Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  JWST objevil na Europě oxid uhličitý

JWST objevil na Europě oxid uhličitý

Měsíc Europa se na tomto snímku JWST (kamera NIRCam) jeví převážně modrý, což představuje kratší vlnové délky infračerveného záření. Jasná část odpovídá oblasti Powys Regio (vlevo) a Tara Regio (uprostřed a vpravo), kde bylo detekováno vyšší množství oxidu uhličitého.
Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)

Kamera NIRCam (Near Infrared Camera) z JWST pořídila zajímavý snímek povrchu Jupiterova měsíce Europa. A co je na tomto snímku nejzajímavější? JWST totiž společně s tímto snímkem i identifikoval na ledovém povrchu Europy oxid uhličitý, který pravděpodobně pochází z podpovrchového oceánu měsíce. 

Tento objev má velmi důležité důsledky pro průzkum možnosti obyvatelnosti oceánu Europy. Na prvním snímku je Europa zobrazena jako modrobílá koule, která může někomu trochu připomínat slavný snímek Země z vesmíru. Tato „koule“ s rozmazanými, difúzními okraji, má na většině severní polokoule směrem k našemu pohledu tmavší modré skvrny.

Na sérii obrázků vidíme snímky povrchu Europy z kamery NIRCam (Near Infrared Camera) a dále tři mapy dle měření přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph’s Integral Field Unit). Bílé pixely na třech kompozitních snímcích představují oxid uhličitý vyvržený z chaotické oblasti známé jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) a částečně i z oblasti Powys Regio (vlevo). Na druhém a třetím obrázku vidíme krystalický oxid uhličitý, ale na čtvrtém je ve složitější amorfní podobě. Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)
Na sérii obrázků vidíme snímky povrchu Europy z kamery NIRCam (Near Infrared Camera) a dále tři mapy dle měření přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph’s Integral Field Unit). Bílé pixely na třech kompozitních snímcích představují oxid uhličitý vyvržený z chaotické oblasti známé jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) a částečně i z oblasti Powys Regio (vlevo). Na druhém a třetím obrázku vidíme krystalický oxid uhličitý, ale na čtvrtém je ve složitější amorfní podobě.
Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)

A další snímek je složen z dat ze dvou přístrojů na JWST. Na prvním panelu je snímek, který jsme si už popsali a byl pořízen kamerou NIRCam (Near Infrared Camera) a na následujících třech panelech jsou mapy z dat z přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph's Integral Field Unit). Na mapách odpovídají bílé pixely právě oxidu uhličitému v rozsáhlé oblasti onoho narušeného chaotického terénu známého jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) s dalšími koncentracemi v částech chaotické oblasti Powys Regio (vlevo). Druhý a třetí panel ukazují důkazy krystalického oxidu uhličitého, zatímco čtvrtý panel naznačuje složenou a amorfní formu oxidu uhličitého.

Astronomové také pomocí Webba nalezli uhlík v již zmíněné chaotické oblasti Tara Regio a Powys Regio. Led na povrchu byl v těchto oblastech narušen a pravděpodobně zde relativně nedávno došlo k výměně materiálu mezi podpovrchovým oceánem a ledovým povrchem. Uhlík, univerzální stavební prvek života, jak ho známe, pravděpodobně vznikl v oceánu Europy. Tento objev naznačuje, že ve slaném podpovrchovém oceánu Europy by mohlo být potenciálně obyvatelné prostředí. Snímky z přístroje NIRSpec/IFU se zdají být pixelové a neostré, protože Europa na snímcích JWST zabírá plochu o rozměrech 10×10 pixelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA (esawebb.org)



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Europa, Jwst


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »