Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

Kometa ve Vozkovi

Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřeními jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2019.

Rok 2019 nebyl na jasné komety, podobně jako rok 2018, nikterak bohatý. Nejjasnější kometou roku 2019 byla 46P/Wirtanen, která dosáhla nejvyššího lesku již v prosinci předchozího roku a na začátku roku 2019 se její jasnost pohybovala okolo 6. hvězdné velikosti. Druhou nejjasnější kometou byla C/2018 Y1 (Iwamoto) objevená japonským amatérským astronomem, která dosáhla zhruba 7 mag. Třetí nejjasnější kometou roku byla C/2018 W2 (Africano), která se svojí jasností dostala na 8. hvězdnou velikost.

U komety 46P/Wirtanen bylo provedeno 48 pozorování, z toho 37 CCD měření a 11 vizuálních odhadů jasnosti. Komety C/2018 W2 (Africano) a C/2018 Y1 (Iwamoto) byly nejpozorovanějšími kometami v roce 2019. U obou bylo pořízeno 62 pozorování. U první z nich bylo pořízeno 55 CCD měření a 7 vizuálních odhadů, u druhé pak 41 CCD a 21 vizuálních.

Mezi zajímavější komety patřila krátkoperiodická kometa 260P/McNaught, která v maximu dosáhla 12. hvězdné velikosti a byla tak ve vizuálním dosahu větších dalekohledů. U ní bylo pořízeno 59 pozorování (54 CCD a 5 vizuálních). Dále C/2017 T2 (PanSTARRS), která se ke konci roku vyšplhala až k 10. magnitudě (56 pozorování, z toho 51 CCD a 5 vizuálních). Krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann-Wachmann je známá svými relativně častými zjasněními (outbursty), při nichž se přechodně může dostat i do vizuálního dosahu (48 pozorování, z toho 44 CCD a 4 vizuální). Za zmínku stojí ještě kometa C/2018 N2 (ASASSN), která dosáhla zhruba 12. hvězdné velikosti a bylo u ní pořízeno 43 pozorování, z toho 40 CCD a 3 vizuální.

Zajímavou perličkou roku 2019 byl objev první známé mezihvězdné komety 2I/Borisov, která měla v maximu přibližně 15 mag a bylo u ní získáno 22 CCD měření jasnosti.

Celkový počet měření či odhadů jasnosti za rok 2019 je 1119 k 68 různým kometám, což je výrazný nárůst oproti předchozím rokům. U vizuálních odhadů je klesající trend, za rok 2019 jich bylo pořízeno jen 68, zatímco v roce 2018 jsme jich měli 120 a v roce 2017 to bylo 289 odhadů. Počty CCD/DSLR měření naopak narůstají, za rok 2019 jich bylo 1051. V předešlém roce (2018) to bylo 235 měření a v roce 2017 jen 115 měření.

Na pozorování se v roce 2019 podílelo celkem 8 osob, které zaslaly svá měření či své odhady jasnosti. Nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Mašek s celkovým počtem 1004 pozorování (z toho je 1002 CCD/DSLR měření a 2 jsou vizuální odhady). Martin se tak stal třetí osobou na světě, která překonala magickou hranici 1000 měření/odhadů jasností komet v rámci jednoho roku. Pro zajímavost uveďme, že všichni tři pozorovatelé, kteří tuto metu překonali, jsou z České republiky (Kamil Hornoch 1637 měření/odhadů v roce 2003 a 1132 v roce 2002 a Jiří Srba 1135 v roce 2005). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem v roce 2019 byl Martin Lehký s 34 vizuálními odhady. Martin Lehký shrnul svá pozorování v článku v časopise Povětroň 1/2020.

Doufejme, že letošní rok přinese více jasných komet a také, že se zlepší situace s klesajícím trendem u vizuálních odhadů. Na úplný závěr tu máme tabulky s přehledem pozorování.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/DSLR měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2019: Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/DSLR měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2019:
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2009-2019: Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2009-2019:
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2019 s počty CCD/DSLR měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování). Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2019 s počty CCD/DSLR měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování).
Autor: SMPH

 



Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 T2, Kamil Hornoch, Martin Mašek, 2I/Borisov, 260P/McNaught, 29P/Schwassmann-Wachmann, C/2018 W2, C/2018 Y1, 46P/Wirtanen, Komety 2019


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »