Kometa ISON 12. listopadu. Autor: Michael Jäger.Dlouho očekávané kometě ISON narostl druhý ohon, jak se přibližuje ke Slunci. Ve středu 13. listopadu ráno zaznamenalo několik pozorovatelů nezávisle na sobě prudké zjasnění komety. Ta skokově zjasnila o cca 1 mag a její jádro zdvojnásobilo produkci vody. Kometě při cestě ke Slunci zbývají už jen dva týdny, pomalu se tak na ranní obloze přibližuje obzoru a do samotného průletu se budou podmínky její viditelnosti už jen zhoršovat. Navíc je stále nejasné, zda se průletu dožije. V těchto dnech již ale pozorovatelé hlásí její viditelnost pouhýma očima.
Silné zjasnění
Kometa ISON 14. listopadu 2013. Autor: Joel Short.Zatímco v uplynulých dnech kometa příliš nezjasňovala, ve středu ráno to dohnala skokovým zjasněním. První přišla zpráva z 60cm dalekohledu TRAPPIST, který je umístěn na Evropské jižní observatoři v Chile na La Silla. Ten pravidelně monitoruje produkci vody z jádra této komety. Sublimující voda je hlavním „palivem“ kometární aktivity. Produkce molekul OH se zdvonásobila na 2x1028 za sekundu. Vedlejším produktem bylo celkové zjasnění komy – ta byla o cca 1 mag jasnější než předešlou noc. Zároveň se zvýšila i producke prachu. Je otázkou, zda pozorované zjasnění znamená reaktivaci zatím dost slabé komety, nebo to souvisí s možným zánikem jádra, které někteří astronomové očekávají.
Dva ohony
Doposud jsme u komety mohli pozorovat poměrně výrazný a dlouhý prachový ohon. Začátkem listopadu začali první astrofotografové pozorovat jakési zdvojení, ze kterého začal růst druhý ohon. Jedná se o tzv. iontový ohon tvořený z ionizovaných molekul plynu unášených slunečním větrem. „Poryvy“ tohoto větru způsobené eruptivní aktivitou Slunce mohou způsobit krátkodobé přetržení ohonu. Něco takového bylo možné vidět na jednom snímku ze středečního rána.
Viditelnost komety
Kometa ISON na ranní obloze. Autor: Chris Wyatt.Kometa ISON se v současné době nachází v souhvězdí Panny nízko nad východním obzorem a nejlépe je vidět po páté hodině ranní. Vidět je malými dalekohledy a binokuláry. Díky rychlému přibližování ke Slunci, které vyvrcholí večer 28. listopadu, se budou podmínky viditelnosti prudce zhoršovat. V neděli 17. listopadu ji nalezneme jen nízko nad jasnou hvězdou Spica. Poslední šance vidět kometu před průletem u Slunce bude zhruba v půl šesté ráno za jasného svítání poblíž planet Merkur a Saturn. Následně budeme moci její vývoj sledovat online na snímcích z družice SOHO snímající těsné okolí Slunce. Pokud přežije, objeví se opět začátkem prosince na ranní a později i na večerní obloze. V prosinci by měly nastat nejlepší podmínky pozorovatelnosti a kometa by mohla být vidět okem s výrazným ohonem. Pokud tedy přežije…
Aktuální stav (15. listopadu 2013)
Srovnání komet ISON a WM1 LINEAR. Autor: B. Gary, T. Scarmato, M. Mattiazo.Kometa zjasnila už o 2,5 mag a dosáhla zatím téměř 5 mag jasnosti a je již slabě viditelná pouhým okem. Její hlava připomíná spíše hvězdu. Zatím nic nepoukazuje na to, že by kometa zanikala, naopak spíše se „probouzí k životu“. Pokud vydrží, může po průletu kolem Slunce připravit na naší obloze nádhernou kometární show. Dle astronomů pracující s dalekohledem TRAPPIST narostla produkce molekul vody osminásobně za uplynulých 24 hodin. Produkce prachu vyjádřená parametrem Afrho narostla oproti hodnotám před zjasněním téměř 17×! Zásadní význam mají nyní snímky s vysokým rozlišením zachycující vnitřní strukturu komy. Ty by měly odhalit, zda dochází k rozpadu jádra, nebo naopak k jeho reaktivaci. První analýza snímků provedená americkým astronomem Brucem Garym ukazuje na možnou přítomnost tří jasných výtrysků z jádra. To by tedy mělo stále existovat a nyní z něj proudí značnný objem hmoty do komy a následně do ohonu. Předpovídat jasnost komety je nyní nemožné. Je třeba počkat, jaké jasnosti ještě dosáhne a jak bude jas dále růst, až se po zjasnění trend ustálí.
Událost je silně podobná outburstu jiné dlouhoperiodické komety označené C/2000 WM1 (LINEAR), která původně dosti zbrzdila zjasňování a po průletu perihelem zjasnila o 3 mag. Na snímku je srovnání struktur v komě poblíž jader komet. Na levé straně vidíme snímek komety ISON (autor Bruce Gary) zpracovaný Toni Scarmatem, na levé straně je snímek komety LINEAR od Michaela Mattiaza.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
