Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mohou na Marsu existovat oázy života?

Mohou na Marsu existovat oázy života?

Severní polární čepička Marsu
Autor: NASA/JPL/MSSS

„Oázy“ obsahující kapalnou vodu s primitivními formami života mohou existovat v oblastech v okolí polárních čepiček na planetě Mars. S takovouto informací vystoupil pro ruskou agenturu TASS vedoucí laboratoře kosmické gama spektroskopie Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.

Podle vyjádření tohoto odborníka je vodního ledu na Marsu velmi mnoho a v oblastech v blízkosti polárních regionů planety Mars (více než 60 stupňů na sever či na jih) působí jako základní činitel přetvářející místní půdu.

Přítomnost vodního ledu v horninách na povrchu rudé planety dovoluje předpokládat, že se pod povrchovou vrstvou vyskytují „oázy“ s kapalnou vodou, ve které mohou existovat primitivní formy života, předpokládá Igor Mitrofanov.

Je docela možné, předpokládá dále doktor matematicko-fyzikálních věd, že je tento život příčinou občas registrovaných výronů metanu do atmosféry Marsu. (Připomeňme, že studiu přítomnosti metanu v atmosféře rudé planety se bude věnovat evropská sonda TGO – Trace Gas Orbiter – navedená nedávno na oběžnou dráhu kolem planety v rámci projektu ExoMars.)

V ledových krách v půdě planety se mohly dochovat rovněž pozůstatky starodávných mikroorganismů žijících v prvotním oceánu v období rané existence planety Mars před více než 3,5 miliardami roků. „V tomto období se rudá planeta, podle našich současných informací, mnohem více podobala naší Zemi. Panovala na ní mnohem hustější atmosféra než dnes, planeta rovněž vlastnila mnohem silnější magnetické pole,“ dodává doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter nad povrchem Marsu Autor: NASA
Sonda Mars Reconnaissance Orbiter nad povrchem Marsu
Autor: NASA
O přítomnosti vody v podobě ledu v polárních oblastech planety Mars víme již dlouho. Poslední výzkumy vedly k objevu zásob ledu i blíže k rovníku. Pod povrchem oblasti Marsu známé jako Utopia Planitia leží větší množství zmrzlé vody než obsahuje pozemské jezero Lake Superior (Hořejší jezero – největší a nejhlubší jezero v systému pěti Velkých jezer v Severní Americe). Vyplývá to z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu planetologů. Cassie Stuurmanová, postgraduální studentka na University of Texas Institute for Geophysics se svými spolupracovníky z USA a Kanady, využila k průzkumu oblasti Utopia Planitia dat získaných pomocí radaru SHARAD (SHAllow RADar) na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Analýzy dat odhalily velmi rozsáhlé depozity vodního ledu na mnohem větší ploše než zaujímá stát Nové Mexiko. Depozity se zde vyskytují v tloušťce 80 až 170 metrů, přičemž obsahují 50 až 85 % vodního ledu smíchaného s prachem či většími kameny. Vrstva ledu je chráněna vrstvou prachu, usazeného z atmosféry a naneseným větrem, o tloušťce odhadem 0,9 až 10 metrů.

Tyto ledové depozity pravděpodobně vznikly z napadaného sněhu akumulovaného do ledové vrstvy smíchané s prachem v průběhu periody vývoje Marsu, kdy rotační osa planety byla mnohem více nakloněna, než je tomu v současné době,“ říká Cassie Stuurmanová.

Tyto depozity mohou být mnohem dosažitelnější než většina vodního ledu na Marsu, protože se nacházejí relativně v nižší planetárních šířkách a leží v rovinaté hladké oblasti, kde je přistání kosmických sond či pilotovaných kosmických lodí mnohem jednodušší než ve zbývajících oblastech s podpovrchovým vodním ledem,“ říká Jack Holt, vědecký spolupracovník pro radar SHARAD z University of Texas Institute for Geophysics.

Voda v oblasti Utopia Planitia je v současné době zcela zmrzlá. Pokud by se zde vyskytovaly vrstvy kapalné vody – které mohou být významné pro možný výskyt života na Marsu – byly by evidentně zaznamenány na radarových snímcích. Nicméně k určitému tání ledu mohlo dojít dříve za odlišných klimatických podmínek, kdy rotační osa rudé planety byla více nakloněna.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Oázy života, SHARAD


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »