Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

Obr. 1) Kometa C/2020 F3 (Neowise) – nejjasnější kometa roku 2020, jak ji zachytil robotický dalekohled FRAM na La Palmě, Kanárské ostrovy
Autor: FZU, Martin Mašek

Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřením jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2020.

 

Rokk 2020 nám po dlouhé době přinesl jasnou kometu, která byla pouhýma očima bezproblémově viditelná i z přesvětlených měst. V průběhu července jsme se mohli kochat krásnou C/2020 F3 (Neowise), která v největším lesku dosáhla zhruba 1,5 magnitudy (tehdy viditelná jen za ranního úsvitu). V půlce července se dostala výše nad obzor i během hlubší noci. Ale slábla poměrně rychle, již během tří týdnů se dostala mimo dosah viditelnosti pouhým okem.  Díky své jasnosti se stala nejpozorovanější kometou roku 2020. Celkem k ní bylo pořízeno 145 pozorování, z toho 87 měření přes elektronické snímače CCD/CMOS, dále 55 úspěšných vizuálních odhadů a 3 negativní odhady (kometa byla mimo vizuální dosah pozorovatele).

Druhou nejpozorovanější kometou roku byla C/2017 T2 (Panstarrs), která v maximu své jasnosti měla 8,5 mag. U ní se sešlo 117 pozorování, 59 CCD/CMOS měření a 57 vizuálních odhadů (+1 negativní odhad).

Třetí nejvíce pozorovanou vlasaticí je krátkoperiodická 29P/Schwassmann-Wachmann. Ta je známá svými relativně častými zjasněními (outbursty), při nichž se přechodně může dostat i do vizuálního dosahu s dalekohledy o průměru alespoň 10 cm. Nejvyšší zaznamenaná jasnost v roce 2020 byla okolo 12–13 mag (žádný extra mimořádný outburst nenastal). Všechna pořízená pozorování byla přes CCD, vizuální pozorovatelé se do jejího sledování nezapojili.

Mezi zajímavé komety patřily C/2019 Y4 (ATLAS) a C/2020 F8 (SWAN). U nich se původně očekávala poměrně vysoká jasnost. Ale obě komety se rozpadly ještě před průchodem přísluním. První z nich dosáhla 8 magnitudy, posléze byl pozorovatelný prachový oblak coby pozůstatek z rozpadlého jádra (celkem 62 pozorování, z toho 29 CCD/CMOS, 32 vizuálních a 1 negativní vizuální). Kometa SWAN dosáhla dokonce 5. hvězdné velikosti (to byla ještě objektem jižního nebe), po přechodu na severní polokouli začala postupně slábnout a měnit se na oblak prachu (celkem 40 pozorování, z toho 36 CCD/CMOS, 3 vizuální a 1 negativní vizuální).

Mezi další jasnější komety, které byly hojně pozorovány, patří: C/2019 U6 (Lemmon), 88P/Howell, C/2020 M3 (ATLAS), C/2019 Y1 (ATLAS) a 156P (Russell-LINEAR). Na začátku roku byla ještě, hluboko na jižní obloze, pozorovatelná zajímavost v podobě mezihvězdné komety 2I/Borisov (pouze CCD).

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/CMOS měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2020 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/CMOS měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2020
Autor: SMPH

 

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2010-2020 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2010-2020
Autor: SMPH

Do pozorování jasností komet se v roce 2020 zapojilo v Česku a Slovensku celkem 9 lidí, kteří zaslali svá měření či své odhady jasnosti. Nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Mašek s celkovým počtem 1054 pozorování (z toho je 1046 CCD/CMOS a 8 jsou vizuální odhady). Martin tak, stejně jako v roce 2019, překonal hranici 1000 měření/odhadů jasností komet v rámci jednoho roku. Druhým nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Lehký, který stihl zaslat 90 vizuálních odhadů. Více pozorování se od něj již bohužel nedočkáme, protože předčasně opustil tento svět ve věku 48 let.

Mezi aktivnější pozorovatele lze zařadit Marka Bielého s 39 vizuálními odhady a Tibora Csörgeie s 28 odhady.

Doufejme, že se stoupající trendy v počtech pozorování udrží a snad se dočkáme i pěkných a jasných komet.

Tabulka deseti celosvětově nejaktivnějších pozorovatelů jasnosti komet za rok 2020 Autor: SMPH
Tabulka deseti celosvětově nejaktivnějších pozorovatelů jasnosti komet za rok 2020
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2020 s počty CCD/CMOS měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování). Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2020 s počty CCD/CMOS měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování).
Autor: SMPH

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2I/Borisov, Kometa , Komety 2020


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »