Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové výzkumy mění pohled astronomů na mladý Mars

Nové výzkumy mění pohled astronomů na mladý Mars

Rovnováha tepelné energie a teplota na Marsu. a) povrch bez ledu; b) 20 % povrchu pokryto ledem; c) 40 % povrchu pokryto ledem
Autor: Ramirez and Craddock (2018), Nature Geoscience

Klima mladé planety Mars je předmětem rozsáhlých diskusí astronomů. Zatímco dříve se předpokládalo, že na Marsu panovalo teplé a mokré klima podobně jako na Zemi, někteří astronomové se domnívali, že v raném období planety Mars existovalo do značné míry dlouhé zalednění. Z poslední studie, kterou vypracovali Ramses Ramirez z Earth-Life Science Institute (Tokyo Institute of Technology, Japonsko) a Robert Craddock z National Air and Space Museum's Center for Earth and Planetary Studies (Smithsonian Institution, USA), vyplývá, že povrchu mladého Marsu nedominoval led, ale planeta mohla být místo toho mírně teplá a mít sklon k častým dešťům. Pouze malá část povrchu mohla být pokryta vodním ledem.

Zatímco se vedou drobné diskuse o tom, zda se na Marsu dříve vyskytovala voda, úvahy týkající se toho, jak vypadalo klima na Marsu zhruba před 4 miliardami roků, trvají již několik desetiletí. Mars má překvapivě rozmanitý terén tvořený sítí údolí, vyschlých jezer a pravděpodobných břehů dávného oceánu. Všechny tyto pradávné říční útvary poskytují vodítko k závěru, že mladý Mars měl teplé a mokré klima, podobně jako Země.

Nicméně tato představa vzbudila určité pochybnosti. Zaprvé, množství energie vstupující do atmosféry v té době bylo posouzeno jako příliš nízké k podpoře teplého a vlhkého klimatu. Zadruhé, nedávné výzkumy klimatu svědčí o tom, že pradávné říční útvary na Marsu mohou být přisuzovány ledovému klimatu, kdy hodně rozšířený led podporoval ochlazování planety v důsledku odrazu slunečního záření. Občasná teplá období by aktivovala velká tání ledu a vznik řek jako jejich důsledek. Nicméně Ramses Ramirez a Robert Craddock se domnívají, že mladý Mars byl pravděpodobně teplý a mokrý, a ne příliš pokrytý ledem. Po pečlivé geologické a klimatologické analýze odhalili jen drobné důkazy rozšířeného zalednění.

Geomorfologické důkazy přítomnosti vody na mladém Marsu v porovnání se Zemí. a) Colorado River Canyon – Země; b) Nanedi Vallis – Mars; c) Grand Canyon – Země; d) říční systém – Mars Autor: Ramirez and Craddock (2018), Nature Geoscience
Geomorfologické důkazy přítomnosti vody na mladém Marsu v porovnání se Zemí. a) Colorado River Canyon – Země; b) Nanedi Vallis – Mars; c) Grand Canyon – Země; d) říční systém – Mars
Autor: Ramirez and Craddock (2018), Nature Geoscience
Jejich nedávno publikovaná studie v časopise Nature Geoscience prokázala, že vulkanická aktivita na relativně málo zaledněné planetě může vysvětlit fluviální útvary na povrchu Marsu. Vulkanické erupce uvolňující oxid uhličitý, vodík a metan mohou přispívat ke skleníkovému efektu, což střídavě může podporovat oteplování, vznik srážek (včetně deště) a vodních toků, které vyhloubily údolí a říční koryta. Nicméně toto klima nemohlo být tak teplé a vlhké jako na Zemi. Odhadované množství srážek bylo kolem 100 mm za rok (nebo méně), což se podobá pozemským polosuchým oblastem. Toto sušší klima napovídá, že malé množství depozitů ledu zde rovněž mohlo existovat, byť se mohlo jednat o tenké vrstvy náchylné k tání a přispívající k tvorbě fluviálních útvarů.

V budoucnu budou astronomové používat mnohem složitější počítačové modely k analýze a studiu svého modelu teplého a polosuchého klimatu na Marsu. Rovněž se zaměří na zjišťování, jaké klima panovalo před vytvářením fluviálních útvarů působením tekuté vody. To se týká zkoumání nejranější etapy vývoje Marsu, která je zatím tajemným obdobím, protože o něm zatím víme jen velmi málo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Klima na Marsu, Planeta Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »