Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2017

Ilustrační foto - kometa C/2007 W1 (Boattini) na snímku Johna Drummonda
Autor: John Drummond

Rok 2017 se zatím co do nově objevených komet nese v duchu úspěšném. I březen přinesl, stejně jako únor, hned 7 nalezených komet. Znovuobjevena nebyla žádná další kometa.

Hned 5 komet bylo objeveno v první březnové polovině a ve svém názvu tak nese písmeno E. Písmeno F označující nález ve druhé půli března skýtají ve svém označení další dvě vlasatice. Zajímavý je podíl observatoří, respektive pozorovatelů na jednotlivých objevech. Po dvou kometách si připsaly teleskop PanSTARRS a observatoř Mount Lemmon Survey, jednu pak observatoř Tsuchinshan a amatérští lovci komet Gennadii Borisov a Terry Lovejoy.

První v březnu objevenou kometou se může pyšnit Borisov, jenž hned 1. března ráno nalezl objekt, který byl později označen jako C/2017 E1 (Borisov). Objevová jasnost komety činila 17,0 mag. Kometa prolétla perihelem 10. dubna letošního roku ve vzdálenosti 0,90 AU od Slunce. Zjasnila velmi rychle, když v maximu jasnosti na začátku dubna dosáhla až 10 mag. Kometa ovšem od nás byla celou dobu jen velmi obtížně pozorovatelná, nacházela se totiž nízko nad obzorem. Spatřit ji tak mohli jen ti, kteří pozorovali z horských oblastí s absolutním minimem světelného znečištění. Od druhé dubnové dekády kometa nejen že slábne, ale především přestala být pozorovatelná od nás. Za tmy se nad náš obzor opět dostane až v srpnu, ale to už nebude viditelná vizuálně.

Zajímavou kometou je C/2017 E2 (Tsuchinshan). Ne že by byla zajímavým tělesem sama o sobě, tato kometa se ale původně jmenovala C/2017 E2 (XuYi), jenže po hlasování byla přejmenována. Informace se objevila v cirkuláři MPEC 2017-H03, bližší informace v něm nebyly zveřejněny. Kometa byla objevena 1. března s jasností 19,7 mag. Perihelem prolétla už 11. května 2016, a to ve vzdálenosti 2,35 AU od Slunce. Zhruba v té samé době podle všeho dosáhla i maxima jasnosti, ale 16 mag jí vizuální viditelnost zaručit nemohlo.

Kometa C/2017 E3 (PanSTARRS) byla nalezena 7. března při jasnosti 19,2 mag. V přísluní bude 1. června letošního roku, kdy se bude nacházet asi 5,92 AU od Slunce. Maximum jasnosti kometu čeká už v květnu, ale s jasností okolo 17 mag nebude pozorovatelná vizuálně.

Již mnoho bylo napsáno o kometě C/2017 E4 (Lovejoy). Pojďme si ji ještě jednou připomenout. Kometu objevil známý amatérský lovec komet Terry Lovejoy, a to 9. března s jasností 15,0 mag. Kometa v následujících týdnech rychle zjasňovala a na začátku dubna se předvedla na naší ranní obloze v maximu jasnosti 6-7 mag, což jsou hodnoty umožňující pozorovatelnost komety obyčejnými triedry. Kometa však následně přestala zjasňovat a pravděpodobně ve dnech okolo 8. či 9. dubna její jádro nevydrželo stále větší teplo spojené s tím, jak se kometa postupně přibližovala ke Slunci, a rozpadlo se. To pro kometu znamenalo zánik, nyní už na její pozici můžeme pozorovat jen jakéhosi ducha, takový v podstatě ohon bez hlavy, s jasností 10-11 mag. S jistou mírou nadsázky by se dalo říct, že se jedná o "beta verzi" komety C/2011 W3 (Lovejoy), známé Vánoční komety 2011, která právě na konci roku 2011 zazářila na jižní polokouli s jasností až -4 mag a ohonem dlouhým několik desítek stupňů. Jak se později ukázalo, i v tu dobu se už jednalo o bezhlavou kometu, která nepřežila tehdy ještě mnohem těsnější průlet přísluním a zanikla. Zajímavý je fakt, že obě komety mají společného objevitele. Co se komety C/2017 E4 (Lovejoy) týče, doplňme ještě, že perihelem prolétá 23. dubna letošního roku ve vzdálenosti 0,49 AU od Slunce. Pozůstatek komety bude pozorovatelný do začátku května, kdy zmizí z oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. Jeho slábnutí ale bude extrémně rychlé, pokud se tedy ještě chystáte pozorovat "kometu" vizuálně, neváhejte a využijte hned první příležitosti!

Kometa C/2017 E5 (Lemmon) byla objevena už 4. března, ovšem její potvrzení trvalo poněkud déle. Kometa byla nalezena při jasnosti 20,1 mag a perihelem proletěla už 10. června 2016, a to ve vzdálenosti 1,78 AU od Slunce. Dle efemerid byla v maximu jasnosti právě v době kolem přísluní, kdy mohla mít přibližně 15 mag. To je hodnota na hranici vizuální viditelnosti, jenže jestli by kometa skutečně byla pozorovatelná vizuálně už zpětně nezjistíme, o kometě jsme totiž v té době ještě nevěděli.

Další kometou objevenou observatoří Mount Lemmon Survey se stala C/2017 F1 (Lemmon), nalezená 20. března při jasnosti 21,7 mag. Přísluním podle prvotních orbitálních elementů prolétne letos 26. listopadu, a to ve vzdálenosti 4,52 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude až na přelomu let 2017 a 2018, ale 20 mag jí vizuální viditelnost neumožní.

Poslední v březnu nalezenou kometou je C/2017 F2 (PanSTARRS), která byla objevena 31. března s jasností 21,2 mag. Perihelem by měla proletět 6. října letošního roku, kdy se bude nacházet relativně úctyhodných 7,03 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude pravděpodobně až někdy v první třetině roku 2018, ale jak už bylo zmíněno výše, 20 mag není hodnota dostatečná k vizuální pozorovatelnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »