Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Marsu opět sněžilo

Na Marsu opět sněžilo

Mapa sněhových srážek v okolí jižní polární čepičky Marsu
Mapa sněhových srážek v okolí jižní polární čepičky Marsu
Kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO, start 12. 8. 2005) poskytla vědcům dosud nejjasnější důkazy, že na Marsu sněží "vločky" oxidu uhličitého. Tím byl odhalen zatím jediný známý případ sněžení zmrzlého oxidu uhličitého ve Sluneční soustavě.

Zmrzlý oxid uhličitý známý také jako "suchý led" vyžaduje ke své existenci teploty okolo -125 °C, což je teplota podstatně nižší, než při jaké zamrzá voda. Sníh oxidu uhličitého připomíná vědcům, že ačkoliv některé části Marsu se mohou velmi podobat povrchu Země, v celku je rudá planeta velmi odlišná. Zpráva byla publikována v časopise Journal of Geophysical Research.

"Toto je první rozhodující odhalení sněhových oblaků oxidu uhličitého," říká hlavní autor článku Paul Hayne, NASA, Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, Kalifornie. "Zcela jasně jsme určili, že oblaka jsou složena z oxidu uhličitého - vytvářejícího vločky v marťanském ovzduší - a jsou dostatečně rozsáhlá. Výsledkem je ukládání sněhových vloček na povrchu planety."

Ke sněžení došlo z oblaků v okolí jižního pólu planety Mars, kde nyní panuje zima. Sezónní změny a zbytková přítomnost ledu oxidu uhličitého v oblasti jižní polární čepičky Marsu byla známa již před několika desítkami let. Rovněž americká sonda Phoenix, která přistála na Marsu v roce 2008, pozorovala padající "vodní" sněhové vločky na severní polokouli Marsu.

Paul Hayne se šesti spoluautory analyzoval data získaná pozorováním oblaků přesně shora a zboku pomocí aparatury Mars Climate Sounder, jednoho ze šesti přístrojů na palubě sondy MRO. Tento přístroj zaznamenává průzračnost atmosféry v devíti vlnových pásmech ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření, což umožňuje zkoumat částice a plynné složky atmosféry Marsu.

Tato data poskytují informace o teplotě, velikosti částic a jejich četnosti. Nové analýzy na základě dat z pozorování v oblasti jižního pólu planety Mars během zimy 2006-2007 vedly k odhalení rozsáhlého oblaku oxidu uhličitého o velikosti zhruba 500 km přímo nad polární oblastí, a menšího oblaku s krátkou životností v oblasti mezi 70. a 80. stupněm jižní šířky.

Jižní polární čepička Marsu
Jižní polární čepička Marsu
"Jedna řada důkazů existence sněhových vloček spočívá v tom, že ledové částice oxidu uhličitého v oblacích jsou dostatečně velké, aby mohly padat směrem k povrchu planety během životnosti pozorovaných oblaků," říká spoluautor objevu David Kass z JPL. "Další důkaz pochází z pozorování, kdy byl přístroj namířen směrem k horizontu, nikoliv směrem dolů k povrchu. Infračervená spektra vedou k závěru, že oblaka pozorovaná z tohoto úhlu jsou zcela jasně tvořena zmrzlými zrníčky oxidu uhličitého a vyskytují se až k povrchu planety. Při takovémto způsobu pozorování je přístroj Mars Climate Sounder schopen rozlišit částice suchého ledu v atmosféře od oblaku až k povrchu."

Ledová polární čepička v oblasti jižního pólu Marsu je jediným místem, kde zmrzlý oxid uhličitý přetrvává na povrchu celoročně. Jakým způsobem se oxid uhličitý dostává z atmosféry a ukládá se na povrchu planety, se můžeme jen domnívat. Není zatím jasné, zda se vyskytuje pouze jako sníh nebo přímo vymrzá na povrch v podobě jinovatky. Tyto výsledky pozorování ukazují, že sněhové srážky jsou výrazné zejména v oblasti vytvořené polární čepičky.

Mapa v úvodu článku ukazuje rozložení depozitů malých ledových zrníček oxidu uhličitého vytvořených v důsledku sněžení v oblasti nad jižní polární čepičkou. Mapa byla zhotovena na základě měření v oboru infračerveného záření pomocí přístroje Mars Climate Sounder na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars reconnaissance orbiter, Mars


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »