Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars
Autor: MOLA Science Team
Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu, i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.
Nedávná studie na základě dat z evropské sondy Mars Express a sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) poskytla nové důkazy pro existenci teplého období na mladé planetě Mars, která na svém povrchu zřejmě hostila vodu spíše v průběhu dlouhého časového období, než během krátkých občasných epizod – tato skutečnost má významné důsledky pro obyvatelnost a možnost dávného života na rudé planetě.
Ačkoliv je známo, že voda na Marsu kdysi tekla, základní charakteristiky a časové období, kdy tomu tak bylo, to je velká, otevřená otázka současného planetárního výzkumu. Nové zjištění vyplývá z analýzy regionu relativně hladkého terénu (tzv. pohřbené kráterované planiny), který se nachází severně od Hellas Basin.
„Tyto planiny na severním okraji Hellas Basin jsou obvykle interpretovány jako vulkanické – obdobný terén můžeme spatřit například na povrchu Měsíce,“ říká Francesco Salese z IRSPS, Università ´Gabriele D'Annunzio´, Itálie, vedoucí autor této nové studie. „Nicméně naše práce naznačuje opak. Místo toho jsme nalezli tlusté rozsáhlé oblasti sedimentárních hornin.“
Sedimentární a vulkanické (vyvřelé) horniny vznikají různými způsoby: vulkanické – jak napovídá název, potřebují aktivní vulkanismus poháněný vnitřní aktivitou planety, zatímco sedimentární horniny obvykle vyžadují přítomnost vody. Vyvřelé horniny vznikají, když vulkanické usazeniny roztavené horniny chladnou a tuhnou, zatímco sedimentární narůstání probíhá tak, že nové depozity sedimentu utvářejí další vrstvy, které jsou stlačovány a zhutňovány během geologicky dlouhých časových období.
„Vytváření nejrůznějších sedimentárních planin, které jsme objevili v blízkosti Hellas Basin, muselo podle předpokladu probíhat za přítomnosti celkově vodního prostředí, které v této oblasti existovalo přibližně před 3,8 miliardami roků,“ říká Francesco Salese. „Co je však důležité, toto období muselo trvat dlouhé časové období – řádově stovky miliónů roků.“
Některé studie napovídají, že Mars ve velmi raném období (perioda Noachian, před 3,7 miliardy roků) měl stabilní teplé klima, které umožňovalo existenci rozsáhlých jezer a vodních toků napříč povrchem planety. Tento vodní svět tehdy ztratil magnetické pole a svoji atmosféru, postupně chladnul a změnil se na suchou planetu, jakou pozorujeme v současnosti.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
