Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa 46P Wirtanen zachycená teleskopicky 3. prosince 2018 na Bathurstské observatoři v Austrálii.
Autor: Ray Pickard.

Nejočekávanější kometární divadlo roku je prakticky za dveřmi a při dobrém počasí se podle vývoje z posledních dnů můžeme opravdu těšit na hodně. Kometa 46P Wirtanen, která v neděli 16. prosince učiní 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země v historii lidstva (bude "jen" 30x dále než náš Měsíc, což je v kosmických měřítcích opravdu kousek), se již přehoupla nad hranici pozorovatelnosti pouhýma očima. Skutečně, vydáte-li se dostatečně daleko od přesvětlených měst a zorientujete se pomocí nějaké mapky, najdete bezbarvý mlhavý flíček viditelný zejména v první polovině noci mezi slabými hvězdami souhvězdí řeky Eridanus. Na fotografiích září nápadnou azurovo-zelenou barvou.

Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018. Autor: Mike Broussard
Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018.
Autor: Mike Broussard
Kometa Wirtanen se 16. prosince octne nejblíže k Zemi po 14. hodině, a to na vzdálenost asi 11,6 milionu kilometru. Jak se toho dne setmí, najdeme ji se pohybovat v nesmírně fotogenické oblasti souhvězdí Býka, nedaleko hvězdokupy Plejády, a podle odhadů by mohla dosáhnout až 3. magnitudy. Pozorovat se ji však vyplatí už od nyní do jejího maximálního příblížení, neboť právě v tomto období prakticky vůbec neruší Měsíc. Ten spěje do novu (nastane 7. prosince) a následně se začne objevovat na večerní obloze a dorůstat. V noci památného velkého přiblížení 16./17. prosince bude výrazně rušit ještě do čtvrt na dvě, takže kometa se bude dát velmi dobře pozorovat spíše až nad ránem v pondělí 17. prosince anebo v neděli ráno 16. prosince), kdy zapadá jen hodinu před svítáním.

Wirtanen je vskutku viditelná pouhýma očima, neboť její centrální část je poměrně kondenzovaná a úhlová velikost již přesáhla velikost Měsíce v úplňku. Musíte ale vycestovat daleko od velkých měst, neboť pořád jde o dost difúzní objekt. Pokud se vybavíte malým dalekohledem, například binokulárem, spatříte velmi nápadnou mlhavou oválnou skvrnu bez jakéhokoliv zjevného ohraničení. Nemá ani žádný výrazný ohon, neboť jádro komety má pouze 1,2 kilometru v průměru není tudíž zazásobeno velkým množstvím materiálu pro vytvoření dlouhého prašného chvostu.

Mapka pro nalezení komety Wirtanen. Autor: Astronomy Edinburgh.
Mapka pro nalezení komety Wirtanen.
Autor: Astronomy Edinburgh.

Ze všeho nejvíce je ale kometa nesmírně fotogenická. Už na krátkých několikasekundových expozicích při 25mm ohnisku se vyjímá jako maličká zelená skvrnka proti homogennímu hvězdnému pozadí, na větším ohnisku se pak její koma roztáhne velice pěkně, ideálně v kompozici s nějakými domy či stromy v popředí. Typickou zelenou barvu způsobují emise plynů v její komě (metan, dusíkové sloučeniny, uhlík) a koma svým rozměrem řádově mnohonásobně převyšuje velikost samotného jádra. Každým dnem se tedy můžeme těšit na úhlově výraznější kometu; v době maximálního přiblížení bude průměr komy přesahovat úhlový průměr Měsíce možná i několikrát. Teď už jen popřát co nejvíce jasných nocí. Hodně štěstí!

Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima. Autor: Chris Cook.
Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima.
Autor: Chris Cook.

Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres. Autor: Juan Carlos Casado.
Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres.
Autor: Juan Carlos Casado.

Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail Autor: Petr Horálek
Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail
Autor: Petr Horálek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Těšte se na kometu Wirtanen!
[2] Celosvětová galerie (nejen) komety Wirtanen



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa Wirtanen


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »