Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Největší objevy družice MAVEN u Marsu

Největší objevy družice MAVEN u Marsu

Mars dnes a v minulosti
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center

Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy.

Ze Země odstartovala 18. listopadu 2013, k Marsu přiletěla 22. září 2014. Její oběžná dráha má ke kruhu opravdu daleko. Je to neuvěřitelně protáhlá elipsa, po které se přibližuje k Marsu až na 150 km a vzdaluje na 6200 km. To vše zvládne za 4,5 hodiny, takže si umíte představit, že všechna měření probíhají při těsném přiblížení v závratné rychlosti.

Mimochodem, celý název sondy je Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN Mission, takže buďme rádi, že se vžila zkratka MAVEN.  A teď už k výsledkům.

1. Rozložení plynného oxidu dusnatého a ozonu v atmosféře je mnohem složitější, než se očekávalo. Zdá se, že dochází k jakémusi putování a výměně plynu mezi dolní a horní atmosférou. Jak a proč? To zatím nikdo neví.

2. Některé částice slunečního větru jsou schopny proniknout neočekávaně hluboko do horní atmosféry. Logicky bychom čekali, že budou spíše odkloněny kolem planety díky ionosféře, jak to známe i na Zemi. Proč se to neděje? Tento průnik je umožněn chemickými reakcemi v ionosféře, které přemění nabité částice slunečního větru na neutrální atomy. Ty už pak nepodléhají elektromagnetickým silám a jsou schopny proniknout hluboko do atmosféry.

3. Sonda MAVEN provedla první přímé pozorování vrstvy kovových iontů v ionosféře Marsu, které přilétají s meziplanetárním prachem dopadajícím do atmosféry. Tato vrstva je přítomna vždy, ale dramaticky se zvětšila těsným průletem komety Siding Spring kolem Marsu v říjnu 2014.

4. MAVEN identifikovala dva nové typy polární záře. Ty jsou označovány jako "difuzní" a "protonové". Na rozdíl od pozemských polárních září, tyto nesouvisí ani s globálním, ani lokálním magnetickým polem. Jsou způsobeny přílivem částic ze Slunce vyzařovaných různými typy slunečních bouří. Když částice z těchto bouří narazí na atmosféru Marsu, mohou dočasně zvýšit rychlost ztráty plynu z atmosféry Marsu do okolního vesmíru na desetinásobek nebo více.

5. Interakce mezi slunečním větrem a planetou jsou vůbec nečekaně složité. To vyplývá z nedostatku vnitřního magnetického pole Marsu a výskytu malých oblastí magnetizované kůry, které mohou ovlivňovat příchozí sluneční vítr v regionálních měřítcích.

6. Sonda MAVEN pozorovala úplnou sezónní změnu množství vodíku v horní atmosféře, a potvrdila, že se v průběhu celého roku liší o faktor 10. Zdrojem vodíku v horní atmosféře je voda ve spodní atmosféře, rozložená na vodík a kyslík slunečním světlem.

7. Sonda MAVEN použila měření izotopů v horní atmosféře, aby zjistila, kolik plynu bylo v průběhu času ztraceno. Mars přišel pravděpodobně už o 2/3 atmosféry. Vzdušný obal planety, kdysi bohatý na oxid uhličitý, zajišťoval na povrchu vyšší teplotu a tedy příznivější klima. Na planetě tekly řeky a voda v kapalném stavu nebyla vzácností.

Sonda je v dobré kondici, tak ji přejme další porci objevů!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Atmosféra, Mars


40. vesmírný týden 2020

40. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden přinesl jen jediný, ale úspěšný, start čínské rakety. V tomto týdnu by mohla přijít startovací nálož až se třemi nebo dvěma starty denně. Před 100 lety se narodil italský inženýr Bepi Colombo, který navrhl gravitační manévry u planet (cesta k Merkuru kolem Venuše) a jmenuje se po něm evropská sonda k nejmenší planetě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Foceno v primárním ohnisku Canon eos dalekohled Bresser AR 152/760 mm

Další informace »