Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley
Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact okolo již druhé komety. Tato sonda totiž v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě - 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé kometární jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.
Snímek povrchu komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Dle prvních měření vycházelo, že aby byla vysvětlena změřená produkce vody, při zjištěném průměru jádra by muselo být aktivní celé jádro. To ale jen v případě pokud by jádro bylo kulaté. Již první snímání jádra radarem z Areciba po jeho průletu v blízkosti Země však ukázalo, že jádro má značně nepravidelný tvar.
Výsledky sondy Deep Impact se dají aktuálně shrnout jako obrovské množství velice zajímavých dat, ale ani od týmu nemůžeme očekávat žádné závěry. Na to si budeme muset počkat měsíce, možná roky, až jednotliví výzkumníci budou získaná data interpretovat. "Výsledky" Prezentované na včerejší tiskové konferenci by se tedy daly nazvat shrnutím toho, co bylo zatím vidět na první pohled (myslím, že tým EPOXI neměl možnost ani čas na nic dalšího).
Co tedy můžeme shrnout:
CN pík ve spektru komety. Zdroj: EPOXI/NASA.Sonda Deep Impact pozorovala v září velice neobvyklý pík produkce kyanovodíku, bez jakékoliv návaznosti na zvýšení produkce prachu. Jedná se o velice zajímavý fenomén. Pokud by se probudilo nějaké izolované ložisko zmrzlého kyanovodíku, lze předpokládat, že při jeho odpařování by s sebou unášel kyanovodík i prachové částice. Vysvětlení se asi jen tak hned nedočkáme, Jednou možností mohlo být skutečně čisté (nezaprášené) ložisko plynu.
Pozorování komety ve spektru oxidu uhličitého ukazují, že je tento plyn pravděpodobně hlavní původce aktivity komety. Ta sice vodu produkuje také, ale poměr CO2 a H2O je v jejím případě mnohem vyrovnanější, než v případě ostatních komet (kde tvoří CO2 od 1 do 10 procent plynné složky).
Aktivita komety na noční straně jádra. Zdroj: EPOXI/NASA.Na jádru byly pozorovány aktivní oblasti ve stínu (tedy kam nezáří sluneční vítr)! Jedná se o první kometu, na které byla prokázaná aktivita nejen na Sluncem osvícených plochách, ale také mimo ně. Je možné že tento jev souvisí s vyšším podílem CO2, kterému, jak známo, k odpařování stačí mnohem nižší teploty, než je tomu u vody.
Jádro má velice nepravidelný tvar. Uprostřed - na spojnici dvou částí - je oblast velice hladkého materiálu. Jde pravděpodobně o jemný prach, který se tu postupně seskupil z důvodu rotace jádra. Pozorujeme velice prudký okraj tohoto hladkého útvaru do značně drsného, aktivního povrchu.
Porovnání jader komet dosud zblízka snímaných družicemi. Zdroj: NASA.Aktivita komety je skutečně vysoká. Jedná se o první kometu zkoumanou kosmickou sondou, kde jsou jety dostatečně jasné aby byly spolehlivě identifikovány s útvary na povrchu.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4