Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars
Adam Denko Vytisknout článek

InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars

Kolem okraje kráteru na Marsu vidíme bloky ledu velké jako menší skály nebo větší balvany. Zachytila jej kamera HiRISE sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Kráter vznikl 24. 12. 2021 dopadem meteoroidu do oblasti Amazonis Planitia.
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Sonda InSight zkoumá Mars a jeho vnitřní strukturu od roku 2018. Přistála v oblasti Elysium Planitia, což je místo poblíž rovníku Rudé planety se skvělými podmínkami pro provádění experimentů a měření. Snaží se odpovědět na otázky týkající se vzniku kamenných planet naší Sluneční soustavy a jejich vývoje do podoby, jak je známe dnes. Nejdůležitějším přístrojem, který robot dopravil na povrch Marsu, je seismometr, který měří marsotřesení a další otřesy způsobené jinými vlivy. Na Vánoce v roce 2021 dostali vědci pěkný dárek. Seismometr sondy InSight totiž zachytil poměrně výrazné otřesy, které pocházely ze silného nárazu meteoroidu do Marsu.

Předpokládá se, že meteoroid dosahoval velikosti 5-12 metrů. Pokud by těleso podobné velikosti vstoupilo do atmosféry planety Země, tak by se rozpadlo a většina by shořela působením velkého tření o atmosféru. Plynný obal Marsu je ale oproti Zemi mnohem řidší, proto průlet meteoroid přežil a při velké rychlosti narazil do místa blízko rovníku Rudé planety. Náraz po sobě zanechal 150 metrů dlouhý a 21 metrů hluboký kráter, jak ukazují fotografie z planetární sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) na oběžné dráze Marsu.

Kráter po dopadu meteoroidu byl nalezen na černobílém snímku přístroje Context Camera (přístroj snímá širší oblasti povrchu černobíle a úzký pás barevně). Ukazuje, jak vypadala oblast v Amazonis Planitia před dopadem a po dopadu. Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Kráter po dopadu meteoroidu byl nalezen na černobílém snímku přístroje Context Camera (přístroj snímá širší oblasti povrchu černobíle a úzký pás barevně). Ukazuje, jak vypadala oblast v Amazonis Planitia před dopadem a po dopadu.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS


Materiál z kráteru byl srážkou vyvrhnut až 37 kilometrů od místa dopadu. Kolem kráteru se také nalezlo poměrně velké množství ledu, které vědce překvapilo, jelikož se kráter nachází blízko rovníku, kde jsou výrazně vyšší teploty než na pólech. Tento poznatek může být užitečný při možné kolonizaci Marsu lidskou rasou.

Bohužel, sondu InSight nedávno zasáhla písečná bouře, která pokryla její solární panely vrstvou prachu a tím značně snížila jejich výkon. Podle NASA stacionárnímu robotovi už zbývá pouze šest týdnů času, potom mu energie dojde a NASA úspěšnou misi ukončí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Mars, Dopady meteoroidů, InSight


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »