Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 252P/LINEAR je pozorovatelná na ranní obloze
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 252P/LINEAR je pozorovatelná na ranní obloze

Kometa 252P/LINEAR na snímku Michaela Mattiazza
Autor: Michael Mattiazzo

Kometa 252P/LINEAR, velké kometární překvapení letošního roku, se 21. března přiblížila Zemi na vzdálenost necelých 0,04 AU. Zatímco ve všech doposud pozorovaných návratech byla slabým, vizuálně nepozorovatelným objektem, v letošním, díky blízkému setkání se Zemí, specifickém návratu, měla dosáhnout přibližně 10-11 mag. Kometa ale drtivé většině pozorovatelů vyrazila dech.

Až do začátku března probíhalo vše podle plánu, kometa zjasňovala dle efemerid. Poté ovšem přišel průlom a tempo zjasňování bylo chvílemi až 1 mag během jednoho dne! Kometa nakonec dosáhla v maximu jasnosti 4 mag, takže původní očekávání předčila o 6-7 mag. V tu chvíli byla pozorovatelná jenom z jižní polokoule, z tmavých oblastí byla hlášena koma až o průměru 2 ° i více, jednalo se vlastně o takový velký, difúzní flek na obloze, při skvělých pozorovacích podmínkách až pětkrát větší než Měsíc v úplňku! To vše ale není pouze nostalgická vzpomínka, jedná se o 4 dny starou situaci. Kometa se díky své malé vzdálenosti od Země pohybuje extrémně rychle po obloze a již v těchto dnech se hlásí o slovo nízko nad jihovýchodním obzorem na ranní obloze.

Vyhledávací mapka komety 252P/LINEAR. Autor: Databáze komet Seiichi Yoshidy.
Vyhledávací mapka komety 252P/LINEAR.
Autor: Databáze komet Seiichi Yoshidy.

I přes jasnost komety zhruba 5 mag (zatím slábne pomalu, ale tempo slábnutí bude v příštích dnech rychlejší) je prozatímní šance na její spatření velmi malá. Kometa se pohybuje jen v řádu několika stupňů nad obzorem v souhvězdí Štíra (Sco), situace se však bude v dalších dnech zlepšovat. Poslední březnové dny nám přinesou pěkné setkání komety s jasnými planetami Mars, Saturn a hvězdou Antares ze Štíra. Krásnou, okem viditelnou kometu ale nečekejme. Poblíž se totiž bude vyskytovat Měsíc ve fází blízké poslední čtvrti, který kometu přezáří. Na hezkou podívanou si tak budeme muset počkat do poloviny první dubnové dekády, kdy se bude kometa nacházet už v souhvězdí Hadonoše (Oph).

S jasností 7-8 mag počítejme s viditelností i v obyčejných triedrech, podmínkou ale musí být čistá, tmavá obloha, daleko od měst. Pohyb komety po obloze se následně dramaticky zpomalí, objekt zůstane v souhvězdí Hadonoše dalších několik měsíců. K tomu bude rapidně slábnout. Ještě do půlky dubna zmizí z dosahu obřích binokulárů a malých dalekohledů, na začátku května pak kometa přestane být vizuálně pozorovatelná. Ale jen dočasně. S periodou 5,33 let možná můžeme očekávat další překvapivé návraty. Kometa se totiž bude vracet do blízkosti Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa LINEAR


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »