HST 4. 9. 2021, odhaluje několik nových bouří a změny zbarvení oblastí v okolí rovníku
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Jupiter

Letošní pozorování planety Jupiter pomocí Hubbleova teleskopu zachycuje stále se měnící vzhled jeho turbulentní atmosféry, kde několik nových bouří přetváří její podobu a okolí rovníku planety už zase změnilo své zabarvení.

HST vyfotografoval 4. 9. 2021 bouřlivou atmosféru planety ve velkém rozlišení. Rovníková zóna planety je nyní do hloubky zbarvena tmavě oranžovým odstínem, který astronomové označili jako neobvyklý. Zatímco rovník se už několik let odchyluje od svého tradičního bílého nebo béžového vzhledu, astronomové byli překvapeni objevením sytě oranžového zbarvení na posledních snímcích z HST, když znovu očekávali zakalenou zónu.

Přesně nad rovníkovou zónou astronomové zaznamenali několik nových bouří přezdívaných „říční čluny“. Tyto podlouhlé červeně zbarvené oblasti lze definovat jako bouřlivé víry, jejichž vzhled se mění. Zatímco některé bouře jsou ostře ohraničené a jasné, jiné jsou neurčité a zamlžené. Tyto rozdíly ve vzhledu jsou způsobeny fyzikálními vlastnostmi uvnitř oblaků ve vytvořených vírech.

Astronomové rovněž zaznamenali, že útvar přezdívaný „Red Spot Jr.“ (nebo též Oval BA) nacházející se níže než Great Red Spot (Velká rudá skvrna), kde HST nedávno objevil větry vanoucí zvyšující se rychlostí, je stále ještě tmavší béžové barvy a je spojen s několika dalšími bílými intenzivními bouřemi nacházejícími se směrem na jih.

Nový pohled na planetu Saturn ukazuje rychlé a extrémní změny v oblačných pásech na severní polokouli; snímek byl pořízen 12. 9. 2021 Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Nový pohled na planetu Saturn ukazuje rychlé a extrémní změny v oblačných pásech na severní polokouli; snímek byl pořízen 12. 9. 2021
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Saturn

Nový pohled Hubbleova vesmírného teleskopu na planetu Saturn dne 12. 9. 2021 ukázal rychlé a extrémní změny barvy v pásech na severní polokouli planety, kde nyní nastal začátek podzimu. Pásy se měnily během celého období pozorování pomocí HST v letech 2019 a 2020. Fotografie zachytily planetu Saturn po zimě na jižní polokouli, což je patrné v přetrvávajícím modravém zabarvení oblasti kolem jižního pólu.

Snímek Uranu pořízený pomocí HST 25. 10. 2021 ukazuje jasnou polární oblast planety Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Snímek Uranu pořízený pomocí HST 25. 10. 2021 ukazuje jasnou polární oblast planety
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Uran

Hubbleův pohled z 25. 10. 2021 na planetu Uran ukazuje jasnou polární čepičku na severní polokouli v podobě „reflektoru“. Jedná se o jaro na severní polokouli, kdy přibývá ultrafialového záření ze Slunce, což, jak se zdá, může způsobovat zjasnění polární oblasti. Astronomové si nejsou jisti proč. Může to být změnou průhlednosti atmosférického metanu nebo určitým kolísáním obsahu aerosolových částic. Je neobvyklé, že i když se atmosférická čepička zjasňuje, ostrý nejjižnější okraj zůstává na stejné planetární šířce. Ta byla neměnná během uplynulých několika roků při pozorování planety kamerami na palubě HST. Snad některý druh tryskového proudění (tzv. jetstreamu) vyzváří na 43. stupeň planetární šířky bariéru.

Fotografie Neptunu pořízená pomocí HST 7. 9. 2021; vlevo nahoře je zachycena tmavá skvrna Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Fotografie Neptunu pořízená pomocí HST 7. 9. 2021; vlevo nahoře je zachycena tmavá skvrna
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley
Neptun

Při pozorování uskutečněném 7. 9. 2021 astronomové zjistili, že tmavá skvrna na Neptunu, která byla nedávno objevena, obrátila kurs pohybu směrem k rovníku a je stále viditelná na tomto snímku, společně s potemnělou severní polokoulí. Pozoruhodný je také tmavý protáhlý kruh, který obklopuje Neptunův jižní pól. Modrá barva Uranu i Neptunu je důsledkem absorpce červeného světla atmosférami planet bohatými na metan v kombinaci s tzv. Rayleighovým rozptylem světla, který rovněž na Zemi způsobuje modré zbarvení atmosféry.

Tyto nové fotografie pořízené Hubbleovým vesmírným teleskopem HST jsou součástí každoročního mapování obřích plynných planet Sluneční soustavy v rámci programu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL). Program poskytuje každoroční Hubbleův globální pohled na změny v jejich atmosférách, pokud se týká bouří, vanoucích větrů a oblačnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com
[3] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Neptun, Uran, Planeta Saturn, Jupiter, Obří plynné planety, HST


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »