Nová teorie původu mezihvězdného vetřelce ´Oumuamua

´Oumuamua je prvním makroskopickým objektem zcela jasně mezihvězdného původu, který byl pozorován ve Sluneční soustavě. Má značně protáhlý tvar, jeho délka byla odhadnuta na 275 metrů (jiné odhady uvádějí 100 až 800 metrů). Objekt cestoval mezihvězdným prostorem milióny roků před tím, než vstoupil do Sluneční soustavy.

Neznámý objekt pojmenovaný později ´Oumuamua objevili 19. 10. 2017 jako první astronomové z University of Hawaii, a to více než měsíc po jeho největším přiblížení ke Slunci. Jméno objektu znamená v havajštině „průzkumníka“ nebo „posla“, který k nám byl vyslán z dávné minulosti.

Chování objektu ´Oumuamua v následujících měsících astronomy docela zmátlo. Například vykazoval malé, avšak trvalé zrychlování, které nemohlo být vysvětleno jednoduše gravitačním působením Slunce. Když pozorování započala, byla vypracována řada nových klasifikací a revizí současných teorií: těleso bylo klasifikováno jako kometa, následně jako asteroid a nakonec bylo zjištěno, že se jedná o mezihvězdného návštěvníka. Teorie jeho původu zahrnují cokoliv od úlomku planetárního tělesa až po mezihvězdnou kosmickou loď.

„Těleso samo o sobě zahrnuje řadu záhad,“ říká Darryl Seligman, postgraduální student a hlavní autor článku, který byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal Letters. Darryl Seligman, Gregory Laughlin (profesor astronomie na Yale University) a profesor Konstantin Batygin z Caltech tvrdí, že objekt ´Oumuamua je urychlován docela pozemsky: dochází u něj k uvolňování plynů z nitra v důsledku zahřívání Sluncem.

Takovéto „odplynování“ nastává pravidelně u komet, poznamenávají astronomové. Když se kometa přiblíží ke Slunci a je jeho teplem zahřívána, dochází k výtryskům uvolněných plynů. Kometární ohony jsou vytvářeny proudem prachových částic obsažených ve výtryscích, které odrážejí sluneční záření.

Nicméně ´Oumuamua nevykázala žádný důkaz přítomnosti ohonu. A nejen to, ´Omuamua také nevykazuje žádný náznak rotace, která by byla způsobena výtryskem plynů.

„V modelu, který jsme navrhli pro těleso ´Oumuamua, není odplynování tělesa eruptivní z jednoho konkrétního místa na povrchu,“ říká Gregory Laughlin. „Místo toho se výtrysky vyskytují na různých místech povrchu – migrují – putují za teplem a závisí na směru ke Slunci.“

To by mohlo znamenat, že místo rotace jako u typické komety vykazuje těleso ´Omuamua kývavý pohyb jako kyvadlo, dodává Gregory Laughlin.

V současné době těleso ´Omuamua překročilo při vzdalování od Slunce dráhu planety Saturn; bude trvat více než 10 000 roků, než zcela opustí Sluneční soustavu.

Avšak podle astronomů vyplývá z objevu „vetřelce“ ´Omuamua, že každá blízká hvězda v naší Galaxii může takovéto těleso odvrhnout v průběhu procesu vzniku planet. Pokud je to pravda, tak nová generace pozemních dalekohledů, jako je například připravovaný LSST (Large Synoptic Survey Telescope), který bude postaven v Chile, může astronomům pomoci zjistit mnohem více informací o podobných objektech a procesech jejich vzniku.

„Když budou LSST a další podobné dalekohledy fungovat společně, bude každý rok zaregistrováno velké množství těchto mezihvězdných cestovatelů,“ dodává Darryl Seligman.

Výzkum podpořil Astrobiologický institut NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí