Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2017

Ilustrační foto - kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) na snímku Damiana Peache
Autor: Damian Peach

Měsíc červen roku 2017 dopadl z hlediska nově objevených a znovuobjevených komet průměrně. Nalezeny byly 3 nové komety, 3 další pak byly znovuobjeveny.

Zatímco v první polovině měsíce jsme zaznamenali jen jednu znovuobjevenou kometu (s písmenem L v provizorním označení), v druhé červnové půli jsme se dozvěděli nejen o dalších dvou takových kometách, ale především hned o třech dalších, které předtím nikdo neznal. Všechny tyto komety tak ve svém, ať už dočasném, či trvalém názvu, obsahují písmeno M. Zajímavostí je, že všechny v červnu objevené a znovuobjevené komety jsou unikátní svým nálezcem. U objevů si po jedné kometě na svá konta připsaly dalekohled PanSTARRS a observatoře ATLAS a TOTAS, u komet, jež byly poprvé pozorovány už ve druhém návratu, zaznamenali úspěch Hidetaka Sato, observatoř Konkoly a španělská Optical Ground Station.

V první polovině června, konkrétně 5. dne v měsíci, byla znovuobjevena kometa P/2000 S1 (Skiff), a to provizorně s označením P/2017 L1. Stalo se tak s jasností 17,8 mag a znovuobjevitelem byl Japonec Hidetaka Sato. Kometa následně obdržela číslo 352 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a nyní ji tak známe již pod definitivním označením 352P/Skiff. Co se aktuálního návratu komety týče, tak můžeme sdělit, že objekt proletěl perihelem už 21. června letošního roku, kdy se nacházel zhruba 2,54 AU od Slunce. Maxima jasnosti má ovšem kometa dosáhnout až na přelomu léta a podzimu, kdy by mohla mít přibližně 16 mag, takže se do vizuálního dosahu asi jen těsně nedostane.

Dne 19. června byla při jasnosti 19,9 mag díky pozorovatelům z maďarské observatoře Konkoly znovuobjevena kometa P/2009 S2 (McNaught) a obdržela dočasné označení P/2017 M1. Do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet vstoupila s číslem 353, její finální název tak zní 353P/McNaught. Kometa prolétne perihelem letos 20. prosince, a to ve vzdálenosti 2,21 AU od Slunce. Maxima jasnosti dosáhne asi už na počátku podzimu, ale s 18 mag zůstane daleko mimo vizuální dosah.

Kometa P/2004 T1 (LINEAR-NEAT) byla ve svém letošním návratu poprvé zpozorována 21. června při jasnosti 19,6 mag a zasloužili se o to pozorovatelé z European Space Agency's Optical Ground Station ve španělském Tenerife. Provizorní označení komety bylo P/2017 M2 a definitivní je možná tak trochu překvapivě 355P/LINEAR-NEAT, protože číslo 354 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet obdržela jiná kometa (viz poslední odstavec tohoto článku). Kometa 355P/LINEAR-NEAT bude nejblíže ke Slunci 12. října letošního roku, obě tělesa bude dělit vzdálenost přibližně 1,72 AU. Někdy v té době bude kometa i v maximu jasnosti, a pokud to opravdu bude 14 mag, jak je avizováno, mohli bychom tuto kometu spatřit i vizuálně, a to pravděpodobně velkými dalekohledy s průměrem objektivu 30 cm a více.

První nově nalezenou kometou měsíce června je C/2017 M3 (PanSTARRS). Ta podle aktuálních orbitálních elementů proletěla perihelem letos 2. května, a to ve vzdálenosti 4,67 AU od Slunce. V maximu jasnosti byla kometa podle všeho letos na jaře, ale 20 mag by jí vizuální viditelnost jednoznačně nezaručilo. Doplníme, že kometa byla objevena 20. června při jasnosti 21,1 mag, její potvrzení pak trvalo poněkud déle, než bývá obvyklé.

Jen o den později, tedy 21. června, byla nalezena o něco zajímavější kometa, C/2017 M4 (ATLAS). Její objevová jasnost činila 18,3 mag, což je samo o sobě vcelku solidní, ale špatný rozhodně není ani výhled do budoucna. Kometa má proletět přísluním až 15. ledna 2019, kdy se bude nacházet 3,24 AU od Slunce. V maximu jasnosti někdy na jaře toho samého roku dosáhne až 13 mag, což by bez problémů mělo stačit na to, abychom kometu spatřili vizuálně, a to i přestože bude v tu dobu poměrně nízko nad jižním obzorem. A pokud vám tyto pozorovací podmínky nestačí, můžeme vám sdělit, že kometa by měla být pozorovatelná vizuálně už od léta 2018, kdy ji budeme mít ještě dost vysoko nad obzorem. Akorát bude asi o 1 mag slabší...

Poslední v červnu objevenou kometou je C/2017 M5 (TOTAS). Ta byla nalezena 23. června při jasnosti 18,6 mag. Kometa má být nejblíže Slunci 25. června 2018, a to ve vzdálenosti 6,00 AU. Někdy v té době by měla být i nejjasnější, ale se 17 mag vizuálně pozorovatelná nebude.

Poznámka pod čarou: Už v lednu byla znovuobjevena kometa P/2010 A2 (LINEAR), ale protože se tato kometa chová spíše asteroidálně a téměř nikdy nezjasňuje více než na nějakých 23 mag, muselo se s potvrzením tohoto znovuobjevení velmi dlouho čekat. Kometa nakonec obdržela nejprve provizorní označení P/2017 B5 a následně i číslo 354 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, takže její definitivní označení je 354P/LINEAR. Jakékoliv vizuální pozorování této komety je ale v podstatě vyloučeno, jedinou možností by musel být silný outburst, respektive megaburst, což se ovšem zdá být vcelku nereálné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Seznam komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »