Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový cíl pro sondu New Horizons

Nový cíl pro sondu New Horizons

Průlet sondy New Horizons kolem tělesa 2014 MU69 (kresba)
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SwRI/Steve Gribben

V červenci 2015 se nejen astronomové, ale i široká veřejnost dočkala: sonda New Horizons úspěšně prolétla kolem trpasličí planety Pluto a vyslala na Zemi první fotografie a další vědecká data. Přenos dat pokračuje, sonda se vzdaluje od Slunce a řídící středisko v nejbližších dnech uskuteční korekce letové trajektorie sondy, aby se mohl realizovat výzkum ještě jednoho, mnohem vzdálenějšího tělesa, jak to bylo plánováno ještě před vypuštěním sondy.

Kosmická sonda NASA s názvem New Horizons byla v těchto dnech naprogramována k zažehnutí raketových motorů; poprvé se tak stalo ve čtvrtek 22. 10. 2015 odpoledne. Další korekční manévry jsou naplánovány na 25. a 28. října a na 4. listopadu 2015. Cílem je navedení na trajektorii průletu kolem nedávno objeveného tělesa o průměru necelých 50 km na vnějších hranicích Sluneční soustavy. K těsnému přiblížení k tělesu označovaném 2014 MU69 dojde v roce 2019, ve vzdálenosti 1,6 miliardy kilometrů za Plutem.

Řídící středisko v Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland vyslalo povely k postupné úpravě dráhy. Celkem budou nutné čtyři manévry, které se uskuteční během dvou týdnů. V době čtení tohoto článku budou první z nich již realizovány.

Po startu v roce 2006 se sonda New Horizons stala prvním vyslancem z planety Země, který v červenci 2015 navštívil Pluto a jeho soustavu. Ve vynikajícím stavu sonda překonala vzdálenost 4,8 miliardy kilometrů a stále ji ještě čeká zhruba roční práce s přenosem pořízených dat do pozemského řídícího centra.

Pracovníci NASA a tým kolem sondy New Horizons vybrali v srpnu 2015 jako další potenciální cíl pro sondu těleso s přezdívkou PT-1. Podobně jako Pluto, i objekt 2014 MU69 obíhá kolem Slunce ve zmrzlé soumračné oblasti známé jako Kuiperův pás.

Tento mimořádně vzdálený slabý objekt byl objeven pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2014. Zvítězil nad několika dalšími kandidáty výzkumu, protože leží poblíž současné dráhy letu sondy a na požadovanou korekci dráhy potřebuje menší množství pohonných látek.

Cílové těleso 2014 MU69 je přibližně 10krát větší a 1000krát hmotnější než průměrné kometární jádro, a to včetně komety Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž v současné době obíhá evropská sonda Rosetta. Na druhou stranu, těleso 2014 MU69 má stěží jedno procento průměru Pluta a asi jednu desetitisícinu hmotnosti této trpasličí planety. Toto nové cílové těleso je podle astronomů vhodným objektem střední velikosti k dalšímu průzkumu.

Vedoucí vědecký pracovník Alan Stern ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado, řekl, že letové kontrolní centrum stále pracuje na tom, jak co nejvíce přiblížit sondu New Horizons k následujícímu cíli – k tělesu 2014 MU69. Cílem je prolétnout blíže, než se sonda přiblížila k Plutu (12 500 km).

Ačkoliv tento průlet nebude pravděpodobně tak dramatický, jako průlet sondy New Horizons kolem Pluta, budeme na něj připraveni,“ říká Alan Stern. „Budou získána data z výzkumu kosmického tělesa v rekordní vzdálenosti od Země, jaký byl doposud uskutečněn.“

Dne 23. října 2015 se sonda New Horizons nacházela ve vzdálenosti 119 miliónů kilometrů za drahou trpasličí planety Pluto a 5,08 miliardy kilometrů od Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] pluto.jhuapl.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: New horizons, 2014 MU69


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »