Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Meteority odhalily rodokmen Sluneční soustavy

Meteority odhalily rodokmen Sluneční soustavy

Oblast vzniku nové hvězdy
Oblast vzniku nové hvězdy
Infračervený snímek v úvodu článku zachycuje oblast studeného plynu (viz modrá barva) nahromaděného kolem hmotné hvězdy ukryté uprostřed snímku, jehož stáří bylo odhadnuto na několik miliónů roků. Hvězdy o hmotnosti srovnatelné se Sluncem vznikají právě z takovýchto oblaků chladného plynu o hmotnosti zhruba 1000 hmotností Slunce a zaplňujících prostor do vzdálenosti přibližně 32 světelných roků v okolí rodící se centrální hmotné hvězdy. Naše Slunce se zrodilo před 4,5 miliardami roků právě z takového oblaku společně s další stovkou sourozenců.

Vlastnosti hvězdného prostředí v místě zrodu naší Sluneční soustavy zatím příliš neznáme, protože Slunce společně s planetami vykonalo již zhruba 20 oběhů kolem středu Galaxie za dobu, která uplynula od jeho vzniku. Matthieu Gounelle z Laboratoire de Minéralogie et Cosmochimie du Muséum (Muséum national d'Histoire naturelle/CNRS) a Georges Meynet z Observatoire de Genève sestavili rodokmen Sluneční soustavy a objasnili původ radioaktivního hliníku Al-26, který byl přítomen ve vznikající planetární soustavě. Jejich závěry byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Hliník-26, radioaktivní izotop s poločasem rozpadu přibližně jeden milión roků, byl přítomen v některých meteoritech v podobě inkluzí z počáteční fáze vzniku Sluneční soustavy v době před 4,5 miliardami roků. Jeho přítomnost v rodící se Sluneční soustavě byla dlouho přisuzována supernovám, které explodovaly v blízkosti právě vznikající Sluneční soustavy. Avšak zjištění velmi ojedinělého spojení supernov a vznikajících hvězd vedlo k představě, že by při vzniku naší Sluneční soustavy musely existovat zcela specifické podmínky.

Meteorit NWA-3118
Meteorit NWA-3118
Na základě astronomických pozorování mladých hvězd a vypracovaných astrofyzikálních modelů oba autoři ukázali, že hliník-26 pochází s největší pravděpoodbností z hvězdného větru produkovaného hmotnou hvězdou, která se zrodila o několik miliónů roků dříve než Sluneční soustava. Taková hvězda nejen že syntetizovala izotop hliníku-26 nalezený v meteorických inkluzích, ale rovněž vedla ke vzniku Sluneční soustavy uvnitř obrovského množství plynného vodíku, z kterého se vytvořily hvězdy nové generace (včetně Slunce). Tato hmotná hvězda proto může být považována za mateřskou hvězdu Sluneční soustavy.

Autoři ukázali, že velmi hmotná rodičovská hvězda, pro kterou navrhli jméno Coatlicue (což je matka Slunce v aztécké kosmogonii), byla přibližně 30krát hmotnější než Slunce a vznikla společně s dalšími asi dvěma tisíci hvězd. Coatlicue ukončila svůj život výbuchem v podobě supernovy.

Slunce se pak zrodilo společně s několika stovkami sourozenců, jejichž chemické složení bylo identické. Tyto hvězdy měly hmotnosti srovnatelné se Sluncem, avšak neovlivňovaly vzájemně ani svůj vývoj, ani vývoj planet. Tito sourozenci Slunce jsou nyní rozptýlení napříč Galaxií a zdá se, že ani nemohou být vypátráni. Navrhované mechanismy patří mezi všeobecně přítomné procesy při vzniku hvězd, které naznačují, že zrození Sluneční soustavy nevyžadovalo specifické podmínky, jak se doposud předpokládalo. Četné hvězdy v naší Galaxii vznikly za podobných podmínek, z čehož vyplývá, že v tomto ohledu je Slunce všední hvězdou.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Slunce, Meteorit


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jelení úplněk

Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo

Další informace »