Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  InSight zachytila zatím nejsilnější marsotřesení

InSight zachytila zatím nejsilnější marsotřesení

Spektrogram nejsilnějšího otřesu zaznamenaného sondou Insight na povrchu Marsu za celou dobu její mise od listopadu 2018. Marsotřesení mělo odhadované magnitudo 5 a sonda jej zachytila 4. 5. 2022během svého 1222. dne pobytu na povrchu planety.
Autor: NASA/JPL-Caltech/ETH Zurich

Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018.

Do této doby nejsilnější marsotřesení (magnituda 4,2) bylo zachyceno 25. srpna 2021. Sonda InSight byla k Marsu vyslána s citlivým seismomentrem (dodaným francouzskou agenturou CNES), aby studovala vnitřní vrstvy planety. Seismické vlny prochází materiálem v kůře, plášti i jádru a přitom se různě odráží. Analýza těchto vln může seismologům pomoci určit hloubku a rozložení těchto vrstev. Poznatky o struktuře Marsu pak mohou pomoci lépe porozumět vzniku všech kamenných kosmických objektů – včetně Země a Měsíce.

Seismogram pořízený přístrojem SEIS sondy InSight na povrchu Marsu 4. května 2022
Seismogram pořízený přístrojem SEIS sondy InSight na povrchu Marsu 4. května 2022
Pokud bychom aktuální marsotřesení 5. magnitudy vztáhli na pozemská zemětřesení, jednalo by se o středně silné otřesy. Tato hodnota se však blíží hornímu limitu hodnot, které vědci chtěli při misi InSight zachytit. Odborný tým bude muset nové otřesy pečlivě analyzovat, než bude možné přinést bližší informace o místě a podstatě jejich původu, případně o tom, co nám to říká o vnitřní stavbě Marsu.

Od prosince 2018, kdy jsme usadili náš seismometr jsme čekali na takové velké marsotřesení,“ přiznává Bruce Banerdt, hlavní vědecký pracovník mise InSight z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a dodává: „Tyto otřesy nám jistě poskytnou pohled na planetu, jaký jsme ještě neměli. Vědci budou ještě několik dalších let analyzovat nasbíraná data, aby se o Marsu dozvěděli stále nové věci.

Detail poklopu chránícího citlivý seismometr SEIS sondy InSight před nepatrnými záchvěvy danými i slabým prouděním větru na Marsu. Záběr z kamery na robotické paži. Autor: NASA/JPL-Caltech
Detail poklopu chránícího citlivý seismometr SEIS sondy InSight před nepatrnými záchvěvy danými i slabým prouděním větru na Marsu. Záběr z kamery na robotické paži.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Silné marsotřesení přišlo v době, kdy se sonda InSight potýká s novými výzvami, které se týkají jejích fotovotaických panelů. Do míst, kde sonda přistála, totiž přichází zimní období, při kterém je v atmosféře více prachu, což omezuje množství slunečního světla, které dopadá na povrch. Sedmého května InSight vstoupil do tzv. bezpečného režimu, jelikož množství generované energie pokleslo pod limitní hodnotu. Sonda proto přerušila všechny zbytné funkce (včetně vědeckých měření) a zachovala v provozu pouze ty životně důležité. Tento postup sonda provádí, aby chránila své citlivé vybavení a je možné, že se situace bude opakovat, jelikož množství dostupné energie bude klesat. Lander již na konci roku 2020 splnil svou základní misi a nyní je v nadstavbové části, která potrvá do prosince 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mars.nasa.gov
[2] Náznak prvního třesení zachycen ve 128. solu
[3] InSight detekovala dva silnější otřesy
[4] 2020: souhrn zajímavých objevů InSight za první rok mise

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: SEIS, Marsotřesení, InSight


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 19.1.2026

Polárna žiara 19.1.2026

Další informace »