Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Migrace měsíce Mimas pomáhá tvarovat Saturnovy prstence

Migrace měsíce Mimas pomáhá tvarovat Saturnovy prstence

Poloha dráhy Saturnova měsíce Mimas v minulosti, dnes a ve vzdálené budoucnosti
Autor: Cassini, Dante, Baillié and Noyelles

Druhá největší planeta Sluneční soustavy, pokud se týká velikosti i hmotnosti – Saturn – je velmi známá především díky svým prstencům. Ty jsou rozděleny širokou mezerou označovanou jako Cassiniho dělení (Cassini Division), jehož vznik nebyl až do nedávné doby jednoznačně vysvětlen. Nyní astronomové z CNRS (Centre national de la recherche scientifique), Paris Observatory – PSL a University of Franche-Comté prokázali, že Saturnův měsíc Mimas se projevuje jako druh sněžného pluhu, který na dálku odsouvá stranou ledové částice, které jsou součástí prstence. Toto zjištění je výsledkem dvou studií podporovaných International Space Science Institute a francouzskou kosmickou agenturou CNES. Závěry byly publikovány v červnu 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Saturnovy prstence jsou tvořeny ledovými částicemi, jejichž oběžná rychlost se zvyšuje směrem k planetě. Cassiniho dělení je široká tmavá mezera nacházející se mezi dvěma nejjasnějšími částmi prstence označenými A a B, ve které je hustota částic podstatně nižší než uvnitř prstenců. Astronomové mají podezření na vzájemnou vazbu mezi Mimasem – jedním ze Saturnových měsíců – a mezerou. Oblast na vnitřním okraji dělení je místem, kde částice obíhají kolem Saturnu přesně dvakrát rychleji než Mimas.

Tento úkaz známý jako orbitální rezonance vytlačuje ledové částice stranou, čímž nyní dochází k relativnímu zúžení mezery. Astronomové z CNRS, Paris Observatory – PSL a University of Franche-Comté nyní prokázali, že se Mimas v minulosti pohyboval mnohem blíže k Saturnu. Od té doby působí tento měsíc jako sněžný pluh, který rozšiřuje počáteční mezeru mezi prstenci, která je v současnosti široká asi 4 800 km. Jestliže se naopak dráha měsíce Mimas vzdaluje od planety, částice se vracejí na svoji původní pozici. Spíše než jako sněžný pluh bude jeho vliv působit opačně, zastaví odstrkování sněhu a ponechá znovu rozšiřovat mezeru. Na základě počítačových simulací astronomové zjistili, že Mimas musí migrovat o více než 9 000 km během několika miliónů roků, aby vytvořil 4 800 km širokou mezeru, kterou nyní označujeme jako Cassiniho dělení.

Saturnův měsíc Mimas má povrch pokrytý velkým množstvím kráterů Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas má povrch pokrytý velkým množstvím kráterů
Autor: NASA
Přirozené satelity, jako je například náš Měsíc, mají obvykle tendenci vzdalovat se od mateřské planety, než se k ní přibližovat. Aby se k planetě přibližovaly, musely by být schopné zbavovat se energie, zejména zahříváním, což by způsobilo roztavení vnitřního ledu a zeslabení jejich vnější kůry. Avšak stav kůry měsíce Mimas, která stále nese jizvy po relativně nedávných dopadech meteoritů, není ve shodě s takovouto představou. Astronomové přišli s jinou hypotézou, kterou zbývá potvrdit. Tato teorie předpokládá, že o ztrátu tepla se dělí Mimas a Enceladus, další Saturnův měsíc, a to prostřednictvím orbitální rezonance. To by mohlo mít za následek vytvoření podpovrchového oceánu, který sonda Cassini detekovala pod povrchem obou těchto satelitů.

V současné době se Mimas začíná znovu vzdalovat od planety Saturn. Podle počítačových simulací, které astronomové uskutečnili, bude Cassiniho dělení pravděpodobně zhruba za 40 miliónů roků zcela uzavřeno – zkrátka nebude existovat. Díky těmto objevům se mohou astronomové podívat na přítomnost mezer v prstencích kolem exoplanet jako na vodítko, odhalující měsíce s podpovrchovými oceány.

Data ze sondy Cassini, především z období posledních průletů mezi prstenci a planetou (tzv. Grand Finale) vedou k závěru, že stáří Saturnových prstenců je zhruba 200 miliónů roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mimas, Saturnovy prstence, Sonda Cassini, Planeta Saturn


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »