Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  LONEOS objevil asteroid s nejmenší oběžnou dráhou

LONEOS objevil asteroid s nejmenší oběžnou dráhou

Pokračující pátrání po blízko zemských asteroidech na Lowellově Observatoři, přineslo další zajímavý objev. Je jím 2004 JG6, asteroid nalezený během LONEOS (the Lowell Observatory Near-Earth Object Search) večer 10.května 2004 Brianem Skiffem.

asteroid-2004-jg6-bg.jpg
Svůj objev ohlásil do Minor Planet Center (MPC) v Cambridge MA, které vystupuje jako mezinárodní centrum pro objevy asteroidů a komet. MPC jej pak celosvětově rozeslalo k verifikaci. Všechna počáteční sledování byla získána amatérskými i profesionálními pozorovateli na jihozápadě USA a po několika dnech mohla být dopočítána celá oběžná dráha. Úřední oznámení a předběžná oběžná dráha byla zveřejněna MPC 13.května, kdy se objekt nacházel mezi Zemí a Venuší.

Objekt 2004 JG6 obíhá okolo Slunce jednou za šest měsíců a to z něj dělá asteroid s nejkratšími známou oběžnou dobou. Obvykle se totiž asteroidy nachází až mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru, zhruba dva až čtyřikrát dále od Slunce než je Země a Slunce obíhají i několik let.

Na místo toho, 2004 JG6 obíhá úplně uvnitř zemské oběžné dráhy. Je teprve druhým objektem tohoto typu, který známe. Prvním takovým asteroidem, nalezeným úplně uvnitř zemské oběžné dráhy, byl vloni, téměř přesně před rokem, 2003 CP20. Ačkoli je větší než 2004 JG6, je 2003 CP20 o něco více vzdálen od Slunce. Těsněji ke Slunci se přibližuje už jen planeta Merkur. 2004 JG6 se přibližuje ke Slunci na méně než 48 milionů km, každých šest měsíců. Přibližná průměrná orbitální rychlost asteroidu překračuje 30 km/sec. V závislosti na pozici Země a Merkuru se k nim asteroid může přiblížit na asi 5,6 respektive 3,2 milionu km.

V nadcházejících týdnech se 2004 JG6 bude pohybovat skrz souhvězdí Raka a Canis Minor, nízko na západní obloze. Kvůli téměř přesně šestiměsíční oběžné době době, by asteroid měl být pozorovatelný znovu na prakticky stejném místě oblohy i příští rok v květnu, když ovšem mezi tím vykoná celé 2 oběhy okolo Slunce, zatím co Země jen Jeden.

Podle současných odhadů, je rozměr 2004 JG6 pravděpodobně někde mezi 500 metry až 1 km v průměru. Navzdory jeho blízkosti, objekt nepředstavuje žádné nebezpečí srážky se Zemí.

Asteroidy s oběžnými dráhami úplně uvnitř zemské oběžné dráhy byly neformálně pojmenovány "Apoheles", slovem které pochází havajského názvu pro oběžnou dráhu. Název má shodou okolností ale také řecké kořeny "apo" pro vně, a "heli" pro Slunce. Protože téměř celou dobu svého oběhu okolo Slunce zůstávají na denní obloze, jsou jen velmi obtížně pozorovatelné. Odhaduje se, že může existovat asi 50 Apoheles srovnatelné velikosti nebo dokonce větších než je 2004 JG6, ale mnoho z nich určitě nemůže být ze Země vůbec nikdy pozorováno. K tomu bude sloužit teprve nová kosmická observatoř Gaia.

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »