Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové výzkumy mění pohled astronomů na mladý Mars

Nové výzkumy mění pohled astronomů na mladý Mars

Rovnováha tepelné energie a teplota na Marsu. a) povrch bez ledu; b) 20 % povrchu pokryto ledem; c) 40 % povrchu pokryto ledem
Autor: Ramirez and Craddock (2018), Nature Geoscience

Klima mladé planety Mars je předmětem rozsáhlých diskusí astronomů. Zatímco dříve se předpokládalo, že na Marsu panovalo teplé a mokré klima podobně jako na Zemi, někteří astronomové se domnívali, že v raném období planety Mars existovalo do značné míry dlouhé zalednění. Z poslední studie, kterou vypracovali Ramses Ramirez z Earth-Life Science Institute (Tokyo Institute of Technology, Japonsko) a Robert Craddock z National Air and Space Museum's Center for Earth and Planetary Studies (Smithsonian Institution, USA), vyplývá, že povrchu mladého Marsu nedominoval led, ale planeta mohla být místo toho mírně teplá a mít sklon k častým dešťům. Pouze malá část povrchu mohla být pokryta vodním ledem.

Zatímco se vedou drobné diskuse o tom, zda se na Marsu dříve vyskytovala voda, úvahy týkající se toho, jak vypadalo klima na Marsu zhruba před 4 miliardami roků, trvají již několik desetiletí. Mars má překvapivě rozmanitý terén tvořený sítí údolí, vyschlých jezer a pravděpodobných břehů dávného oceánu. Všechny tyto pradávné říční útvary poskytují vodítko k závěru, že mladý Mars měl teplé a mokré klima, podobně jako Země.

Nicméně tato představa vzbudila určité pochybnosti. Zaprvé, množství energie vstupující do atmosféry v té době bylo posouzeno jako příliš nízké k podpoře teplého a vlhkého klimatu. Zadruhé, nedávné výzkumy klimatu svědčí o tom, že pradávné říční útvary na Marsu mohou být přisuzovány ledovému klimatu, kdy hodně rozšířený led podporoval ochlazování planety v důsledku odrazu slunečního záření. Občasná teplá období by aktivovala velká tání ledu a vznik řek jako jejich důsledek. Nicméně Ramses Ramirez a Robert Craddock se domnívají, že mladý Mars byl pravděpodobně teplý a mokrý, a ne příliš pokrytý ledem. Po pečlivé geologické a klimatologické analýze odhalili jen drobné důkazy rozšířeného zalednění.

Geomorfologické důkazy přítomnosti vody na mladém Marsu v porovnání se Zemí. a) Colorado River Canyon – Země; b) Nanedi Vallis – Mars; c) Grand Canyon – Země; d) říční systém – Mars Autor: Ramirez and Craddock (2018), Nature Geoscience
Geomorfologické důkazy přítomnosti vody na mladém Marsu v porovnání se Zemí. a) Colorado River Canyon – Země; b) Nanedi Vallis – Mars; c) Grand Canyon – Země; d) říční systém – Mars
Autor: Ramirez and Craddock (2018), Nature Geoscience
Jejich nedávno publikovaná studie v časopise Nature Geoscience prokázala, že vulkanická aktivita na relativně málo zaledněné planetě může vysvětlit fluviální útvary na povrchu Marsu. Vulkanické erupce uvolňující oxid uhličitý, vodík a metan mohou přispívat ke skleníkovému efektu, což střídavě může podporovat oteplování, vznik srážek (včetně deště) a vodních toků, které vyhloubily údolí a říční koryta. Nicméně toto klima nemohlo být tak teplé a vlhké jako na Zemi. Odhadované množství srážek bylo kolem 100 mm za rok (nebo méně), což se podobá pozemským polosuchým oblastem. Toto sušší klima napovídá, že malé množství depozitů ledu zde rovněž mohlo existovat, byť se mohlo jednat o tenké vrstvy náchylné k tání a přispívající k tvorbě fluviálních útvarů.

V budoucnu budou astronomové používat mnohem složitější počítačové modely k analýze a studiu svého modelu teplého a polosuchého klimatu na Marsu. Rovněž se zaměří na zjišťování, jaké klima panovalo před vytvářením fluviálních útvarů působením tekuté vody. To se týká zkoumání nejranější etapy vývoje Marsu, která je zatím tajemným obdobím, protože o něm zatím víme jen velmi málo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Klima na Marsu, Planeta Mars


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »