Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 103P/Hartley je možná slepencem dvou komet

Kometa 103P/Hartley je možná slepencem dvou komet

Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick Howes
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety.
Autor: Nick Howes
Když vědci z NASA plánovali rozšíření mise Deep Impact, neměli ještě tušení, k jakým fascinujícím odhalení rozšíření této mise pro výzkum komety 103P/Hartley povede. K nejčerstvějším závěrům patří to, že jádro této komety pravděpodobně vzniklo slepením dvou komet vzniklých v různé části Sluneční soustavy!

Původním cílem kosmické sondy byla kometa 9P/Tempel, na kterou byl vystřelen projektil a následně uvolněný oblak prachu byl podroben průzkumu. Kromě toho byl prozkoumán samotný kráter po dopadu jinou kosmickou sondou Stardust v rámci rozšířená mise. Vzhledem k tomu, že po splnění úkolu byl Deep Impact stále funkční a měl zásoby paliva, bylo rozhodnuto o pokračování mise k další kometě. Původně zvolená 85P/Boethin nebyla vůbec nalezena, a tak NASA přesměrovala sondu k jiné kometě s označením 103P/Hartley.

Kometa 103P/Hartley měla nejpříznivější návrat v historii právě v době plánovaného průzkumu kosmickou sondou. Mohli jsme ji na podzim 2010 pozorovat při těsném průletu kolem Země malými dalekohledy, na tmavé obloze i pouhým okem. Nejednalo se o výrazný objekt noční oblohy honosící se typickým ohonem, ale rozsáhlý mlhavý flek. Jádro této komety je malých rozměrů s průměrem 1 kilometru. Přesto mezi kometami zkoumanými kosmickými sondami vyčnívá neobvykle vysokou aktivitou a mezi vyzkoumanými kometami nemá obdoby. Výsledky dat nashromážděných sondou Deep Impact jsou vyhodnocovány dodnes.

Již před průletem sondy bylo astronomům jasné, že 103P/Hartley nepatří mezi typický vzorek krátkoperiodických komet. První měření před výzkumem sondy ukazovaly na neobvykle vysokou aktivitu jádra. Ta byla sondou potvrzena a byla jedním z důvodů, proč byla pro rozšířenou misi vybrána právě ona. Většina krátkoperiodických komet prošla v těsné blízkosti Slunce již mnohokrát a díky tomu došlo k vyčerpání povrchových zásob vody a plynů, celkové erozi a přeměně původní hmoty komety na povrchu jádra. Kometa Hartley je v tomto ohledu výjimkou, protože do vnitřní části Sluneční soustavy byla uvedena nedávno, v druhé polovině minulého století ji vliv gravitace Jupiteru navedlo blíže ke Slunci a kometa tak mohla být objevena. Kosmická sonda Deep Impact dostala možnost zkoumat doposud málo pozměněnou kometu s původním nepozměněným materiálem uchovaným z dob vzniku Slunčení soustavy.

Snímky jádra komety 103P/Hartley ze sondy Deep Impact. Kredit: J. Sunshine a kol.
Snímky jádra komety 103P/Hartley ze sondy Deep Impact. Kredit: J. Sunshine a kol.
Obrázek: Snímky jádra komety 103P/Hartley ze sondy Deep Impact, modrou barvou je znázorněn výskyt vodního ledu zatímco červenou oblast teplého prachu, kde voda ve formě ledu už nemůže existovat (Kredit: J. Sunshine a kol.).

Video: Kometa 103P Hartley při průletu sondy EPOXI

Slepenec dvou komet

Jádro komety 103P/Hartley dostalo přezdívku "psí kosti" podle značně nepravidelného tvaru. Jak se ukázalo při analýze dat ze sondy Deep Impact, oba konce jádra vykazují značné odlišnosti v jejich složení. Na rozlehlejším laloku byla odhalena "zasněžená" oblast pokrytá několik desítek centimetrů silnou vrstvou ledového prachu. Ta je oddělena od teplejší části, kde nemohou zrnka ledu dlouho vydržet. Větší část jádra se také projevuje značně menším obsahem CO2 než v menším laloku. Vyčerpání oxidu uhličitého v jedné polovině a jeho značné zásoby v té druhé - menší - indikují rozdílný původ obou částí jádra komety.

Vědci spekulují, že rozdílné složení obou částí jádra má příčinu ve spojení dvou odlišných komet vzniklých v různých vzdálenostech od Slunce. Zatímco jedna pocházela z vnitřních částí chudých na těkavé plyny, jako je právě CO2, druhá mohla vzniknout na vnějším okraji bohatém na tyto látky. Pozdější vypuzení jádra z vnitřní části Sluneční soustavy gravitací velkých planet mohlo vést ke kolizi obou jader a jejich slepení v jedno jediné. Menší trosky a prach vzniklý při srážce pak postupně usedal na vnitřní spoj a vytvořil hladkou vrstvu jemného prachu, který sonda pozorovala na zúžení "psí kosti".

Zda je tato spekulace pravdivá či ne nelze zodpovědět, jisté však je že nám kometa 103P/Hartley ukázala, jak malé jsou naše znalosti o původu komet a Sluneční soustavy a že toho je ještě hodně co objevovat.

Zdroj: Hyperactive Hartley 2 Has a Split History...
Převzato: www.kommet.cz

Související:
[1] Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley (Jakub Černý)
[2] Fotografie komety od čtenářů astro.cz (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »