Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 252P/LINEAR je pozorovatelná na ranní obloze
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 252P/LINEAR je pozorovatelná na ranní obloze

Kometa 252P/LINEAR na snímku Michaela Mattiazza
Autor: Michael Mattiazzo

Kometa 252P/LINEAR, velké kometární překvapení letošního roku, se 21. března přiblížila Zemi na vzdálenost necelých 0,04 AU. Zatímco ve všech doposud pozorovaných návratech byla slabým, vizuálně nepozorovatelným objektem, v letošním, díky blízkému setkání se Zemí, specifickém návratu, měla dosáhnout přibližně 10-11 mag. Kometa ale drtivé většině pozorovatelů vyrazila dech.

Až do začátku března probíhalo vše podle plánu, kometa zjasňovala dle efemerid. Poté ovšem přišel průlom a tempo zjasňování bylo chvílemi až 1 mag během jednoho dne! Kometa nakonec dosáhla v maximu jasnosti 4 mag, takže původní očekávání předčila o 6-7 mag. V tu chvíli byla pozorovatelná jenom z jižní polokoule, z tmavých oblastí byla hlášena koma až o průměru 2 ° i více, jednalo se vlastně o takový velký, difúzní flek na obloze, při skvělých pozorovacích podmínkách až pětkrát větší než Měsíc v úplňku! To vše ale není pouze nostalgická vzpomínka, jedná se o 4 dny starou situaci. Kometa se díky své malé vzdálenosti od Země pohybuje extrémně rychle po obloze a již v těchto dnech se hlásí o slovo nízko nad jihovýchodním obzorem na ranní obloze.

Vyhledávací mapka komety 252P/LINEAR. Autor: Databáze komet Seiichi Yoshidy.
Vyhledávací mapka komety 252P/LINEAR.
Autor: Databáze komet Seiichi Yoshidy.

I přes jasnost komety zhruba 5 mag (zatím slábne pomalu, ale tempo slábnutí bude v příštích dnech rychlejší) je prozatímní šance na její spatření velmi malá. Kometa se pohybuje jen v řádu několika stupňů nad obzorem v souhvězdí Štíra (Sco), situace se však bude v dalších dnech zlepšovat. Poslední březnové dny nám přinesou pěkné setkání komety s jasnými planetami Mars, Saturn a hvězdou Antares ze Štíra. Krásnou, okem viditelnou kometu ale nečekejme. Poblíž se totiž bude vyskytovat Měsíc ve fází blízké poslední čtvrti, který kometu přezáří. Na hezkou podívanou si tak budeme muset počkat do poloviny první dubnové dekády, kdy se bude kometa nacházet už v souhvězdí Hadonoše (Oph).

S jasností 7-8 mag počítejme s viditelností i v obyčejných triedrech, podmínkou ale musí být čistá, tmavá obloha, daleko od měst. Pohyb komety po obloze se následně dramaticky zpomalí, objekt zůstane v souhvězdí Hadonoše dalších několik měsíců. K tomu bude rapidně slábnout. Ještě do půlky dubna zmizí z dosahu obřích binokulárů a malých dalekohledů, na začátku května pak kometa přestane být vizuálně pozorovatelná. Ale jen dočasně. S periodou 5,33 let možná můžeme očekávat další překvapivé návraty. Kometa se totiž bude vracet do blízkosti Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa LINEAR


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »