Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 252P/LINEAR je pozorovatelná na ranní obloze
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 252P/LINEAR je pozorovatelná na ranní obloze

Kometa 252P/LINEAR na snímku Michaela Mattiazza
Autor: Michael Mattiazzo

Kometa 252P/LINEAR, velké kometární překvapení letošního roku, se 21. března přiblížila Zemi na vzdálenost necelých 0,04 AU. Zatímco ve všech doposud pozorovaných návratech byla slabým, vizuálně nepozorovatelným objektem, v letošním, díky blízkému setkání se Zemí, specifickém návratu, měla dosáhnout přibližně 10-11 mag. Kometa ale drtivé většině pozorovatelů vyrazila dech.

Až do začátku března probíhalo vše podle plánu, kometa zjasňovala dle efemerid. Poté ovšem přišel průlom a tempo zjasňování bylo chvílemi až 1 mag během jednoho dne! Kometa nakonec dosáhla v maximu jasnosti 4 mag, takže původní očekávání předčila o 6-7 mag. V tu chvíli byla pozorovatelná jenom z jižní polokoule, z tmavých oblastí byla hlášena koma až o průměru 2 ° i více, jednalo se vlastně o takový velký, difúzní flek na obloze, při skvělých pozorovacích podmínkách až pětkrát větší než Měsíc v úplňku! To vše ale není pouze nostalgická vzpomínka, jedná se o 4 dny starou situaci. Kometa se díky své malé vzdálenosti od Země pohybuje extrémně rychle po obloze a již v těchto dnech se hlásí o slovo nízko nad jihovýchodním obzorem na ranní obloze.

Vyhledávací mapka komety 252P/LINEAR. Autor: Databáze komet Seiichi Yoshidy.
Vyhledávací mapka komety 252P/LINEAR.
Autor: Databáze komet Seiichi Yoshidy.

I přes jasnost komety zhruba 5 mag (zatím slábne pomalu, ale tempo slábnutí bude v příštích dnech rychlejší) je prozatímní šance na její spatření velmi malá. Kometa se pohybuje jen v řádu několika stupňů nad obzorem v souhvězdí Štíra (Sco), situace se však bude v dalších dnech zlepšovat. Poslední březnové dny nám přinesou pěkné setkání komety s jasnými planetami Mars, Saturn a hvězdou Antares ze Štíra. Krásnou, okem viditelnou kometu ale nečekejme. Poblíž se totiž bude vyskytovat Měsíc ve fází blízké poslední čtvrti, který kometu přezáří. Na hezkou podívanou si tak budeme muset počkat do poloviny první dubnové dekády, kdy se bude kometa nacházet už v souhvězdí Hadonoše (Oph).

S jasností 7-8 mag počítejme s viditelností i v obyčejných triedrech, podmínkou ale musí být čistá, tmavá obloha, daleko od měst. Pohyb komety po obloze se následně dramaticky zpomalí, objekt zůstane v souhvězdí Hadonoše dalších několik měsíců. K tomu bude rapidně slábnout. Ještě do půlky dubna zmizí z dosahu obřích binokulárů a malých dalekohledů, na začátku května pak kometa přestane být vizuálně pozorovatelná. Ale jen dočasně. S periodou 5,33 let možná můžeme očekávat další překvapivé návraty. Kometa se totiž bude vracet do blízkosti Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa LINEAR


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »