Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky na Marsu

Novinky na Marsu

Co dělají a čím se právě zabývají obě sondy NASA na Marsu? Mars Express objevil v atmosféře Marsu čpavek, existuje pod povrchem Marsu život?

Spirit a Opportunity se připravují na zimu

Spirit-03-SS-02-hills-B133R1.jpg
Spirit podstupuje "trénink", kterým se připravuje k výstupu do kopců Collumbia Hills, jeho dvojče, Opportunity, zkoumá vnitřek 130-ti metrového kráteru Endurance a pak se pravděpodobně přesune k jihu, k záhadnému, jakoby "vyleptanému" terénu.

Obě terénní vozidla však již brzy začnou s přípravou na krutou marsovskou zimu. Příprava Spiritu například zahrnuje série diagnostických testů neustále sledujících stav systému, zejména napájení a spotřebu elektrického proudu. Navíc pak pomocí své "ruky" získá přesné informace o možných rizicích vyplývajících ze změn teploty, hlavně pro kamery. Pak se pořizují snímky okolí, na kterých se bude hledat cesta budoucího pohybu sondy. Vědci se také pokoušejí roztočit "drhnoucí" pravé přední kolo jeho promazáním a rozehřátím. Toto kolo totiž stále spotřebovává při pohybu asi dvakrát tolik proudu jako ostatní kola. A nakonec se terénní vozidlo uloží k "hlubokému" spánku nočního režimu. Ten vypíná všechny systémy a spoléhá na to, že jej vycházející Slunce opět probudí. Sonda proto vždy nachýlí své sluneční kolektory směrem ke Slunci, aby co nejrychleji získala maximum potřebné energie.

Spirit se nyní pohybuje po úpatí Kolumbijských kopců a zkoumá různé neobvyklé kameny ve svém okolí. Doktor Ray Arvidson z vědeckého týmu mise řekl, že našli i mnoho geologických formací obvyklých na Zemi a přirovnal tuto krajinu k poušti v západní části Egypta, kde se dají najít podobně utvářená říční údolí.

Opportunity na druhé straně Marsu, stále ještě zkoumá skály v kráteru Endurance. Vědci se budou muset rozhodnout zda ponechají Opportunity během marťanské zimy uvnitř kráteru nebo popojedou až k dalšímu vybranému cíli, terénnímu útvaru, který vypadá jako by byl poleptán. Toto místo, na jih od Opportunity, obsahuje velké množství světlejšího podloží skalního terénu. Místní skály, jak se zdá byly usazeninami v mělkém moři, které se vypařovalo a tvořilo chemické sraženiny.

Existuje pod povrchem Marsu život?

Čpavek nalezený v atmosféře Marsu, by podle některých vědců mohl signalizovat život. Tento plyn, resp. jeho spektrální signatura, byla předběžně nalezena senzory planetárního Fourierova spektrometru (PFS), na palubě evropské sondy Mars Express.

Čpavek by mohl být klíčem k nalezení života na Marsu. V marťanské atmosféře totiž čpavková molekula přežije jen krátce a tak by se čpavek musel neustále doplňovat. Nabízejí se dva možné zdroje tohoto doplňování. Buď aktivní vulkány, které ale nebyly na Marsu nalezeny nebo mikrobi, o kterých ovšem také nic nevíme.

Profesor Vittorio Formisano, vedoucí týmu PFS, chce příští týden, na mezinárodní konferenci v Paříži, uvolnit další detaily z nových nálezů Fourierova spektrometru.

PFS je citlivý k záření v rozsahu od 1,2 do 50 mikronů, tedy rozsahu bohatě zastoupeného důležitými molekulami jako jsou voda nebo kysličník uhličitý. Do tohoto rozsahu patří také čpavek, který má spektrální čáru na 10 mikronech.

Ačkoli Mars express je na oběžné dráze kolem Marsu již od prosince 2003, vědci mají doposud analyzován jen zlomek dat dodaných spektrometrem PFS. Tvrdí, že to je důsledkem komplikovanosti PFS, stejně jako nutností zvládnout problémy s napájením přístroje. Ze známých výsledků tedy PFS zatím pozoroval degradaci kysličníku uhličitého a obohacené vodní páry nad velkými zaniklými vulkány na Marsu. Šlo však o detekce jen velmi malých množství látky prostřednictvím senzorů s vysokou rozlišovací schopností.

Odhalení čpavku přichází jen několik měsíců po detekování metanu, který byl rovněž v marťanské atmosféře nalezen. Metan je navíc dalším plynem s možným biologickým původem.

Jednou z možností, kterou museli vědci předem vyloučit bylo, zda čpavek náhodou nepochází z neúspěšná mise Beagle 2. Analýza však odhalila, že distribuce čpavku této hypotéze neodpovídá.

Čpavek sám je významný tím, že se jedná o sloučeninou dusíku a vodíku. A dusík je v marťanském prostředí prvek velmi vzácný. Protože však žádná z forem pozemského života, o které víme, nemůže existovat bez jeho přítomnosti, může čpavek signalizovat, že na Marsu přece jen existuje mikrobiální život.

Dvojčata sond Spirit a Opportunity nám však nejsou schopna odpovědět na otázku původu čpavku. Nemají pro to potřebné vybavení. Jsou určena hlavně pro geologickou práci. Ale budoucí mise by mohly zahrnout i senzory analyzující čpavek a určit tak, jestli má biologický nebo sopečný původ. Je totiž možné i to, že v sobě vázaný plyn uvolňuje postupně láva uložená na povrchu planety.

Zdroj: ESA, BBC, MarsDaily
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »