LONEOS objevil asteroid s nejmenší oběžnou dráhou

Svůj objev ohlásil do Minor Planet Center (MPC) v Cambridge MA, které vystupuje jako mezinárodní centrum pro objevy asteroidů a komet. MPC jej pak celosvětově rozeslalo k verifikaci. Všechna počáteční sledování byla získána amatérskými i profesionálními pozorovateli na jihozápadě USA a po několika dnech mohla být dopočítána celá oběžná dráha. Úřední oznámení a předběžná oběžná dráha byla zveřejněna MPC 13.května, kdy se objekt nacházel mezi Zemí a Venuší.

Objekt 2004 JG6 obíhá okolo Slunce jednou za šest měsíců a to z něj dělá asteroid s nejkratšími známou oběžnou dobou. Obvykle se totiž asteroidy nachází až mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru, zhruba dva až čtyřikrát dále od Slunce než je Země a Slunce obíhají i několik let.

Na místo toho, 2004 JG6 obíhá úplně uvnitř zemské oběžné dráhy. Je teprve druhým objektem tohoto typu, který známe. Prvním takovým asteroidem, nalezeným úplně uvnitř zemské oběžné dráhy, byl vloni, téměř přesně před rokem, 2003 CP20. Ačkoli je větší než 2004 JG6, je 2003 CP20 o něco více vzdálen od Slunce. Těsněji ke Slunci se přibližuje už jen planeta Merkur. 2004 JG6 se přibližuje ke Slunci na méně než 48 milionů km, každých šest měsíců. Přibližná průměrná orbitální rychlost asteroidu překračuje 30 km/sec. V závislosti na pozici Země a Merkuru se k nim asteroid může přiblížit na asi 5,6 respektive 3,2 milionu km.

V nadcházejících týdnech se 2004 JG6 bude pohybovat skrz souhvězdí Raka a Canis Minor, nízko na západní obloze. Kvůli téměř přesně šestiměsíční oběžné době době, by asteroid měl být pozorovatelný znovu na prakticky stejném místě oblohy i příští rok v květnu, když ovšem mezi tím vykoná celé 2 oběhy okolo Slunce, zatím co Země jen Jeden.

Podle současných odhadů, je rozměr 2004 JG6 pravděpodobně někde mezi 500 metry až 1 km v průměru. Navzdory jeho blízkosti, objekt nepředstavuje žádné nebezpečí srážky se Zemí.

Asteroidy s oběžnými dráhami úplně uvnitř zemské oběžné dráhy byly neformálně pojmenovány "Apoheles", slovem které pochází havajského názvu pro oběžnou dráhu. Název má shodou okolností ale také řecké kořeny "apo" pro vně, a "heli" pro Slunce. Protože téměř celou dobu svého oběhu okolo Slunce zůstávají na denní obloze, jsou jen velmi obtížně pozorovatelné. Odhaduje se, že může existovat asi 50 Apoheles srovnatelné velikosti nebo dokonce větších než je 2004 JG6, ale mnoho z nich určitě nemůže být ze Země vůbec nikdy pozorováno. K tomu bude sloužit teprve nová kosmická observatoř Gaia.

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod