Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

tesetice.jpg

Pár miniaturních zrnek z meteoritu pomáhá astronomům s řešením dlouhotrvajícího sporu o původu kosmického prachu vyvrženého z umírajících hvězd.

Chemická analýza zrnek prachu, staršího než naše sluneční soustava, potvrdila přítomnost dvou forem oxidu kovu, které astronomové před tím pozorovali pouze u hvězd na konci jejich životního cyklu.

Larry Nittler z Carnegie Institution ve Washingtonu, řekl pro server SPACE.com, že se předpokládalo, že právě takovýto materiál byl první chladnou hmotou vytvořenou z hvězd.  Ještě nedávno si ale vědci nebyli jisti, zda obě formy nalezeného kovu, jedna krystalická a druhá ne, byly opravdu vyvrženy z jednoho typu hvězd.

Nejvýznamnějším zdrojem prachu v Mléčné dráze je ranná fáze zániku hvězd typu AGB, tedy tak zvané asymptotické větve obřích hvězd. Porozumět tomu jak a v jaké formě byl tento prvotní materiál vyvržen z hvězd typu AGB, je rozhodující pro určení toho, jakými cykly procházejí chemické prvky z hvězd v mezihvězdnému prostoru a jak případně znovu vstupují do nových hvězd a planet a konec konců i do lidí.

Začátkem celého procesu jsou hvězdy AGB. Ty v určité fázi svého životního cyklu, před tím než se hroutí do stádia bílého trpaslíka, vyfukují do okolního prostoru velká množství prachu a dalšího materiálu.

Zrnka prachu, na kterých je výzkum postaven, byla získána z meteoritu Tieschitz, tedy meteoritu, který dopadl roku 1878 na Moravě, v katastru obce Těšetice, nacházející se asi 10 kilometrů západně od centra Olomouce. Meteorit Tieschitz je chondritem typu H/L3.6.

Žádné ze zkoumaných zrnek bylo větší než jeden mikron (miliontina metru nebo asi jedna padesátina šířky lidského vlasu). Ačkoli jsou zrnka složena ze stejného materiálu, kysličníku hlinitého, mají různou formu. Jedna je krystalickou formou kovu, zatímco ostatní jsou jeho nekrystalickou, beztvarou verzí.

"Jsou o mnohem menší než zrnka písku, ale mohou nám říci mnoho o těch obrovských procesech," řekl Nittler o zrncích prachu staršího než naše Slunce.

Právě tato zrnka mohla vzniknout odděleně od ostatní hmoty ve vznikající sluneční soustavě. Jejich signatury kyslíkových izotopů jsou totiž odlišné od všech ostatních vzorků získaných odkudkoliv odjinud ze sluneční soustavy.  Podle Nittlera tedy bude dalším krokem analýza mnohem většího množství zrnek kysličníků hliníku, aby se zjistilo jak se podobají těmto prvním dvěma. Nittler je spoluautorem studie, která výzkum popisuje. Jeho výsledky budou  publikovány 3. září v časopisu Science.  Práce je výsledkem společného výzkumu  vědců z Námořní výzkumné laboratoře a Carnegie Institution ve Washingtonu.

Zdroj: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »