Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový cíl pro sondu New Horizons

Nový cíl pro sondu New Horizons

Průlet sondy New Horizons kolem tělesa 2014 MU69 (kresba)
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SwRI/Steve Gribben

V červenci 2015 se nejen astronomové, ale i široká veřejnost dočkala: sonda New Horizons úspěšně prolétla kolem trpasličí planety Pluto a vyslala na Zemi první fotografie a další vědecká data. Přenos dat pokračuje, sonda se vzdaluje od Slunce a řídící středisko v nejbližších dnech uskuteční korekce letové trajektorie sondy, aby se mohl realizovat výzkum ještě jednoho, mnohem vzdálenějšího tělesa, jak to bylo plánováno ještě před vypuštěním sondy.

Kosmická sonda NASA s názvem New Horizons byla v těchto dnech naprogramována k zažehnutí raketových motorů; poprvé se tak stalo ve čtvrtek 22. 10. 2015 odpoledne. Další korekční manévry jsou naplánovány na 25. a 28. října a na 4. listopadu 2015. Cílem je navedení na trajektorii průletu kolem nedávno objeveného tělesa o průměru necelých 50 km na vnějších hranicích Sluneční soustavy. K těsnému přiblížení k tělesu označovaném 2014 MU69 dojde v roce 2019, ve vzdálenosti 1,6 miliardy kilometrů za Plutem.

Řídící středisko v Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland vyslalo povely k postupné úpravě dráhy. Celkem budou nutné čtyři manévry, které se uskuteční během dvou týdnů. V době čtení tohoto článku budou první z nich již realizovány.

Po startu v roce 2006 se sonda New Horizons stala prvním vyslancem z planety Země, který v červenci 2015 navštívil Pluto a jeho soustavu. Ve vynikajícím stavu sonda překonala vzdálenost 4,8 miliardy kilometrů a stále ji ještě čeká zhruba roční práce s přenosem pořízených dat do pozemského řídícího centra.

Pracovníci NASA a tým kolem sondy New Horizons vybrali v srpnu 2015 jako další potenciální cíl pro sondu těleso s přezdívkou PT-1. Podobně jako Pluto, i objekt 2014 MU69 obíhá kolem Slunce ve zmrzlé soumračné oblasti známé jako Kuiperův pás.

Tento mimořádně vzdálený slabý objekt byl objeven pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2014. Zvítězil nad několika dalšími kandidáty výzkumu, protože leží poblíž současné dráhy letu sondy a na požadovanou korekci dráhy potřebuje menší množství pohonných látek.

Cílové těleso 2014 MU69 je přibližně 10krát větší a 1000krát hmotnější než průměrné kometární jádro, a to včetně komety Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž v současné době obíhá evropská sonda Rosetta. Na druhou stranu, těleso 2014 MU69 má stěží jedno procento průměru Pluta a asi jednu desetitisícinu hmotnosti této trpasličí planety. Toto nové cílové těleso je podle astronomů vhodným objektem střední velikosti k dalšímu průzkumu.

Vedoucí vědecký pracovník Alan Stern ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado, řekl, že letové kontrolní centrum stále pracuje na tom, jak co nejvíce přiblížit sondu New Horizons k následujícímu cíli – k tělesu 2014 MU69. Cílem je prolétnout blíže, než se sonda přiblížila k Plutu (12 500 km).

Ačkoliv tento průlet nebude pravděpodobně tak dramatický, jako průlet sondy New Horizons kolem Pluta, budeme na něj připraveni,“ říká Alan Stern. „Budou získána data z výzkumu kosmického tělesa v rekordní vzdálenosti od Země, jaký byl doposud uskutečněn.“

Dne 23. října 2015 se sonda New Horizons nacházela ve vzdálenosti 119 miliónů kilometrů za drahou trpasličí planety Pluto a 5,08 miliardy kilometrů od Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] pluto.jhuapl.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: New horizons, 2014 MU69


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »