Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v březnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v březnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 S1 (ISON) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

I když s měsíčním zpožděním, přinášíme Vám informace o tom, že i další měsíc roku 2015, březen, nám přinesl několik zajímavých nově objevených komet. Bohužel žádná z nich nebude vidět očima bez dalekohledu. Chcete se i tak o nich dozvědět více? Čtěte v tomto článku…

V březnu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet, z toho všechny ve druhé polovině měsíce. Ke znovuobjevení nějaké krátkoperiodické komety nedošlo, nicméně právě v březnu bylo oznámeno znovuobjevení komety P/2010 K2 (WISE) jako P/2015 B3. Kometa dostala číslo 317 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, její definitivní označení je tedy 317P/WISE. Tato kometa byla znovuobjevena 26. ledna dalekohledem PanSTARRS při jasnosti 22,0 mag a octne se v perihelu letos 16. srpna ve vzdálenosti 1,28 AU od Slunce. Právě v tom měsíci dosáhne i maxima jasnosti, to však bude mít jen okolo 19 mag, takže se do vizuálního dosahu nedostane. Co se vyloženě nově objevených komet týče, tak poněkud překvapivě byl nejúspěšnější přístroj SWAN, který jednu kometu objevil a na objevu další se podílel.

Avšak první v březnu objevená kometa nese název havajského teleskopu PanSTARRS. Jedná se o krátkoperiodickou kometu P/2015 F1 (PanSTARRS), jež byla nalezena 21. března při jasnosti 19,1 mag. Do perihelu se dostala o pouhý den dříve, to se nacházela 2,54 AU od Slunce. V maximu jasnosti je někdy v těchto dnech, jde ovšem o hodnotu kolem 17 mag, kometa se tedy do vizuálního dosahu nedostala a pokud se neodehraje nějaké nečekané zjasnění, tak se tak už ani nestane.

O další objev se postarala Poláky obsluhovaná observatoř v Chile – Polonia. Kometa byla označena jako C/2015 F2 (Polonia), pro observatoř se jedná o vůbec první kometární úlovek za dobu její existence. Kometa byla nalezena 23. března, objevová jasnost byla 16,8 mag. Do perihelu se objekt dostal letos 28. dubna, kdy se nacházel 1,21 AU od Slunce. I tahle kometa je v maximu jasnosti někdy v těchto dnech. Hodnota je přibližně 15 mag, kometa tedy může být se štěstím pozorovatelná skrze velké dalekohledy i vizuálně.

Následující kometa už nese název přístroje SWAN – C/2015 F3 (SWAN). Kometa byla objevena 21. března, jasnost udána nebyla, musela se však pohybovat blízko 10 mag. V době objevu byla kometa už po perihelu, tím prolétla již 9. března letošního roku, a to ve vzdálenosti 0,83 AU od Slunce. Máme pravděpodobně možnost opakovaně sledovat úlomky jedné komety, která byla kdysi dávno obrovským tělesem. Kometa C/2015 F3 (SWAN) má totiž téměř totožnou dráhu s jasnějšími kometami minulosti, a to C/1988 A1 (Liller) a C/1996 Q1 (Tabur). Letos nalezená kometa je ovšem pravděpodobně nejmenším z trojice těles, obě předešlé komety byly v maximu jasnosti jasnější, i když kometa C/1996 Q1 (Tabur) nepřežila průlet kolem Slunce. Je až podivuhodné, že se přežití podařilo kometě C/2015 F3 (SWAN), protože její objevová jasnost blízko 10 mag byla i maximem jasnosti. V roce 1996 objevená kometa totiž byla ve stejné vzdálenosti u Slunce až o 5 mag jasnější! Nicméně kometa C/2015 F3 (SWAN) nyní extrémně rychle slábne a její centrální kondenzace už téměř neexistuje. Znamená to zánik tělesa? Na to zatím nelze odpovědět, další pozorování však napoví. Kometa by zatím stále měla být pozorovatelná i vizuálně, ačkoliv velice obtížně.

Druhé po sobě pojmenované komety se dočkal Brazilec Cristovao Jacques z observatoře SONEAR. Kometa byla nalezena 27. března s jasností 16,2 mag a dostala označení C/2015 F4 (Jacques). Perihelem proletí 9. srpna letošního roku ve vzdálenosti 1,68 AU od Slunce, maximální jasnosti dosáhne už v červenci, kdy bude mít asi 12 mag a bude tak pozorovatelná i vizuálně středními dalekohledy s průměrem objektivu kolem 20 cm.

Poslední kometa tohoto výběru byla objevena doslova na přelomu března a dubna. Jedná se o objekt s označením C/2015 F5 (SWAN-Xingming). Ten byl nalezen 29. března přístrojem SWAN a 4. dubna potvrzen velice nízko nad obzorem čínskou observatoří Xingming. Objevovou jasnost SWAN neudává, Xingming ji kvůli výšce nad obzorem významně podhodnotil na 12,7 mag. Podle vizuálních pozorování totiž kometa dosáhla maxima jasnosti právě v první polovině dubna, a to kolem 8 mag. Do perihelu se přitom dostala již o několik dnů dříve, přesně 28. března. To se nacházela 0,35 AU od Slunce. Nyní kometa výrazně slábne, je však stále viditelná vizuálně při jasnosti někde mezi 11 a 12 mag.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »