Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2016

Ilustrační foto - snímek komety C/2008 A1 (McNaught) od Johna Drummonda
Autor: John Drummond

Ani říjen nebyl z hlediska nově objevených komet příliš povedeným měsícem. Nalezeny byly celkem 4 komety, byť jedna z nich poměrně zajímavá. Co se znovuobjevených komet týče, tam se říjnu vůbec nepoštěstilo - žádné takové komety zaznamenány nebyly.

Tři ze čtyř zmíněných nalezených komet byly objeveny v první polovině měsíce října a nesou tak ve svém označení písmeno T. Jediná kometa, jejíž název zdobí písmeno U značící nález ve druhé polovině října, je většině již známá C/2016 U1 (NEOWISE). Kromě sondy NEOWISE zabodoval v objevování komet, jako již tradičně, dalekohled PanSTARRS (jedna nová kometa na kontě) a životní úspěch zaznamenala i Rose Matheny. Tato pozorovatelka z observatoře Mount Lemmon Survey totiž v říjnu našla svou první a hned o 4 noci později i druhou kometu v životě.

A právě tyto komety byly v říjnu ty první nalezené. Kometa C/2016 T1 (Matheny) byla objevena 6. října při jasnosti 18,4 mag. Nejblíže Slunci bude 1. února 2017, a to zhruba 2,30 AU daleko. Maximální jasnosti by měla dosáhnout až na přelomu jara a léta toho samého roku, bude to však jen okolo 17 mag, takže kometa zůstane mimo vizuální dosah.

Rose Matheny se ještě nestačila vzpamatovat z velkého úspěchu z 6. října a hned 10. října mohla slavit svou druhou objevenou kometu. Ta byla označena jako C/2016 T2 (Matheny) a v době objevu měla jasnost 18,6 mag. Ačkoliv perihelem prolétá již 29. prosince letošního roku (ve vzdálenosti 1,91 AU od Slunce), její jasnost by měla pozvolna narůstat až zhruba do března 2017. Ale ani v tom čase by neměla být, stejně jako výše uvedená kometa, jasnější než 17 mag, a tak ani s ní nemůžeme do budoucna počítat jako s vizuálně viditelným objektem.

V ten samý den, tedy 10. října, byla nalezena i kometa C/2016 T3 (PanSTARRS). Stalo se tak při jasnosti 20,1 mag. Kometa prolétne přísluním dne 6. září 2017, a to ve vzdálenosti 2,65 AU od Slunce. V maximu jasnosti má být na přelomu let 2017 a 2018, 16 mag ji však vizuální pozorovatelnost těsně, ale přece, nezaručí.

Nejzajímavější v říjnu objevenou kometou je bez pochyby C/2016 U1 (NEOWISE). Od jejího objevu uplynulo jen něco málo přes dva měsíce a už o ní bylo napsáno mnohé. Není ale divu. Kometa byla objevena dne 21. října, a to při jasnosti 19,0 mag. Vypadalo to, že se jedná o velmi malý objekt, který nemá šanci přežít průlet perihelem. Kometa však ke konci listopadu rapidně zjasnila a její rychlé tempo zjasňování vládne i nadále. Nyní má jasnost zhruba 8 mag a je viditelná už i většími triedry. Škoda jen, že v první lednové dekádě zmizí z naší oblohy a potom už od nás nikdy nebude pozorovatelná. Kolem 5. ledna by kometa mohla atakovat hranici 7 mag, v maximu jasnosti by měla dosáhnout snad až 6 mag, ale to už, jak již bylo zmíněno, jako nepozorovatelná u Slunce. Perihelem prolétne 14. ledna 2017 ve vzdálenosti pouhých 0,32 AU od Slunce. Co s kometou tento blízký průlet kolem naší mateřské hvězdy udělá, už budou moci sledovat pouze obyvatelé jižní polokoule.

Poznámka pod čarou: Článek Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2016 nebude publikován. Je to sice těžko uvěřitelné, ale letos v listopadu nebyla objevena či znovuobjevena ani jedna kometa! Děkujeme za pochopení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »