Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mohou na Marsu existovat oázy života?

Mohou na Marsu existovat oázy života?

Severní polární čepička Marsu
Autor: NASA/JPL/MSSS

„Oázy“ obsahující kapalnou vodu s primitivními formami života mohou existovat v oblastech v okolí polárních čepiček na planetě Mars. S takovouto informací vystoupil pro ruskou agenturu TASS vedoucí laboratoře kosmické gama spektroskopie Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.

Podle vyjádření tohoto odborníka je vodního ledu na Marsu velmi mnoho a v oblastech v blízkosti polárních regionů planety Mars (více než 60 stupňů na sever či na jih) působí jako základní činitel přetvářející místní půdu.

Přítomnost vodního ledu v horninách na povrchu rudé planety dovoluje předpokládat, že se pod povrchovou vrstvou vyskytují „oázy“ s kapalnou vodou, ve které mohou existovat primitivní formy života, předpokládá Igor Mitrofanov.

Je docela možné, předpokládá dále doktor matematicko-fyzikálních věd, že je tento život příčinou občas registrovaných výronů metanu do atmosféry Marsu. (Připomeňme, že studiu přítomnosti metanu v atmosféře rudé planety se bude věnovat evropská sonda TGO – Trace Gas Orbiter – navedená nedávno na oběžnou dráhu kolem planety v rámci projektu ExoMars.)

V ledových krách v půdě planety se mohly dochovat rovněž pozůstatky starodávných mikroorganismů žijících v prvotním oceánu v období rané existence planety Mars před více než 3,5 miliardami roků. „V tomto období se rudá planeta, podle našich současných informací, mnohem více podobala naší Zemi. Panovala na ní mnohem hustější atmosféra než dnes, planeta rovněž vlastnila mnohem silnější magnetické pole,“ dodává doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov.

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter nad povrchem Marsu Autor: NASA
Sonda Mars Reconnaissance Orbiter nad povrchem Marsu
Autor: NASA
O přítomnosti vody v podobě ledu v polárních oblastech planety Mars víme již dlouho. Poslední výzkumy vedly k objevu zásob ledu i blíže k rovníku. Pod povrchem oblasti Marsu známé jako Utopia Planitia leží větší množství zmrzlé vody než obsahuje pozemské jezero Lake Superior (Hořejší jezero – největší a nejhlubší jezero v systému pěti Velkých jezer v Severní Americe). Vyplývá to z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu planetologů. Cassie Stuurmanová, postgraduální studentka na University of Texas Institute for Geophysics se svými spolupracovníky z USA a Kanady, využila k průzkumu oblasti Utopia Planitia dat získaných pomocí radaru SHARAD (SHAllow RADar) na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Analýzy dat odhalily velmi rozsáhlé depozity vodního ledu na mnohem větší ploše než zaujímá stát Nové Mexiko. Depozity se zde vyskytují v tloušťce 80 až 170 metrů, přičemž obsahují 50 až 85 % vodního ledu smíchaného s prachem či většími kameny. Vrstva ledu je chráněna vrstvou prachu, usazeného z atmosféry a naneseným větrem, o tloušťce odhadem 0,9 až 10 metrů.

Tyto ledové depozity pravděpodobně vznikly z napadaného sněhu akumulovaného do ledové vrstvy smíchané s prachem v průběhu periody vývoje Marsu, kdy rotační osa planety byla mnohem více nakloněna, než je tomu v současné době,“ říká Cassie Stuurmanová.

Tyto depozity mohou být mnohem dosažitelnější než většina vodního ledu na Marsu, protože se nacházejí relativně v nižší planetárních šířkách a leží v rovinaté hladké oblasti, kde je přistání kosmických sond či pilotovaných kosmických lodí mnohem jednodušší než ve zbývajících oblastech s podpovrchovým vodním ledem,“ říká Jack Holt, vědecký spolupracovník pro radar SHARAD z University of Texas Institute for Geophysics.

Voda v oblasti Utopia Planitia je v současné době zcela zmrzlá. Pokud by se zde vyskytovaly vrstvy kapalné vody – které mohou být významné pro možný výskyt života na Marsu – byly by evidentně zaznamenány na radarových snímcích. Nicméně k určitému tání ledu mohlo dojít dříve za odlišných klimatických podmínek, kdy rotační osa rudé planety byla více nakloněna.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Oázy života, SHARAD


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »