Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety na jaře 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety na jaře 2015

Kometa Lovejoy s planetární mlhovinou M76
Autor: Libor Šmíd

S opožděním přinášíme informace o objevech komet letos v dubnu. Celkově byly objeveny 4 nové komety a ve druhém návratu byly zpozorovány další dvě vlasatice. AU třetí se znovuobjevení potvrdilo. O které se jednalo? Více zjistíte v článku.

Byla to kometa P/1994 N2 (McNaught-Hartley), znovuobjevená už 29. června 2014 dalekohledem PanSTARRS při jasnosti 21,0 mag. Pozorování však nebylo potvrzeno nikým až do letošního 31. března, kdy kometu úspěšně odpozorovala jihoafrická observatoř MASTER s jasností 18,2 mag. Kometa tedy po těchto pozorováních dostala nejprve provizorní označení P/2014 M6 a poté i číslo 318 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, takže její označení bylo změněno na 318P/McNaught-Hartley. Při aktuálním návratu toto těleso prolétne perihelem letos 22. října, a to ve vzdálenosti 2,45 AU od Slunce. Zjasní nejspíše k 15 mag (letos v září), vizuálního dosahu se tedy pravděpodobně jen velmi těsně nedočká. Co se ostatních komet týče, tak dvě z nově objevených nalezl dalekohled PanSTARRS, jednu pak pozorovatel Terry Bressi a observatoř MASTER. Znovuobjeveny byly také dvě komety, na jejímž objevu se podílel slavný astronom Robert McNaught, jedna z nich nese pouze jeho jméno a ta druhá má před ním ještě observatoř Catalina.

Právě ta druhá z výše zmíněných komet byla kometou P/2015 G1. Takto tedy znělo alespoň její provizorní označení. Předtím se jednalo o kometu P/2008 S1 (Catalina-McNaught) a provizorní označení P/2015 G1 velice brzy nahradilo číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet (319). Finální název komety tedy zní 319P/Catalina-McNaught. Kometa byla znovuobjevena 5. dubna sondou NEOWISE, v té době měla rovných 19 mag. Do perihelu se dostane 1. července letošního roku, kdy bude 1,20 AU daleko od Slunce. Tou dobou dosáhne i maximální jasnosti, bude to však pouze okolo 16 mag, takže se do vizuálního dosahu s velkou pravděpodobností nepodívá.

První dubnová objevená kometa byla C/2015 G2 (MASTER). O této kometě není potřeba sdělovat mnoho informací, jak jste se totiž mohli dočíst už dříve, kometa je již po maximu jasnosti. V něm dosáhla letos v květnu 6 mag a stala se nádherným objektem pro triedry, naneštěstí jen pro pozorovatele z jižní polokoule. Od nás zatím vůbec viditelná nebyla a tak tomu zůstane do začátku září, kdy se vyhoupne na ranní oblohu při jasnosti 13 mag (objekt pro větší dalekohledy). Tato kometa byla objevena poměrně pozdě a při vysoké jasnosti, konkrétně 7. dubna s jasností 10,7 mag. Perihelem prolétla letos 23. května ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce.

Dalším nově objeveným tělesem byl původně asteroid 2015 GX. Ten však následně prokázal kometární aktivitu a jeho označení tak bylo změněno na kometární C/2015 GX (PanSTARRS) podle dalekohledu, který asteroid objevil. Právě teleskopem PanSTARRS byla tato kometa ještě jako planetka objevena 8. dubna při jasnosti 20,0 mag. V perihelu se octne letos 26. srpna, a to ve vzdálenosti 1,97 AU od Slunce. Zjasní nejlépe na 18 mag, vizuální viditelnosti se od ní tedy nedočkáme.

Následující nově objevenou kometou je C/2015 H1 (Bressi), která byla nalezena Terrym Bressim z observatoře Kitt Peak 20. dubna s jasností 18,2 mag. Nejblíže Slunci se dostala už 28. března letošního roku, to byla od naší mateřské hvězdy 1,93 AU daleko. Maximální jasnosti ovšem vlivem přiblížení se k Zemi dosahuje až někdy v těchto dnech, jedná se však pouze o hodnotu kolem 17 mag a protože kometa začne v příštích dnech slábnout, nemůžeme ani od ní očekávat vizuální viditelnost.

Typově naprosto odlišným tělesem je kometa C/2015 H2 (PanSTARRS), nalezená velmi známým dalekohledem 24. dubna při jasnosti 19,7 mag. Tato kometa prolétne perihelem až 12. září 2016, a to 4,95 AU daleko od Slunce. Není proto divu, že v maximu jasnosti zhruba o měsíc dříve nedosáhne více než 17 mag a tím pádem se nestane objektem pro vizuální pozorování.

Poslední kometou ve výčtu je opět kometa znovuobjevená. A je to s ní ještě daleko zajímavější. 18. dubna totiž L. Allen a D. James z observatoře Cerro Tololo objevili planetku 2015 HC10 s jasností 22,4 mag. Tento objekt posléze projevil kometární aktivitu a jelikož se ukázal být objektem krátkoperiodickým, změnilo se dosavadní označení na P/2015 HC10. Kometa byla následně ztotožněna s jinou kometou, a to P/2004 R1 (McNaught). Tato kometa byla ztracená, poněvadž nebyla při svém návratu v roce 2010 vůbec nalezena. A protože byla nyní kometa nalezena jako asteroid, je jasné, že její aktivita není přílišná. Kometa dostala číslo 320 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, definitivně tedy bude označena jako 320P/McNaught. Kometa v tomto návratu proletí perihelem letos 7. srpna, a to ve vzdálenosti 0,98 AU od Slunce. Kam až zjasní je vzhledem k aktivitě jádra otázkou, podle současného vývoje by mohla dosáhnout 14 mag během letošního září, čímž by se snad dostala i do vizuálního dosahu. Opravdu ovšem nesmíme zapomínat na nízkou aktivitu jádra, kvůli níž by kometa mohla silně zklamat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »