Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) ráno 2. července spolu s NLC z Proseče na Chrudimsku
Autor: Petr Horálek

2. července ráno zaznamenali astrofotografové po celé Evropě, včetně Petra Horálka z ČR, jasnou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která se teprve začíná vzdalovat z jasné záře Slunce. Ještě 27. června jsme ji mohli pozorovat v koronografu sondy SOHO a mezitím se ukázalo, že její jasnost neklesá, naopak vyhoupla se až někam k úrovni, jakou mají nejjasnější hvězdy oblohy.

Letošní rok by se dal s nadsázkou nazvat rokem rozpadlých nadějných komet. Proto informovat nyní veřejnost o další nadějné kometě už se jeví trochu jako troufalost. I proto jsme dosud o této kometě raději moc nehovořili a pouze zmínili, že poté, co zmizela z jižní oblohy, byla mezi 22. a 28. červnem vidět v koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá. Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá.
Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa se měla sice objevit na naší obloze během července, ale má být velmi nízko nad obzorem a očekávalo se spíše, že bude slabší a na soumrakové obloze obtížně viditelná. Podle posledního vývoje na záběrech LASCO C3 se však koncem června ukázalo, že kometa poměrně výrazně zjasnila a v tomto trendu mohla v ideálním případě ještě pokračovat na začátku července. 

Teprve ráno 2. 7. ale potvrdilo, že tyto naděje nemusí být liché, protože kometu se podařilo zachytit na velmi světlé soumrakové obloze zhruba v podobě, jako jsme mohli naposledy pozorovat kometu McNaught v lednu 2007. Tato kometa byla tehdy mimochodem ještě jasnější a byla dokonce vidět ve dne na modré obloze i pouhým okem a poté předvedla neuvěřitelně krásné divadlo na jižní polokouli. 

Poslední informace jsou tedy takové malé připomenutí, že pozorovat komety na velmi světlé obloze poblíž obzoru má někdy smysl a vzhledem k tomu, že tato kometa se ještě v dalších dnech vyhoupne přeci jen trochu výše, dá se očekávat, že by měla být snadným cílem fotografů, pokud nebude zakalená obloha. A kdoví, možná bude vidět nejen triedrem, ale dokonce není vyloučeno, že ji spatříme v tak nepříznivých podmínkách i pouhým okem. Nezbývá než počkat a zkusit to.

Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020 Autor: Petr Horálek/Stellarium
Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020
Autor: Petr Horálek/Stellarium

Kometu najdeme každé ráno opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Naštěstí máme už někteří natrénováno z května, kdy jsme často marně lovili kometu F8 SWAN. Petr Horálek připravil jednoduchou mapku, která vám pomůže se zorientovat. Věřme, že se nám kometa předvede v tom nejlepším světle a stane se pěknou kometou léta. Už teď víme, že jde o nejjasnější kometu snad minimálně od komety Lovejoy v roce 2011 a už zmíněné komety McNaught, které obě nebyly na naší obloze v tom nejlepším vůbec vidět.

Fotogalerie čtenářů z Česka a Slovenska je na našem webu k dispozici zde.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blog Petra Horálka
[2] Přehled aktuálních komet na obloze
[3] Projekt NEOWISE



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jasná kometa, C/2020 F3, 2020 F3 NEOWISE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »