Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

Kometa 19P/Borrelly
Autor: Miroslav Lošťák

Ve článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu první čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm.

19P/BorRelly

Kometu 19P objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly z Marseille ve Francii 28. prosince 1904. Pro zajímavost uveďme, že kometu detailně prozkoumala kosmická sonda Deep Space 1 v roce 2001, která ukázala, že tvar jádra je velmi nepravidelný a podobá se burskému oříšku. Letošní návrat této komety je poměrně příznivý, maximální jasnosti dosáhne na přelomu ledna a února. Přísluním prochází 1. února 2022. Tou dobou bude její jasnost okolo 9. hvězdné velikosti, to kometu nalezneme na pomezí souhvězdí Velryby a Ryb. Pak se bude postupně pohybovat z Ryb do Berana, v půlce března vstoupí do Persea. Tou dobou by měla zeslábnout na zhruba 11 magnitudu.

104P/Kowal

104P byla objevena Charlesem Kowalem na fotografické desce pořízené 27. ledna 1979 na 122cm Schmidtově komoře na Mount Palomaru v Kalifornii. Letošní návrat je poměrně příznivý, kometa nejprve zjasňovala relativně pomalu, ale na přelomu roku 2021/2022 její jasnost výrazně vzrostla. Přísluním prošla 11. ledna 2022, v té době také dosáhla maximální jasnosti, a to zhruba 10. hvězdné velikosti. Na konci ledna a v první polovině února ji nalezneme v souhvězdí Velryby, poté vstoupí do Býka a začátkem března přeleze do Oriona. Tou dobou očekáváme zeslábnutí na 12 mag.

C/2019 L3 (ATLAS)

Snímek komety C/2019 L3 (Atlas). Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2019 L3 (Atlas).
Autor: Miroslav Lošťák
Kometa byla objevena 10. června 2019 v rámci projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-Impact Last Alert System) na Havaji, který se specializuje na hledání nebezpečných blízkozemních planetek. V době objevu mělo těleso 18 mag. V červenci 2021 překonala 12. hvězdnou velikost a tím se dostala do vizuálního dosahu dalekohledů o průměru objektivu cca 20 cm. C/2019 L3 prošla přísluním 9. ledna letošního roku, v té době také dosáhla nejvyšší jasnosti 9 mag. Kometa se po celou dobu (leden až březen) bude pohybovat souhvězdím Blíženců. Ke konci března očekáváme stále vysokou jasnost okolo 10 mag.

67P/Čurjumov-Gerasimenko

67P/Čurjumov-Gerasimenko u  M1 Autor: Roman Hujer
67P/Čurjumov-Gerasimenko u M1
Autor: Roman Hujer
67P/Čurjumov-Gerasimenko je známou kometou, která byla navštívena kosmickou sondou Rosetta a přistávacím pouzdrem Philae. Kometu objevil Klim Čurjumov na fotografické desce exponované Světlanou Gerasimenko na 50cm dalekohledu v Almaty (tehdy Alma-Ata v Kazašské sovětské socialistické republice). Objevový snímek byl pořízen 11. září 1969 za účelem zachycení komety 32P/Comas Solá. Objev komety 67P umožnilo její přiblížení k Jupiteru v roce 1959, kdy došlo ke snížení vzdálenosti přísluní.

Současný návrat je velmi příznivý, přísluním kometa prošla již 2. listopadu 2021, v této době dosáhla 9. hvězdné velikosti. 67P vykazuje tzv. poperihelovou asymetrii, tj. slábnutí po průchodu přísluním bývá pozvolnější než rychlost zjasňování před přísluním. I začátkem letošního roku si kometa udržuje poměrně vysokou jasnost mezi 9. – 10. hvězdnou velikostí. Po celou dobu, od ledna do března, kometu spatříme v souhvězdí Raka. Na konci období očekáváme, že bude okolo 12. – 13. hvězdné velikosti.

C/2017 K2 (Panstarrs)

Tato kometa byla objevena systémem Pan-STARRS na Havajských ostrovech 21. května 2017 při jasnosti téměř 21 mag. Jasnější 12. hvězdné velikosti je od začátku roku 2022. Od ledna do března ji můžeme sledovat na ranní obloze, nejprve v Hadonoši, v první třetině března pak přejde do východní části souhvězdí Orla. Ke konci března by její jasnost mohla vzrůst k 11 mag. Průchod přísluním nastane až 19. prosince 2022.

29P/Swassmann-Wachmann

Krátkoperiodická kometa, která je zajímavá tím, že obíhá po téměř kruhové dráze za drahou planety Jupiter s dobou oběhu kolem Slunce necelých 15 let. Byla objevena na fotografických deskách z 15. listopadu 1927 v Německu na observatoři Bergedorf poblíž Hamburku (Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann), později se ji podařilo dohledat na předobjevových snímcích pořízených roku 1902.

Kometa bývá obvykle slabá, mimo vizuální dosah běžných amatérských dalekohledů. Několikrát ročně ale prodělává outbursty (náhlá výrazná zjasnění), při nich se jasnost může přechodně zvýšit až k 10. hvězdné velikosti. Jeden takový outburst proběhl v průběhu podzimu 2021. Kometa se bude pomalu posouvat severní částí souhvězdí Býka. Je zajímavé ji průběžně sledovat, může se stát, že budete první, kdo kometární komunitě nahlásí náhlé zvýšení jasnosti!

Závěrem:

Do vizuálního dosahu amatérských dalekohledů o průměru objektivu 20 cm by se mohlo v první čtvrtině roku 2022 dostat až 6 komet. U komety 29P není její viditelnost jistá. Nejjasnějšími kometami v tomto období jsou 19P/Borelly a C/2019 L3 (ATLAS), které nyní dosahují zhruba 9. hvězdné velikosti, a jsou tak pohodlně viditelné i velkými triedry (např. 20×80 nebo 25×100). V článku pochopitelně nejsou zahrnuty nečekané objevy – může se stát, že se v průběhu tohoto období objeví další zajímavá kometa, která nás překvapí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography
[2] Aerith



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 104P/Kowal, C/2019 L3 (ATLAS), C/2017 K2 (Panstarrs), 67P/Čurjumov-Gerasimenko, 29P/Schwassmann-Wachmann, 19P/Borrelly, Komety 2022


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »