Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v lednu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v lednu 2015

C/2011 L4 (PanSTARRS) a galaxie M31.
Autor: Jiří Los

V souvislosti s počátkem roku 2015 a konkrétně s jeho prvním měsícem lednem nám do seznamu přibyly některé nově objevené komety. Jaké je jejich označení, typ a co pro nás možná připraví? To a mnohem více se dozvíte v následujících odstavcích.

V lednu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet. Až abnormální úspěšnosti dosáhl havajský dalekohled PanSTARRS, jenž objevil všechny z nich. Čtyři komety jsou dlouhoperiodické a jedna je krátkoperiodická. Žádná kometa nebyla v lednu znovuobjevena, do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet tedy nové číslo nepřibylo.

První nalezená kometa roku 2015 je C/2015 A1 (PanSTARRS). Objev této komety se uskutečnil 8. ledna při jasnosti 19,7 mag. Kometa podle dostupných informací prolétne perihelem 10. března letošního roku, to bude ve vzdálenosti 2,02 AU od Slunce. Dle efemeridy by měla být někdy v těchto dnech v maximální jasnosti okolo 18,5 mag. Tahle hodnota na vizuální dosah samozřejmě nestačí, kometa navíc v nejbližších dnech začne slábnout, takže o vizuálně viditelný objekt rozhodně nepůjde ani ve zbytku tohoto jejího návratu.

Trochu jiný případ je kometa C/2015 A2 (PanSTARRS), kterou se podařilo poprvé zpozorovat 12. ledna, když měla jasnost 21,1 mag. Perihelem proletí taktéž ještě letos, konkrétně 7. srpna. Toho dne však bude od Slunce 5,33 AU daleko. Zejména z toho důvodu tedy zůstane slabá, dosáhne nejvýše 20 mag letos v listopadu, čímž se i ona zařadí do seznamu komet, které nikdy nebyly zpozorovány vizuálně.

Mnohem zajímavější kometou je P/2015 A3 (PanSTARRS), nalezená 8. ledna při jasnosti 21,0 mag. Potvrzení jejího objevu trvalo poněkud déle než je obvyklé, proto se v jejím označení vyskytuje číslo 3 i přesto, že byla objevena dříve než kometa C/2015 A2 (PanSTARRS). Zajímavost tohoto objektu tkví ve vzdálenosti tělesa od Slunce v momentě, kdy se naší mateřské hvězdě přiblíží nejvíce. Pro upřesnění informace, perihel si kometa už odbyla, a to 22. února letošního roku.
Inkriminovaná vzdálenost činila pouhých 1,16 AU, to je například blíže, než se ke Slunci dostal hit letošního roku, kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta dosáhla v maximu jasnosti 3,5 mag, nutno ovšem poznamenat, že se jednalo o nadprůměrně velkou kometu. I komety průměrných velikostí však v podobné vzdálenosti od Slunce dosahují nějakých 10 mag, z toho tedy vyplývá, že P/2015 A3 (PanSTARRS) je doslova minikometou. Podle efemeridy totiž dosáhla v maximu jasnosti jen asi 20 mag, a to v prosinci 2014. Vizuálně ji tedy nikdo spatřit nemohl. A nestane se tak ani v budoucnu, a to proto, že momentální jasnost komety je asi 22 mag a v příštích 11 letech, až do afelu, to bude jenom horší.

První kometa, která byla objevena ve druhé polovině letošního ledna, je C/2015 B1 (PanSTARRS). Havajský teleskop PanSTARRS ji našel 19. ledna a určil její jasnost na 19,8 mag. Kometa dle orbitálních elementů prolétne perihelem až 25. září 2016, a to ve vzdálenosti 3,72 AU od Slunce. Maximální jasnost je v programu na červen 2016, kometa však nebude jasnější než 16 mag, čímž zůstane těsně pod vizuálním dosahem.

Poslední v lednu nalezenou kometou je C/2015 B2 (PanSTARRS). Ta byla objevena 29. ledna při jasnosti 19,8 mag. Perihel si odbude 6. května 2016, kdy se bude nacházet necelých 3,37 AU od Slunce. I tato kometa dosáhne nanejvýš 16 mag, proto se i ona do vizuálního dosahu jen tak tak nepodívá.

Objevené komety sice nedosáhnou jasnosti pro pozorování očima, ale jejich množstvím se dokazuje fakt, že automatizované přehlídky zcela kralují na poli objevu opravdu zajímavých, byť mimořádně slabých vlasatic. Rozšiřuje se tím pole působnosti pro výzkum nám stále neznámých končin Sluneční soustavy. A kdoví, možná už zanedlouho bude konečně objevena slabá kometa, která o několik měsíců později opravdu zazáří jako pozoruhodná vlasatice…

Zdroj: Aerith.net
Převzato: Kommet.cz




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »