Mohou na Marsu existovat oázy života?
Autor: NASA/JPL/MSSS
„Oázy“ obsahující kapalnou vodu s primitivními formami života mohou existovat v oblastech v okolí polárních čepiček na planetě Mars. S takovouto informací vystoupil pro ruskou agenturu TASS vedoucí laboratoře kosmické gama spektroskopie Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.
Podle vyjádření tohoto odborníka je vodního ledu na Marsu velmi mnoho a v oblastech v blízkosti polárních regionů planety Mars (více než 60 stupňů na sever či na jih) působí jako základní činitel přetvářející místní půdu.
Přítomnost vodního ledu v horninách na povrchu rudé planety dovoluje předpokládat, že se pod povrchovou vrstvou vyskytují „oázy“ s kapalnou vodou, ve které mohou existovat primitivní formy života, předpokládá Igor Mitrofanov.
Je docela možné, předpokládá dále doktor matematicko-fyzikálních věd, že je tento život příčinou občas registrovaných výronů metanu do atmosféry Marsu. (Připomeňme, že studiu přítomnosti metanu v atmosféře rudé planety se bude věnovat evropská sonda TGO – Trace Gas Orbiter – navedená nedávno na oběžnou dráhu kolem planety v rámci projektu ExoMars.)
V ledových krách v půdě planety se mohly dochovat rovněž pozůstatky starodávných mikroorganismů žijících v prvotním oceánu v období rané existence planety Mars před více než 3,5 miliardami roků. „V tomto období se rudá planeta, podle našich současných informací, mnohem více podobala naší Zemi. Panovala na ní mnohem hustější atmosféra než dnes, planeta rovněž vlastnila mnohem silnější magnetické pole,“ dodává doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.
Autor: NASA
Analýzy dat odhalily velmi rozsáhlé depozity vodního ledu na mnohem větší ploše než zaujímá stát Nové Mexiko. Depozity se zde vyskytují v tloušťce 80 až 170 metrů, přičemž obsahují 50 až 85 % vodního ledu smíchaného s prachem či většími kameny. Vrstva ledu je chráněna vrstvou prachu, usazeného z atmosféry a naneseným větrem, o tloušťce odhadem 0,9 až 10 metrů.
„Tyto ledové depozity pravděpodobně vznikly z napadaného sněhu akumulovaného do ledové vrstvy smíchané s prachem v průběhu periody vývoje Marsu, kdy rotační osa planety byla mnohem více nakloněna, než je tomu v současné době,“ říká Cassie Stuurmanová.
„Tyto depozity mohou být mnohem dosažitelnější než většina vodního ledu na Marsu, protože se nacházejí relativně v nižší planetárních šířkách a leží v rovinaté hladké oblasti, kde je přistání kosmických sond či pilotovaných kosmických lodí mnohem jednodušší než ve zbývajících oblastech s podpovrchovým vodním ledem,“ říká Jack Holt, vědecký spolupracovník pro radar SHARAD z University of Texas Institute for Geophysics.
Voda v oblasti Utopia Planitia je v současné době zcela zmrzlá. Pokud by se zde vyskytovaly vrstvy kapalné vody – které mohou být významné pro možný výskyt života na Marsu – byly by evidentně zaznamenány na radarových snímcích. Nicméně k určitému tání ledu mohlo dojít dříve za odlišných klimatických podmínek, kdy rotační osa rudé planety byla více nakloněna.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
