Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky na Marsu

Novinky na Marsu

Co dělají a čím se právě zabývají obě sondy NASA na Marsu? Mars Express objevil v atmosféře Marsu čpavek, existuje pod povrchem Marsu život?

Spirit a Opportunity se připravují na zimu

Spirit-03-SS-02-hills-B133R1.jpg
Spirit podstupuje "trénink", kterým se připravuje k výstupu do kopců Collumbia Hills, jeho dvojče, Opportunity, zkoumá vnitřek 130-ti metrového kráteru Endurance a pak se pravděpodobně přesune k jihu, k záhadnému, jakoby "vyleptanému" terénu.

Obě terénní vozidla však již brzy začnou s přípravou na krutou marsovskou zimu. Příprava Spiritu například zahrnuje série diagnostických testů neustále sledujících stav systému, zejména napájení a spotřebu elektrického proudu. Navíc pak pomocí své "ruky" získá přesné informace o možných rizicích vyplývajících ze změn teploty, hlavně pro kamery. Pak se pořizují snímky okolí, na kterých se bude hledat cesta budoucího pohybu sondy. Vědci se také pokoušejí roztočit "drhnoucí" pravé přední kolo jeho promazáním a rozehřátím. Toto kolo totiž stále spotřebovává při pohybu asi dvakrát tolik proudu jako ostatní kola. A nakonec se terénní vozidlo uloží k "hlubokému" spánku nočního režimu. Ten vypíná všechny systémy a spoléhá na to, že jej vycházející Slunce opět probudí. Sonda proto vždy nachýlí své sluneční kolektory směrem ke Slunci, aby co nejrychleji získala maximum potřebné energie.

Spirit se nyní pohybuje po úpatí Kolumbijských kopců a zkoumá různé neobvyklé kameny ve svém okolí. Doktor Ray Arvidson z vědeckého týmu mise řekl, že našli i mnoho geologických formací obvyklých na Zemi a přirovnal tuto krajinu k poušti v západní části Egypta, kde se dají najít podobně utvářená říční údolí.

Opportunity na druhé straně Marsu, stále ještě zkoumá skály v kráteru Endurance. Vědci se budou muset rozhodnout zda ponechají Opportunity během marťanské zimy uvnitř kráteru nebo popojedou až k dalšímu vybranému cíli, terénnímu útvaru, který vypadá jako by byl poleptán. Toto místo, na jih od Opportunity, obsahuje velké množství světlejšího podloží skalního terénu. Místní skály, jak se zdá byly usazeninami v mělkém moři, které se vypařovalo a tvořilo chemické sraženiny.

Existuje pod povrchem Marsu život?

Čpavek nalezený v atmosféře Marsu, by podle některých vědců mohl signalizovat život. Tento plyn, resp. jeho spektrální signatura, byla předběžně nalezena senzory planetárního Fourierova spektrometru (PFS), na palubě evropské sondy Mars Express.

Čpavek by mohl být klíčem k nalezení života na Marsu. V marťanské atmosféře totiž čpavková molekula přežije jen krátce a tak by se čpavek musel neustále doplňovat. Nabízejí se dva možné zdroje tohoto doplňování. Buď aktivní vulkány, které ale nebyly na Marsu nalezeny nebo mikrobi, o kterých ovšem také nic nevíme.

Profesor Vittorio Formisano, vedoucí týmu PFS, chce příští týden, na mezinárodní konferenci v Paříži, uvolnit další detaily z nových nálezů Fourierova spektrometru.

PFS je citlivý k záření v rozsahu od 1,2 do 50 mikronů, tedy rozsahu bohatě zastoupeného důležitými molekulami jako jsou voda nebo kysličník uhličitý. Do tohoto rozsahu patří také čpavek, který má spektrální čáru na 10 mikronech.

Ačkoli Mars express je na oběžné dráze kolem Marsu již od prosince 2003, vědci mají doposud analyzován jen zlomek dat dodaných spektrometrem PFS. Tvrdí, že to je důsledkem komplikovanosti PFS, stejně jako nutností zvládnout problémy s napájením přístroje. Ze známých výsledků tedy PFS zatím pozoroval degradaci kysličníku uhličitého a obohacené vodní páry nad velkými zaniklými vulkány na Marsu. Šlo však o detekce jen velmi malých množství látky prostřednictvím senzorů s vysokou rozlišovací schopností.

Odhalení čpavku přichází jen několik měsíců po detekování metanu, který byl rovněž v marťanské atmosféře nalezen. Metan je navíc dalším plynem s možným biologickým původem.

Jednou z možností, kterou museli vědci předem vyloučit bylo, zda čpavek náhodou nepochází z neúspěšná mise Beagle 2. Analýza však odhalila, že distribuce čpavku této hypotéze neodpovídá.

Čpavek sám je významný tím, že se jedná o sloučeninou dusíku a vodíku. A dusík je v marťanském prostředí prvek velmi vzácný. Protože však žádná z forem pozemského života, o které víme, nemůže existovat bez jeho přítomnosti, může čpavek signalizovat, že na Marsu přece jen existuje mikrobiální život.

Dvojčata sond Spirit a Opportunity nám však nejsou schopna odpovědět na otázku původu čpavku. Nemají pro to potřebné vybavení. Jsou určena hlavně pro geologickou práci. Ale budoucí mise by mohly zahrnout i senzory analyzující čpavek a určit tak, jestli má biologický nebo sopečný původ. Je totiž možné i to, že v sobě vázaný plyn uvolňuje postupně láva uložená na povrchu planety.

Zdroj: ESA, BBC, MarsDaily
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »