Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový cíl pro sondu New Horizons

Nový cíl pro sondu New Horizons

Průlet sondy New Horizons kolem tělesa 2014 MU69 (kresba)
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SwRI/Steve Gribben

V červenci 2015 se nejen astronomové, ale i široká veřejnost dočkala: sonda New Horizons úspěšně prolétla kolem trpasličí planety Pluto a vyslala na Zemi první fotografie a další vědecká data. Přenos dat pokračuje, sonda se vzdaluje od Slunce a řídící středisko v nejbližších dnech uskuteční korekce letové trajektorie sondy, aby se mohl realizovat výzkum ještě jednoho, mnohem vzdálenějšího tělesa, jak to bylo plánováno ještě před vypuštěním sondy.

Kosmická sonda NASA s názvem New Horizons byla v těchto dnech naprogramována k zažehnutí raketových motorů; poprvé se tak stalo ve čtvrtek 22. 10. 2015 odpoledne. Další korekční manévry jsou naplánovány na 25. a 28. října a na 4. listopadu 2015. Cílem je navedení na trajektorii průletu kolem nedávno objeveného tělesa o průměru necelých 50 km na vnějších hranicích Sluneční soustavy. K těsnému přiblížení k tělesu označovaném 2014 MU69 dojde v roce 2019, ve vzdálenosti 1,6 miliardy kilometrů za Plutem.

Řídící středisko v Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland vyslalo povely k postupné úpravě dráhy. Celkem budou nutné čtyři manévry, které se uskuteční během dvou týdnů. V době čtení tohoto článku budou první z nich již realizovány.

Po startu v roce 2006 se sonda New Horizons stala prvním vyslancem z planety Země, který v červenci 2015 navštívil Pluto a jeho soustavu. Ve vynikajícím stavu sonda překonala vzdálenost 4,8 miliardy kilometrů a stále ji ještě čeká zhruba roční práce s přenosem pořízených dat do pozemského řídícího centra.

Pracovníci NASA a tým kolem sondy New Horizons vybrali v srpnu 2015 jako další potenciální cíl pro sondu těleso s přezdívkou PT-1. Podobně jako Pluto, i objekt 2014 MU69 obíhá kolem Slunce ve zmrzlé soumračné oblasti známé jako Kuiperův pás.

Tento mimořádně vzdálený slabý objekt byl objeven pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2014. Zvítězil nad několika dalšími kandidáty výzkumu, protože leží poblíž současné dráhy letu sondy a na požadovanou korekci dráhy potřebuje menší množství pohonných látek.

Cílové těleso 2014 MU69 je přibližně 10krát větší a 1000krát hmotnější než průměrné kometární jádro, a to včetně komety Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž v současné době obíhá evropská sonda Rosetta. Na druhou stranu, těleso 2014 MU69 má stěží jedno procento průměru Pluta a asi jednu desetitisícinu hmotnosti této trpasličí planety. Toto nové cílové těleso je podle astronomů vhodným objektem střední velikosti k dalšímu průzkumu.

Vedoucí vědecký pracovník Alan Stern ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado, řekl, že letové kontrolní centrum stále pracuje na tom, jak co nejvíce přiblížit sondu New Horizons k následujícímu cíli – k tělesu 2014 MU69. Cílem je prolétnout blíže, než se sonda přiblížila k Plutu (12 500 km).

Ačkoliv tento průlet nebude pravděpodobně tak dramatický, jako průlet sondy New Horizons kolem Pluta, budeme na něj připraveni,“ říká Alan Stern. „Budou získána data z výzkumu kosmického tělesa v rekordní vzdálenosti od Země, jaký byl doposud uskutečněn.“

Dne 23. října 2015 se sonda New Horizons nacházela ve vzdálenosti 119 miliónů kilometrů za drahou trpasličí planety Pluto a 5,08 miliardy kilometrů od Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] pluto.jhuapl.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: New horizons, 2014 MU69


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »