Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley
Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact okolo již druhé komety. Tato sonda totiž v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě - 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé kometární jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.
Snímek povrchu komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Dle prvních měření vycházelo, že aby byla vysvětlena změřená produkce vody, při zjištěném průměru jádra by muselo být aktivní celé jádro. To ale jen v případě pokud by jádro bylo kulaté. Již první snímání jádra radarem z Areciba po jeho průletu v blízkosti Země však ukázalo, že jádro má značně nepravidelný tvar.
Výsledky sondy Deep Impact se dají aktuálně shrnout jako obrovské množství velice zajímavých dat, ale ani od týmu nemůžeme očekávat žádné závěry. Na to si budeme muset počkat měsíce, možná roky, až jednotliví výzkumníci budou získaná data interpretovat. "Výsledky" Prezentované na včerejší tiskové konferenci by se tedy daly nazvat shrnutím toho, co bylo zatím vidět na první pohled (myslím, že tým EPOXI neměl možnost ani čas na nic dalšího).
Co tedy můžeme shrnout:
CN pík ve spektru komety. Zdroj: EPOXI/NASA.Sonda Deep Impact pozorovala v září velice neobvyklý pík produkce kyanovodíku, bez jakékoliv návaznosti na zvýšení produkce prachu. Jedná se o velice zajímavý fenomén. Pokud by se probudilo nějaké izolované ložisko zmrzlého kyanovodíku, lze předpokládat, že při jeho odpařování by s sebou unášel kyanovodík i prachové částice. Vysvětlení se asi jen tak hned nedočkáme, Jednou možností mohlo být skutečně čisté (nezaprášené) ložisko plynu.
Pozorování komety ve spektru oxidu uhličitého ukazují, že je tento plyn pravděpodobně hlavní původce aktivity komety. Ta sice vodu produkuje také, ale poměr CO2 a H2O je v jejím případě mnohem vyrovnanější, než v případě ostatních komet (kde tvoří CO2 od 1 do 10 procent plynné složky).
Aktivita komety na noční straně jádra. Zdroj: EPOXI/NASA.Na jádru byly pozorovány aktivní oblasti ve stínu (tedy kam nezáří sluneční vítr)! Jedná se o první kometu, na které byla prokázaná aktivita nejen na Sluncem osvícených plochách, ale také mimo ně. Je možné že tento jev souvisí s vyšším podílem CO2, kterému, jak známo, k odpařování stačí mnohem nižší teploty, než je tomu u vody.
Jádro má velice nepravidelný tvar. Uprostřed - na spojnici dvou částí - je oblast velice hladkého materiálu. Jde pravděpodobně o jemný prach, který se tu postupně seskupil z důvodu rotace jádra. Pozorujeme velice prudký okraj tohoto hladkého útvaru do značně drsného, aktivního povrchu.
Porovnání jader komet dosud zblízka snímaných družicemi. Zdroj: NASA.Aktivita komety je skutečně vysoká. Jedná se o první kometu zkoumanou kosmickou sondou, kde jsou jety dostatečně jasné aby byly spolehlivě identifikovány s útvary na povrchu.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4