Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na návštěvě u Merkuru – díl první
Petr Kubala Vytisknout článek

Na návštěvě u Merkuru – díl první

Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur
V pondělí 14. ledna 2008 se nejmenší planeta sluneční soustavy dočkala po dlouhých 33 letech návštěvy pozemského posla. Kosmická sonda MESSENGER prolétla pouhých 200 km nad povrchem Merkuru, aby pořídila fotografie oblastí, které lidské oko ještě nikdy nespatřilo. MESSENGER se k Merkuru letos vrátí ještě jednou v říjnu a poslední třetí krátkou návštěvu uskuteční v roce 2009. V březnu 2011 pak bude MESSENGER naveden na oběžnou dráhu kolem Merkuru a stane se tak jeho první umělou družicí. Na výběr těch nejlepších fotografií z historického průletu se podíváme v krátkém seriálu.


Merkuru na dohled
Merkuru na dohled
Merkuru na dohled: Jeden z prvních snímků Merkuru ze sondy MESSENGER byl pořízen 11. ledna 2008 ze vzdálenosti asi 1,7 milionů kilometrů pomocí přístroje MDIS (Mercury Dual Imaging Systém). Cílem pořízení fotografie z této vzdálenosti byla především optická navigace sondy.
Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur: povedená přehlídka devíti snímků Merkuru, které byly pořízeny v době od 9. do 13. ledna 2008 ze vzdálenosti 2,7 milionů až 760 000 km od planety. Na fotografiích je velmi dobře patrné, jak se sonda k Merkuru přibližovala.
Po 33 letech
Po 33 letech
Po 33 letech: první fotografie Merkuru z blízka po 33 letech. Snímek polokoule, kterou Mariner 10 v 70. letech nezachytil, vznikl asi 80 minut po nejtěsnějším přiblížení sondy k povrchu Merkuru. V té době se MESSENGER nacházel už 27 000 km od planety. Na fotografii lze rozlišit detaily o velikosti asi 10 km. Fotografie byla pořízena přes jeden z filtrů, který je citlivý na světlo poblíž červeného konce spektra (750 nm).
Merkur pod drobnohledem
Merkur pod drobnohledem
Merkur pod drobnohledem: fotografie byla pořízena 14. ledna 2008 asi 37 minut po nejtěsnějším přiblížení k Merkuru. Rozlišení snímku je asi 360 metrů na pixel. Šířka oblasti, kterou fotografie zachycuje, je 370 km. Fotografie byla současně využita jako jeden ze snímků do velké mozaiky povrchu Merkuru.
Horizont
Horizont
Horizont: tento snímek je jeden z dalších, které byly použity do výsledné mozaiky Merkuru. Snímek byl pořízen asi 55 minut po nejtěsnějším přiblížení ze vzdálenosti 18 000 km.
Sopečná aktivita?
Sopečná aktivita?
Sopečná aktivita? Kráter v centru snímku má průměr přibližně 52 kilometrů. Zhroucení terénu uprostřed kráteru by mohlo naznačovat dávnou sopečnou aktivitu. Zachycená oblast se nachází na jižní polokouli v místech, které Mariner 10 při průletech v letech 1974 a 75 nevyfotografoval. Nejmenší krátery na snímku mají průměr jen asi 1,6 km. Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 19 300 km.
Merkur v barvách
Merkur v barvách
Merkur v barvách: historicky první barevný snímek Merkuru z blízka. Fotografie byla pořízena pomocí širokoúhlé kamery WAC za použití několika filtrů. Jedná se ovšem o falešné barvy, lidské oko by povrch Merkuru vidělo jinak. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 27 000 km přibližně 80 minut před nejtěsnějším přiblížením. Merkur má průměr asi 4 880 km. Na fotografii lze rozeznat detaily o velikosti přibližně 10 km.
Klíčové krátery
Klíčové krátery
Klíčové krátery: vědci byli na snímcích z MESSENGERu zvědavi především na krátery. Právě krátery totiž mohou napovědět mnoho o stáří povrchu nejmenší planety sluneční soustavy. Na Merkuru najdeme kráterů opravdu spoustu. K lepší představě nám může pomoci tento snímek. V oblasti o šířce 276 km napočítali vědci 763 kráterů (zelená barva) a 189 kopců (žlutá barva).
Známe z Měsíce
Známe z Měsíce
Známe z Měsíce: tato fotografie zachycuje oblast, kterou jsme na snímcích z Marineru 10 neviděli. Přesto je zdejší scenérie lidskému oku poměrně známá. Odkud? Přece z našeho Měsíce. Za povšimnutí stojí především jeden z kráterů, od kterého vedou jasně světlé paprsky. Přítomnost paprsků naznačuje, že kráter bude poměrně mladý.
Tucet od Merkuru
Tucet od Merkuru
Tucet od Merkuru: dvanáct snímků Merkuru, které začal MESSENGER pořizovat asi 100 minut po nejtěsnějším přiblížení a skončil přibližně 19 hodin poté. Horní levý snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 34 000 km a spodní pravý snímek ze vzdálenosti asi 400 000 km.


Související články:

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/gallery/sciencePhotos




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »