Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak dlouhý je den na Saturnu?

Jak dlouhý je den na Saturnu?

SaturnCassini42d047M.jpg
Zdánlivě jednoduchá otázka. Víme to přece už nejméně 23 - 24 let, když jej změřil Voyager 1 a následně i jeho bratříček Voyager 2, při své cestě ven ze sluneční soustavy. Stačí nahlédnout do kterékoliv modernější encyklopedie nebo učebnice a můžeme odcitovat. "Saturn rotuje okolo své osy za 10 hodin a 39 minut", (plus - minus).

Ale ouha. Nejnovější měření sondy Cassini, používající stejnou metodu, jako před ní oba Voyagery říká, že Saturn vykoná jednu otočku za 10hodin 45 minut a 46 sekund (plus minus 36 sekund). A to by znamenalo zpomalení rotace o 1% za 23 let! Ovšem takové rozdíly se v planetární astronomii přeci jen tak netrpí. Že není něco v pořádku naznačovala, již v roce 1997, měření Pařížské observatoře. Ta ohlásila, že Saturnova rotace měřená pomocí rádiových vln se podstatně liší od Voyagerů.

Pokud tedy nepřijmeme myšlenku, že se rotace skutečně zpomalila, musíme přijmout vysvětlení, že rotace magnetického pole, která ovládá zdroje radiových emisí (pomocí kterých se rotace indikuje), není přísně svázána s rotací planety a může je přesouvat do různých zeměpisných šířek.

I proto Cassini, nesoucí 12 vědeckých přístrojů, během své čtyřleté nebo i delší mise, pokud použijeme analogii s marsovskými rovery, má před sebou úkol rozluštit tuto hádanku.

Převzato ze stránek Hvězdárny Uherský Brod
Zdroj: NASA/JPL tiskové zprávy




O autorovi



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »