Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Dopad meteoroidu a zatmění Měsíce 2019/01
Autor: Libor Hašpl

Internetem nyní koluje fascinující zpráva, která navzdory své nezvyklosti je skutečně pravdivá. Během pondělního úplného zatmění Měsíce 21. ledna ráno, konkrétně v 5 hodin 41 minut a 43 sekund středoevropského času, zasáhlo kosmické těleso o velikosti několik desítek centimetrů a hmotnosti asi 10 kilogramů Měsíc. Událost jako taková není zas tak vzácná, Měsíc zasahují velké počty vesmírných projektilů denně (neboť Měsíc nemá atmosféru), nicméně v tomto případě samotný dopad zachytily desítky pozorovatelů z celého světa a byli mezi nimi i Češi.

Důvod, proč se podařilo záblesk při dopadu tělesa na Měsíc zachytit tak početně, je celkem logický - úkaz nastal zhruba při počátku úplného zatmění, kdy mnozí fotografové již velice hojně fotili úplné ponoření Měsíce do zemského stínu (a krásné barvy v něm). Dále bylo zatmění pozorovatelné (za dobrého počasí) z velké plochy Evropy a USA, což jsou oblasti v tuto chvíli disponující největším počtem nadšených i profesionálních astrofotografů, hvězdáren, které úkaz přenášely živě přes internet, a dalších subjektů zaznamenávajících úkaz ve vysoké kvalitě. Neposledně se na úspěchu podepsal i fakt, že Měsíc byl při tomto úplňku také poblíž perigea (na své eliptické dráze blíž k Zemi) a tedy na obloze větší, což usnadnilo zaznamenat slabší detaily než při běžném úplňku.

Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid. Autor: Petr Horálek.
Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid.
Autor: Petr Horálek.

Právě samotné zatmění pak napomohlo dopad kosmického tělesa (respektive záblesk při dopadu) zachytit, neboť měsíční povrch v místě dopadu byl již hluboko v zemském stínu a dosti tmavý na to, aby záblesk pěkně kontrastně vynikl. Z českých fotografů se úkaz podařilo zaznamenat Liboru Hašplovi přes dalekohled s průměrem 0,2 metru z Velkého Oseku, členům astronomického kroužku přes 0,45m dalekohled na pardubické hvězdárně nebo Petru Horálkovi, který úkaz snímal na kapverdském ostrově Boa Vista 1m teleobjektivem. Petr Horálek měl navíc obří štěstí v tom, že ještě 15 sekund před zábleskem před Měsícem přecházela hustá oblačnost. Kraťoučký záblesk je také patrný na videu z brněnské hvězdárny a planetária. Tamní pracovníci úkaz přenášeli živě přes internet (bodový záblesk je patrný v čase 1:27:30 v levé části kotouče "na osmé hodině"). Druhé video brněnské hvězdárny pak ukazuje záblesk v detailu.

Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019. Autor: Adam Malíř
Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019.
Autor: Adam Malíř

Podle Spaceweather.com se na základě přesných měření zejména pomocí ostrého snímku nizozemského fotografa Christiana Fröschlina podařilo spočítat polohu nového kráteru v selenografických souřadnicích na 29,47°J a 67,77°Z ± 4 km, tedy západně od kráteru Lagrange H. To umožní technikům z NASA během budoucího snímkování Měsíce družicí  Lunar Reconnaissance Orbiter kráter identifikovat a nafotografovat.

Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ. Autor: Christian Fröschlin.
Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ.
Autor: Christian Fröschlin.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com: Měsíc zasáhl meteoroid
[2] Fotogalerie zatmění Měsíce 21. ledna
[3] Světová galerie zatmění na Spaceweather.com
[4] Reddit: Diskuzní fórum k záznamu úkazu
[5] Snímek dne NASA 25. ledna: Zásah Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Asteroid, Zatmění měsíce 21. ledna 2019


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »