Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley
Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact okolo již druhé komety. Tato sonda totiž v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě - 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé kometární jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.
Snímek povrchu komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Dle prvních měření vycházelo, že aby byla vysvětlena změřená produkce vody, při zjištěném průměru jádra by muselo být aktivní celé jádro. To ale jen v případě pokud by jádro bylo kulaté. Již první snímání jádra radarem z Areciba po jeho průletu v blízkosti Země však ukázalo, že jádro má značně nepravidelný tvar.
Výsledky sondy Deep Impact se dají aktuálně shrnout jako obrovské množství velice zajímavých dat, ale ani od týmu nemůžeme očekávat žádné závěry. Na to si budeme muset počkat měsíce, možná roky, až jednotliví výzkumníci budou získaná data interpretovat. "Výsledky" Prezentované na včerejší tiskové konferenci by se tedy daly nazvat shrnutím toho, co bylo zatím vidět na první pohled (myslím, že tým EPOXI neměl možnost ani čas na nic dalšího).
Co tedy můžeme shrnout:
CN pík ve spektru komety. Zdroj: EPOXI/NASA.Sonda Deep Impact pozorovala v září velice neobvyklý pík produkce kyanovodíku, bez jakékoliv návaznosti na zvýšení produkce prachu. Jedná se o velice zajímavý fenomén. Pokud by se probudilo nějaké izolované ložisko zmrzlého kyanovodíku, lze předpokládat, že při jeho odpařování by s sebou unášel kyanovodík i prachové částice. Vysvětlení se asi jen tak hned nedočkáme, Jednou možností mohlo být skutečně čisté (nezaprášené) ložisko plynu.
Pozorování komety ve spektru oxidu uhličitého ukazují, že je tento plyn pravděpodobně hlavní původce aktivity komety. Ta sice vodu produkuje také, ale poměr CO2 a H2O je v jejím případě mnohem vyrovnanější, než v případě ostatních komet (kde tvoří CO2 od 1 do 10 procent plynné složky).
Aktivita komety na noční straně jádra. Zdroj: EPOXI/NASA.Na jádru byly pozorovány aktivní oblasti ve stínu (tedy kam nezáří sluneční vítr)! Jedná se o první kometu, na které byla prokázaná aktivita nejen na Sluncem osvícených plochách, ale také mimo ně. Je možné že tento jev souvisí s vyšším podílem CO2, kterému, jak známo, k odpařování stačí mnohem nižší teploty, než je tomu u vody.
Jádro má velice nepravidelný tvar. Uprostřed - na spojnici dvou částí - je oblast velice hladkého materiálu. Jde pravděpodobně o jemný prach, který se tu postupně seskupil z důvodu rotace jádra. Pozorujeme velice prudký okraj tohoto hladkého útvaru do značně drsného, aktivního povrchu.
Porovnání jader komet dosud zblízka snímaných družicemi. Zdroj: NASA.Aktivita komety je skutečně vysoká. Jedná se o první kometu zkoumanou kosmickou sondou, kde jsou jety dostatečně jasné aby byly spolehlivě identifikovány s útvary na povrchu.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4