Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhadné tmavé útvary na povrchu Marsu

Záhadné tmavé útvary na povrchu Marsu

Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety Mars
Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety Mars
Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) vyskytující se na Marsu například v oblasti Arabia Terra, byly rovněž terčem výzkumu pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Dalším místem výskytu těchto útvarů je například oblast Acheron Fossae.

Svažující se pruhy jsou většinou malé útvary o délce maximálně několika stovek metrů. Vysoké rozlišení snímků ze sondy MRO může pomoci rozlišit jejich charakteristické rysy. Další výzkum těchto útvarů může vrhnout nové světlo na "životní cyklus" těchto pruhů a na geologické procesy, které je vytvářejí. Snad budeme schopni rovněž studovat fotometrické vlastnosti útvarů.

Definitivní odpověď na otázku, jak tyto zajímavé útvary vznikají, není zatím známa. Jedna z teorií předpokládá, že se jedná o jemná zrníčka prachu sklouzávající dolů po svahu kopce či kráteru. Tmavé pruhy v oblasti Acheron Fossae mají délku až do několika stovek metrů. Zdá se, že písek obtéká kolem kamenů podobně jako voda a z nějakého důvodu za určitou dobu vytvořené tmavé pruhy významně zesvětlají. Proces tekoucích písků je jednou z několika možností, které mohou rychle měnit barvu povrchu rudé planety.

Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety Mars
Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety Mars
Tyto úzké, lavinám podobné procesy, se vyskytují převážně v rovníkových oblastech planety Mars. Jak už bylo uvedeno, fyzikální procesy, které vedou k jejich vzniku, zatím známy nejsou. Valící se "lavina" zřejmě naruší původní světlý povrch a pokryje jej vrstvou tmavšího matriálu. Uvažovalo se rovněž o úloze vody a dalších těkavých látek (suchý led, slaná voda, žhavé magma), které by mohly vytvářet podobné úkazy.

Tyto tmavé pruhy byly poprvé objeveny na snímcích ze sond Viking Orbiter počátkem 80. let minulého století. V té době se Holly Ferguson a Baerbel Lucchitta (U.S.G.S., Flagstaff) domnívali, že útvary mohou být vysvětleny mokrým pískem sesouvajícím se dolů po svahu. Avšak všechna další navrhovaná vysvětlení vyloučila úlohu vody a místo toho se uvažovalo o vlivu větrné eroze, vzniku prachových lavin nebo sesuvů půdy. Později byly tyto zvláštní útvary zaznamenány i na snímcích pořízených sondou Mars Odyssey. Přesto, že snímky ze sondy MRO jsou mnohem detailnější, definitivní vysvětlení zatím nemáme.

Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety Mars
Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety Mars
A možná přece jen máme. Nedávno objevili studenti University v Arizoně nový a zajímavý jev, který zřejmě hraje roli při utváření povrchu Marsu: laviny sypkého prachu, které nespouštějí seismické otřesy, jak by se možná dalo očekávat, nýbrž tlakové vlny, které vznikají při průletu meteoroidu atmosférou Marsu ještě před dopadem na povrch.

Autoři interpretují tisíce tmavých pruhů se svažujícím se povrchem na úbočích kopců či kráterů jako prachové laviny způsobené impaktem. Největší ze skupiny nových studovaných kráterů má průměr 22 metrů. Nejpravděpodobnější je, že skupina kráterů vznikla po dopadu fragmentů tělesa, které se rozpadlo se až při průletu atmosférou Marsu. Okolo místa dopadu se rozkládají šavlovitě zahnuté, úzké, relativně tmavé pruhy různé délky.

Zdroj: hirise.lpl.arizona, www.spacedaily.com a www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars, Mars reconnaissance orbiter


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »