Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasnější kometa C/2022 E3 (ZTF)

Jasnější kometa C/2022 E3 (ZTF)

Kometa C/2022 E3 (ZTF)
Autor: Dan Bartlett (APOD)

Po více než roce budeme moci opět pozorovat kometu, která by měla překročit hranici viditelnosti pouhým okem. Již nyní ji můžeme pohodlně pozorovat i běžnými triedry. Kometa je zatím nejvýše na ranní obloze, ale pozorování bude od 5. ledna rušit svit Měsíce. V polovině ledna už bude kometa patrná i nízko na večerní obloze a bude pozorovatelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.

Objev

Kometa s označením C/2022 E3 (ZTF) byla objevena 3. března 2022 robotickou přehlídkou Zwicky Transient Facility (ZTF), která pro snímkování hvězdného nebe využívá 48 palcový (122 cm) dalekohled Samuela Oschina na Mt. Palomaru v Kalifornii, USA. Jasnost tělesa v době objevu byla okolo 17,3 mag. Krátce po objevu se podařilo v archívu přehlídek ZTF a Pan-STARRS nalézt předobjevové snímky komety z listopadu, října a července 2021. 

Dráha komety

Dráha komety C/2022 E3 (ZTF) vnitřní částí Sluneční soustavy Autor: NASA JPL
Dráha komety C/2022 E3 (ZTF) vnitřní částí Sluneční soustavy
Autor: NASA JPL
Tato kometa kolem Slunce neprolétá poprvé. Před současným vstupem do vnitřních částí Sluneční soustavy byla na silně protáhlé eliptické dráze s periodou zhruba 47 500 let a má minimálně jeden oběh kolem Slunce za sebou. Dráha je velmi skloněna vůči ekliptice (rovině oběhu Země okolo Slunce), úhel sklonu činí 109°. C/2022 E3 proletí periheliem (nejbližší bod dráhy ke Slunci) 12. ledna 2023 ve vzdálenosti 1,112 AU (166,3 milionů km) od Slunce. Nejblíže k Zemi bude 1. února 2023, k naší planetě se přiblíží na 0,284 AU (42,5 milionů km). Na přelomu ledna a února se očekává její nejvyšší jasnost. Po průletu vnitřními částmi Sluneční soustavy se, vlivem gravitačního působení velkých planet, dráha komety změní na hyperbolu a navždy opustí Sluneční soustavu.

Pozorovatelnost

Kometa je již nyní (začátek ledna 2023) v dosahu běžných triedrů (např. 10×50), její jasnost je okolo 8. hvězdné velikosti. Pozorovat ji lze v časných ranních hodinách nad východním obzorem v souhvězdí Severní koruny. 7. ledna nastane úplněk, který bude velmi rušit její pozorování. 13. ledna kometa přejde do souhvězdí Pastýře a její pohyb oblohou bude zvolna zrychlovat vlivem jejího přibližování k Zemi. V období po 16. lednu přestane rušit svým svitem Měsíc, kometu bude možné pozorovat již od 1 hodiny ranní (SEČ). Hranici viditelnosti pouhým okem (na obloze mimo rušivý vliv světla z měst) by C/2022 E3 (ZTF) mohla překonat okolo 20. ledna, tou dobou by mohla mít zhruba 6 mag. V téže době se dostane do cirkumpolární oblasti, tedy nebude nikdy zapadat pod obzor a bude pozorovatelná celou noc. 21. ledna přejde do souhvězdí Draka, 25. vstoupí do Malého medvěda a 30. ledna projde jen 10° od Polárky.

Světelná křivka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od října 2022 do konce března 2022. V grafu jsou vynesené dosavadní odhady a měřejní jasnosti komety.
Světelná křivka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od října 2022 do konce března 2022. V grafu jsou vynesené dosavadní odhady a měřejní jasnosti komety.
Rychlost jejího pohybu po obloze začne viditelně narůstat, v týdnu okolo největšího přiblížení komety k Zemi to bude více než 6° za 24 hodin. Kometa bude nejblíže k Zemi 1. února, ve stejnou dobu by měla dosáhnout maximální jasnosti, která bude okolo 5 mag. Na obloze mimo město by ji zkušení pozorovatelé mohli bez problému spatřit pouhým okem jako drobnou mlhavou hvězdičku. Triedry či malé dalekohledy budou dobrými pomocníky k jejímu pozorování. Bohužel od 2. února začne silně rušit Měsíc, úplněk nastane 5. února. Na bezměsíčnou oblohu se kometa dostane od 8. února, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vozky.

11. února kometu naleznete velmi snadno, protože projde zhruba 1° od jasně načervenale zářící planety Mars v souhvězdí Býka.

V této době také klesne její jasnost pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale až do konce února bude dobře pozorovatelná v triedrech (to jasnost klesne pod 8. hvězdnou velikost). V malých dalekohledech bude pozorovatelná až do konce března, kdy už bude velmi nízko nad obzorem v souhvězdí Eridanu. V té době bude mít pravděpodobně okolo 10 mag, takže bude potřeba již dalekohled o průměru alespoň 7 cm či větší. 

Hledací mapy

Podrobné vyhledávací mapky pro kometu C/2022 E3 (ZTF) si můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky. Lze volit časový úsek, přiblížení, limitní magnituda hvězd i deep-sky objektů. Mapka lze samozřejmě exportovat i do formátu PDF.

U komet je možné provádět vizuální odhady či elektronická měření jasnosti komety. Pokud jsou odhady a měření správně provedené, jsou tato data od amatérských pozorovatelů velmi cenná. Zde je návod na vizuální pozorování komet. Zpracování vizuálních i elektronických (CCD a DSLR snímky) pozorovaní lze provádět v programu KOPR. Představení programu a práce v něm je ukázána v tomto videu (záznam přednášky Jakuba Černého, který je zároveň autorem tohoto programu).

Mapky na období od:

1. ledna - 15. ledna

Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 1. ledna do 15. ledna 2023 Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 1. ledna do 15. ledna 2023
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky

15. ledna - 31. ledna

Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 15. ledna do 31. ledna 2023 Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 15. ledna do 31. ledna 2023
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky

31. ledna - 14. února

Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 31. ledna do 14. února 2023 Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 31. ledna do 14. února 2023
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky

15. února - 31. března

Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 15. února do 1. března 2023 Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 15. února do 1. března 2023
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS
[2] Minor Planet Center
[3] Projekt CzSky



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2022 E3 (ZTF), C/2022 E3, Kometa 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »