< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe
Adam Malíř Vytisknout článek

Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe

Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě.
Autor: parkersolarprobe.jhuapl.edu

Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe. Jejím hlavním cílem bude porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země vážné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné el. sítě, chyby v polohách GPS atd. Aby sonda byla úspěšná, musí se rekordně přiblížit ke Slunci!

 

Dostatečně včasná a hlavně přesná PŘEDPOVĚĎ vesmírného počasí v meziplanetárním prostoru!

Prostředkem cesty do kosmu je roky ověřená nosná raketa Delta IV Heavy s horním stupněm. Autor: mars.nasa.gov
Prostředkem cesty do kosmu je roky ověřená nosná raketa Delta IV Heavy s horním stupněm.
Autor: mars.nasa.gov
Kosmickou sondu vynese druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance. Raketa je na kapalné palivo a dovede vynést náklad o hmotnosti téměř 14 tun na geostacionární dráhu Země. Plánovaný start se odehraje na mysu Canaveral v komplexu SLC-37. Citlivá zařízení, kterými sonda disponuje a bude jej využívat v průběhu celé mise pro vědecké účely, byly vyrobeny v laboratořích aplikované fyziky Hopkinsovy university v USA, stejné university, která se podílela na stavbě sondy k Plutu New Horizons, nebo třeba sond STEREO.

Živě a česky komentovaný přenos startu Delta IV Heavy, který pro Vás připravuje kosmonautix.cz.

Start Parker Solar Probe odložen(11.8.), Start Parker Solar Probe napodruhé úspěšný(12.8.)

START ÚSPĚŠNÉ 2. NEJSILNĚJŠÍ NOSNÉ RAKETY SOUČASNOSTI BUDEME MÍT MOŽNOST SLEDOVAT BĚHEM VYPOUŠTĚNÍ SLUNEČNÍ SONDY.

CESTA PROSTOREM

Sonda při své cestě ke Slunci využije opakovaně gravitace planety Venuše. První průlet by se měl uskutečnit 2. října 2018. Podle NASA oběhne Parker Solar Probe Venuši celkem 7x. Slunce oběhne zhruba za 88 dní. Největší přiblížení bude na vzdálenost 6,2 miliónů kilometrů, tj. pouhých 9 poloměrů Slunce, kde bude průměrná teplota podle odhadů 1 380°C!

Plošná animace trajektorie putování Parker Solar Probe. credit: NASA, JPL

Očekávaná teplota, které bude sonda vystavena, dosáhne až 1 380°C!

TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Profesor E. N. Parker (vlevo), jehož jméno nenese jen tak náhodou název mise. Autor: NASA
Profesor E. N. Parker (vlevo), jehož jméno nenese jen tak náhodou název mise.
Autor: NASA
Parker Solar Probe má na palubě hned několik zařízení pro sledování vlivů silného magnetického pole Slunce, předně magnetometr na měření hustoty plazmatu a dalších faktorů. Dále optické snímače pro snímání koróny s velikým rozlišením, analyzátory vlastností částic přicházející od Slunce, zejména iontů hélia. Na konceptech spolupracovali odborníci z universit po celém světě.

Přejme sondě povedený start, úspěch a životnost minimálně plánovaných 7 let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální web stránky mise NASA Parker Solar Probe
[2] Víc o PSP na anglické Wikipedii
[3] Víc o nosné raketě na anglické Wikipedii
[4] NASA TV – Dívejte se na start rakety!

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Adam Malíř

Adam Malíř

Popularizátor astronomie a fotograf narozen v roce 2003. Stránky

Další články autora (8)

Štítky: Kosmonautika, Parker Solar Probe, Sonda , Aktivita Slunce

19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »