Nový cíl pro sondu New Horizons je možná dvojplanetkou
Autor: NASA/Johns Hopkins University APL/SwRI/Alex Parker
Vědci z projektu New Horizons přemýšlejí o odpovědi na otázku, jak se vypořádat s novými daty shromážděnými o vzdáleném objektu Kuiperova pásu 2014 MU69, kolem nějž prolétne sonda NASA 1. 1. 2019. Při tomto průletu bude zkoumán nejvzdálenější objekt v historii kosmického výzkumu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,6 miliardy kilometrů za Plutem.
Pradávné těleso Kuiperova pásu, které se nachází ve vzdálenosti více než 6,5 miliardy kilometrů od Země, procházelo 17. 7. 2017 před jednou vzdálenou hvězdou. Několik pozemních teleskopů rozmístěných pod vedením vědeckého týmu sondy New Horizons v odlehlých částech Patagonie (Argentina), bylo ve správnou dobu na správném místě a mohly sledovat krátký stín planetky – při úkazu známém jako zákryt – a byly schopny zachytit důležitá data, která pomohou lépe naplánovat průlet sondy a určit velikost, tvar, dráhu a prostředí v okolí tělesa 2014 MU69.
Na základě nových pozorování tohoto zákrytu dospěli členové týmu k závěru, že těleso 2014 MU69 možná nebude osamělým sférickým objektem, ale domnívají se, že může jít o „mimořádně protáhlé těleso“ nebo dokonce o binární systém dvou blízkých objektů. Neobvyklý tvar mají podle názoru vědců dvě tělesa, která se mohou vzájemně obíhat blízko sebe nebo se dokonce navzájem dotýkat – což je známo jako těsné nebo dotykové binární systémy – ale může se také jednat o samostatné těleso s velkým odtrženým úlomkem.
Velikost tělesa 2014 MU69 nebo jeho složek rovněž mohla být určena na základě pořízených dat. Vypadá to tak, že těleso není delší než 30 kilometrů a v případě, že se jedná o binární útvar, jeho jednotlivé části mají průměry 15 až 20 kilometrů.
Autor: NASA/Johns Hopkins University APL/SwRI/Alex Parker
Zákryt pozorovaný 17. července 2017, který poskytnul tato zajímavá data, byl již třetím ambiciózním sledováním zákrytu hvězdy novým cílovým tělesem pro sondu New Horizons. Vědecký tým použil data z Hubbleova kosmického teleskopu HST a z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA k poskytnutí údajů k výpočtům a k velmi přenému určení místa, kam na zemský povrch dopadne stín tělesa 2014 MU69. „Obě tyto kosmické observatoře poskytly zásadní informace k úspěšnému průběhu celé pozorovací kampaně,“ dodává Alan Stern.
Marc Buie, spolupracující vědecký pracovník projektu New Horizons z SwRI, který byl vedoucím pozorovací kampaně, k tomu dodává: „Tyto strhující a téměř nepochopitelné výsledky jsou klíčové pro naplánování dalšího průběhu mise, ale také dodávají tajemství okolnímu prostředí cílového tělesa před přiblížením sondy New Horizons k tělesu 2014 MU69 v době, kdy do cíle zbývá méně než 17 měsíců cesty.“
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] pluto.jhuapl.edu
[2] universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
