Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa viditelná očima… na jižní obloze

Kometa viditelná očima… na jižní obloze

Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013. Autor: Rolf Wahl Olsen.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.
Autor: Rolf Wahl Olsen.
… a další kometa se blíží

Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.

Kometa Lemmon v srdci Jižního kříže. Autor: S. Bilos, J. Burzaca, J. Nardon.
Kometa Lemmon v srdci Jižního kříže.
Autor: S. Bilos, J. Burzaca, J. Nardon.
O kometě Lemmon jsme již psali. Pohybuje se v oblasti nedaleko jižního pólu, ve třetí dekádě ledna krásně proplula v souhvězdí Jižního kříže. Rovněž jí „narostl“ poměrně vkusný ohon, který se dá pozorovat zejména v malých dalekohledech do vzdálenosti asi 2° od hlavy komety. To je délka, do které byste nasázeli asi 4 měsíční úplňky. Astronomové si od zelenavé komety slibují poměrně dost: při současném vývoji jasu a pro fyzikální vlastnosti periodické komety by mohli být na konci března svědky vlasatice okolo 3. magnitudy. Možná jasnější. Znamená to tedy, že při maximu svého jasu bude hlava komety možná tak výrazná, jako hvězdy ve „Velkém voze“. V té době bude ležet v souhvězdí Sochaře viditelném především z Austrálie, Nového Zélandu nebo jižní Afriky a Ameriky.

Viditelnost komety ze severní oblohy je bohužel velmi nepříznivá. Kometa sice pozvolna stoupá k severní polovině nebe, ale než se tam dostane, uplynou už téměř dva měsíce od jejího maximálního zjasnění. Kometu navíc nečeká ani žádné výrazně dramatické přiblížení ke Slunci (mine ho 24. března ve vzdálenosti jen o čtvrtinu menší, než je od Slunce naše Země). Malou naději proto může zanechat jen fakt, že komety tohoto typu se po průchodu přísluním ještě mírně vyhřívají a slábnou pomalejším tempem, než jak zjasňovaly před průchodem přísluním. Proto se můžeme u komety krom krásných snímků na internetu z jižních končin těšit aspoň na jakousi „koncovku“ jejího představení od nás. V květnu se objeví na časné ranní obloze v souhvězdí Ryb a Pegase viditelná za patřičných podmínek ještě očima. Malými dalekohledy ji pak budeme moci sledovat až zhruba do července tohoto roku. To vystoupá až do po celou noc viditelné Cassiopeji a nejlépe bude pozorovatelná ráno.

Kometa PanSTARRS z dalekohledu FRAM. Autor: J. Černý, M. Mašek a kol.
Kometa PanSTARRS z dalekohledu FRAM.
Autor: J. Černý, M. Mašek a kol.
A jak to vypadá s první z avizovaných komet tohoto roku? Kometa C/2011 L4 PanSTARRS se neochvějně blíží ke Slunci a také na scénu březnových večerů. Vlastně už nám k jejímu spatření tikají hodiny, odtikají za měsíc a pár dní. V tuto chvíli má něco pod 7. magnitudu (je vidět v malých dalekohledech) a pozorovatelná je z jižního nebe. Je již bohužel patrné, že kometa zpomalila svůj růst aktivity, což je pochopitelně nemilá zpráva. Nová kometa se před Sluncem chová poměrně modelově – při vzrůstající teplotě se odpařují postupně určité sloučeniny, z nichž ty pro nás (a vývoj jasnosti komety) nejpodstatnější – oxidy uhlíku, metan a amoniak, se na povrchu již pomalu odpařily, a nyní je na řadě zamrzlý vodní led. Veškeré tyto směsi s sebou ovšem strhávají prach a kometa se proto už nyní pyšní krásným ohonem. To dokazuje i snímek pořízený týmem českých astronomů z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze, který vášnivě monitoruje vývoj komety pomocí automatizovaného dalekohledu FRAM umístěném v argentinské pampě.

Kometa PanSTARRS z 2. února 2013. Autor: Terry Lovejoy.
Kometa PanSTARRS z 2. února 2013.
Autor: Terry Lovejoy.
Teoreticky by se blížící vlasatice PanSTARRS měla na večerní obloze objevit okolo 12. března. V té době bude půl hodiny po západu Slunce ležet asi 7° nad západním horizontem. Ještě bude světlo, ale kometu pomůže najít Měsíc ve fázi úzkého srpku, který se bude nacházet asi dvakrát výše nad obzorem přímo nad hlavou komety. Pokud – jak to bohužel zatím vypadá – bude kometa dosahovat maximálně 3. magnitudy, bude poměrně obtížně vidět. Každým dnem ovšem bude stoupat výš a výš nad západní – severozápadní obzor. Dokonce ani v tuto chvíli – měsíc před divadlem – si nemůžeme být s ničím jisti. Takže jen tiše doufáme, že si kometa schovává nějaké eso v rukávu a nepropadne ostudou před „náhlou“ jižní vlasaticí Lemmon. Přece se zas ta nejlepší kometární představení nesejdou jen na jih pod nebeským rovníkem. To by už byla vážně otrava…

Převzato: Hvězdárna v Úpici

[1] Kommet.cz – stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu
[2] Kometa Lemmon na stránkách Seiichi Yoshidy
[3] Kometa PanSTARRS na stránkách Seiichi Yoshidy
[4] Fotogalerie komet na Spaceweather.com
[5] Komety 2013 na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa Lemmon, Kometa PanSTARRS, Kometa 


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »