Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  InSight zachytila zatím nejsilnější marsotřesení

InSight zachytila zatím nejsilnější marsotřesení

Spektrogram nejsilnějšího otřesu zaznamenaného sondou Insight na povrchu Marsu za celou dobu její mise od listopadu 2018. Marsotřesení mělo odhadované magnitudo 5 a sonda jej zachytila 4. 5. 2022během svého 1222. dne pobytu na povrchu planety.
Autor: NASA/JPL-Caltech/ETH Zurich

Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018.

Do této doby nejsilnější marsotřesení (magnituda 4,2) bylo zachyceno 25. srpna 2021. Sonda InSight byla k Marsu vyslána s citlivým seismomentrem (dodaným francouzskou agenturou CNES), aby studovala vnitřní vrstvy planety. Seismické vlny prochází materiálem v kůře, plášti i jádru a přitom se různě odráží. Analýza těchto vln může seismologům pomoci určit hloubku a rozložení těchto vrstev. Poznatky o struktuře Marsu pak mohou pomoci lépe porozumět vzniku všech kamenných kosmických objektů – včetně Země a Měsíce.

Seismogram pořízený přístrojem SEIS sondy InSight na povrchu Marsu 4. května 2022
Seismogram pořízený přístrojem SEIS sondy InSight na povrchu Marsu 4. května 2022
Pokud bychom aktuální marsotřesení 5. magnitudy vztáhli na pozemská zemětřesení, jednalo by se o středně silné otřesy. Tato hodnota se však blíží hornímu limitu hodnot, které vědci chtěli při misi InSight zachytit. Odborný tým bude muset nové otřesy pečlivě analyzovat, než bude možné přinést bližší informace o místě a podstatě jejich původu, případně o tom, co nám to říká o vnitřní stavbě Marsu.

Od prosince 2018, kdy jsme usadili náš seismometr jsme čekali na takové velké marsotřesení,“ přiznává Bruce Banerdt, hlavní vědecký pracovník mise InSight z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a dodává: „Tyto otřesy nám jistě poskytnou pohled na planetu, jaký jsme ještě neměli. Vědci budou ještě několik dalších let analyzovat nasbíraná data, aby se o Marsu dozvěděli stále nové věci.

Detail poklopu chránícího citlivý seismometr SEIS sondy InSight před nepatrnými záchvěvy danými i slabým prouděním větru na Marsu. Záběr z kamery na robotické paži. Autor: NASA/JPL-Caltech
Detail poklopu chránícího citlivý seismometr SEIS sondy InSight před nepatrnými záchvěvy danými i slabým prouděním větru na Marsu. Záběr z kamery na robotické paži.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Silné marsotřesení přišlo v době, kdy se sonda InSight potýká s novými výzvami, které se týkají jejích fotovotaických panelů. Do míst, kde sonda přistála, totiž přichází zimní období, při kterém je v atmosféře více prachu, což omezuje množství slunečního světla, které dopadá na povrch. Sedmého května InSight vstoupil do tzv. bezpečného režimu, jelikož množství generované energie pokleslo pod limitní hodnotu. Sonda proto přerušila všechny zbytné funkce (včetně vědeckých měření) a zachovala v provozu pouze ty životně důležité. Tento postup sonda provádí, aby chránila své citlivé vybavení a je možné, že se situace bude opakovat, jelikož množství dostupné energie bude klesat. Lander již na konci roku 2020 splnil svou základní misi a nyní je v nadstavbové části, která potrvá do prosince 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mars.nasa.gov
[2] Náznak prvního třesení zachycen ve 128. solu
[3] InSight detekovala dva silnější otřesy
[4] 2020: souhrn zajímavých objevů InSight za první rok mise

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: SEIS, Marsotřesení, InSight


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »