Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

Oblast okolí Hellas Basin na topografické mapě Marsu
Autor: MOLA Science Team

Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu,  i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.

Nedávná studie na základě dat z evropské sondy Mars Express a sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) poskytla nové důkazy pro existenci teplého období na mladé planetě Mars, která na svém povrchu zřejmě hostila vodu spíše v průběhu dlouhého časového období, než během krátkých občasných epizod – tato skutečnost má významné důsledky pro obyvatelnost a možnost dávného života na rudé planetě.

Ačkoliv je známo, že voda na Marsu kdysi tekla, základní charakteristiky a časové období, kdy tomu tak bylo, to je velká, otevřená otázka současného planetárního výzkumu. Nové zjištění vyplývá z analýzy regionu relativně hladkého terénu (tzv. pohřbené kráterované planiny), který se nachází severně od Hellas Basin.

Tyto planiny na severním okraji Hellas Basin jsou obvykle interpretovány jako vulkanické – obdobný terén můžeme spatřit například na povrchu Měsíce,“ říká Francesco Salese z IRSPS, Università ´Gabriele D'Annunzio´, Itálie, vedoucí autor této nové studie. „Nicméně naše práce naznačuje opak. Místo toho jsme nalezli tlusté rozsáhlé oblasti sedimentárních hornin.“

Sedimentární a vulkanické (vyvřelé) horniny vznikají různými způsoby: vulkanické – jak napovídá název, potřebují aktivní vulkanismus poháněný vnitřní aktivitou planety, zatímco sedimentární horniny obvykle vyžadují přítomnost vody. Vyvřelé horniny vznikají, když vulkanické usazeniny roztavené horniny chladnou a tuhnou, zatímco sedimentární narůstání probíhá tak, že nové depozity sedimentu utvářejí další vrstvy, které jsou stlačovány a zhutňovány během geologicky dlouhých časových období.

Vytváření nejrůznějších sedimentárních planin, které jsme objevili v blízkosti Hellas Basin, muselo podle předpokladu probíhat za přítomnosti celkově vodního prostředí, které v této oblasti existovalo přibližně před 3,8 miliardami roků,“ říká Francesco Salese. „Co je však důležité, toto období muselo trvat dlouhé časové období – řádově stovky miliónů roků.“

Některé studie napovídají, že Mars ve velmi raném období (perioda Noachian, před 3,7 miliardy roků) měl stabilní teplé klima, které umožňovalo existenci rozsáhlých jezer a vodních toků napříč povrchem planety. Tento vodní svět tehdy ztratil magnetické pole a svoji atmosféru, postupně chladnul a změnil se na suchou planetu, jakou pozorujeme v současnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Voda na Marsu


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »