Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí jasná kometa letošího roku

Třetí jasná kometa letošího roku

Kometa Lemmon z 11. ledna 2013. Autor: Rolando Ligustri.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013.
Autor: Rolando Ligustri.
Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.

Od prvních dvou komet se odlišuje typem dráhy. Nejedná se o typickou dlouhoperiodickou kometu. Pohybuje na dráze s periodou spočtenou na 11 264 let a nepřilétá z Oortova oblaku nýbrž z rozptýleného disku (jehož součástí je např. trpasličí planeta Eris). Od Slunce se dostane nejdále na 466 AU (466 násobek vzdálenosti Země a Slunce). Od výše uvedených komet se liší i chováním, které odpovídá spíše krátkoperiodickým kometám.

O chování krátkoperiodickách komet lze říct naprostý opak jako o chování dynamicky nových komet z Oortova oblaku (viz například článek Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu). S ohledem na to, že u Slunce stávily již určitý čas při řadě minulých návratů, je povrch jejich jader chudý na zmrzlé těkavé plyny (ty už se vypařily v předešlých návratech) a mnohdy i vodní led (starší krátkoperiodické komety). Díky tomu jádra těchto komet vykazují jen minimální aktivitu a musí se nejprve prohřát do hloubky aby se projevila kometární aktivita. Zahřátí podzemních ložisek, případně aktivace odpařováním vody, když jsou komety blíže než 2 AU, způsobují rychlé a prudké zjasňování v těchto vzdálenostech. Nám se tak jeví, že po objevu relativně slabé komety se její jasnost prudce zvyšuje.

Přesně to se děje s kometou Lemmon. Za poslední měsíc zjasnila z 10 na 7 mag a nyní je již v dosahu malých dalekohledů na jižní polokouli. Návrat komety není zrovna příznivý - k Zemi se moc nepřiblíží, v maximu jasnosti bude úhlově blízko u Slunce. Přesto by měla být pouhým okem vidět téměř tři měsíce, nebude se ale jednat o výraznější objekt. Podmínky návratu jsou porovnatelné např. s kometou podobného typu 153P/Ikeya-Zhang, kterou jsme mohli pozorovat na jaře 2002. Jasnější než 6 magnitud bude už v prvních dnech února, největší jasnosti dosáhne v průběhu března a pak by měla začít zvolna slábnout.

U krátkoperiodických komet lze krom prudkého zjasňování při příletu ke Slunci pozorovat i maximum jasnosti několik dní po průchodu kolem něj a pomalejší slábnutí (tzv. perihelová asymetrie). Kdyby toto nastalo, mohla by si kometa udržet jasnost kolem 4 mag ještě celý duben a na hranici viditelnosti pouhým okem vydržet až do května, kdy vyjde i na naší obloze. Podmínky viditelnosti se pak budou prudce zlepšovat a kometa bude pohodlně v dosahu triedrů a malých dalekohledů až do konce léta. U nás se na počátku května "vyhoupne" zpoza jihovýchodního obzoru v ranních hodinách před východem Slunce. Najdeme ji v souhvězdí Ryb, resp. Pegase. Tehdy už bude patrně na hranici viditelnosti pouhýma očima.

Kam jet za kometou v maximu její jasnosti? Pokud máte v plánu cestu do zahraničí, kometu můžete spatřit od února do dubna jen z oblastí jižně od rovníku, čím jižněji tím lépe. Např. na 25° jižní šířky je již kometa slušně viditelná po celou dobu. Cesta do Středomoří, či Severní Afriky na přelomu dubna a května může být také výhodou pokud chcete zachytit kometu ještě relativně jasnou.

Převzato: www.kommet.cz (web SMPH)

Dále doporučujeme: Vývoj jasnosti a fotografie komety (web Seiichi Yoshidy)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa 


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »