Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kresby Marsu při letošní opozici
Aleš Majer Vytisknout článek

Kresby Marsu při letošní opozici

Planeta Mars 22. června 2016 na kresbě Aleše Majera a fotografii Pavla Prokopa.
Autor: KaL

Planeta Mars byla na konci letošního května nejblíže k Zemi za posledních 11 roků a i přes svou polohu nízko nad obzorem naskytla pozorovatelům mnoho možností vychutnat si její povrchové detaily prostřednictvím dalekohledů. Ač se to může zdát nezvyklé, i v dnešní době pokročilé fotografické techniky se mnoho nadšených amatérských astronomů stále snaží tyto detaily zachytit kresbou. Prohledněte si, jak dopadli pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka.

Mars – při vyslovení jména této poslední terestrické planety se snad každému milovníku astronomie vybaví trocha tajemna. Ne nadarmo je její staročeské jméno Smrtonoš a v astrologii hrála významnou roli. A ještě v polovině minulého století, před začátkem kosmického věku, se seriózně uvažovalo o existenci Marťanů.

Sám vzpomínám, jak jsem se naivně pokoušel svými prvními „brýlovými“ dalekohledy zahlédnout na planetě nějaké podrobnosti. To se mi podařilo až v roce 1988 při velké zářijové opozici, kdy Martův kotouček dosáhl téměř 24″ průměru a já měl k dispozici na tehdejší dobu celkem špičkový dalekohled Meopta AD800 (achromatický refraktor 56/800 mm se zvětšením 40× a 80×). Od té doby trvá moje fascinace rudou planetou a při každé výhodnější opozici na ni zaměřuji teleskopy ve snaze zahlédnout něco nového. Letos to byla řada přístrojů, s průměrem od 5 do 40 centimetrů, které jsem na Mars namířil.

Malý 55mm achromát při zvětšení 60× spolehlivě ukázal Velkou Syrtu a polární čepičku. Mezi další používané přístroje patřil APO refraktor 120 mm, 15cm ekvatoreál turnovské hvězdárny, 28cm SCT a 30–40cm Dobsony. I přes nepříznivou polohu Marsu na obloze, kdy opisuje kličku mezi Štírem a Váhami, se mi podařilo pořídit několik kreseb. Nejlepší pozorování jsem zažil měsíc po opozici 22. 6., kdy byl vzduch nad turnovskou Vrchhůrou extrémně klidný a seeing mi dovolil spatřit řadu podrobností v okolí oblasti Elysium. Díky tomuto pozorování si již dovedu celkem živě představit, jak Schiaparelli zakreslil své slavné Canali – jemné detaily vytvářely jakousi síť, která při troše fantazie kanály připomínala.

Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016. Autor: KaL.
Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016.
Autor: KaL.

Mars je během léta stále ještě dobře dostupný hned od soumraku a tak se můžete podívat i vy. A pokud můžeme doporučit, tak nevynechejte plejádu výborných fotografií Pavla Prokopa z Prahy, jehož klidný obraz mu musí leckdo závidět. A my děkujeme, že nám své snímky vždy ihned ukáže.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotograf Pavel Prokop
[2] Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách
[3] Hvězdárna Turnov
[4] Giovanni Schiaparelli na Wikipedii
[5] Canali - kanály zachycené G. Schiaparellim kresbou

Převzato: Klub astronomů Liberecka



O autorovi

Štítky: Opozice Marsu, Planeta Mars, Kresby, Kresba


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »