Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový model nitra planety Saturn – tlustá vrstva héliového deště může ovlivňovat magnetické pole planety

Nový model nitra planety Saturn – tlustá vrstva héliového deště může ovlivňovat magnetické pole planety

Siločáry magnetického pole planety Saturn pozorované na povrchu
Autor: Ankit Barik/Johns Hopkins University

Výzkumníci modelovali podmínky nezbytné pro unikátní magnetické pole Saturnu. Nové simulace uskutečněné na Johns Hopkins University poskytují netušený pohled do nitra planety Saturn, z kterých vyplývá, že tlustá vrstva héliového deště by mohla ovlivňovat magnetické pole planety.

Modely publikované nedávno v časopise AGU Advances rovněž naznačují, že nitro planety Saturn může charakterizovat oblast s vysokou teplotou v rovníkovém regionu, oblast s nízkou teplotou ve vysokých šířkách a nahoře s vrstvou héliového deště. Je velmi obtížné studovat vnitřní struktury velkých plynných planet a toto úsilí vložit do zmapování neviditelných regionů Saturnu.

Na základě studia, jak se Saturn zformoval a jak se během času vyvíjel, se můžeme dozvědět mnoho informací o vzniku dalších planet podobných Saturnu ve Sluneční soustavě, ale i za jejími hranicemi,“ říká spoluautorka studie Sabine Stanleyová, planetoložka na Johns Hopkins University.

Vzhledem k magnetickému poli se Saturn odlišuje od planet naší Sluneční soustavy, protože jeho magnetické pole se zdá být téměř dokonale symetrické kolem rotační osy planety. Detailní měření magnetického pole shromážděná sondou NASA s názvem Cassini, která obíhala dlouhou dobu kolem Saturnu, poskytla příležitost lépe porozumět hlubokému nitru planety, kde je magnetické pole generováno, říká hlavní autor článku Chi Yan pracující na Johns Hopkins University.

Nitro Saturnu se stabilní rozvrstvenou héliovou nerozpustnou vrstvou (Helium Insoluble Layer – HIL) Autor: Yi Zheng (HEMI/MICA Extreme Arts Program)
Nitro Saturnu se stabilní rozvrstvenou héliovou nerozpustnou vrstvou (Helium Insoluble Layer – HIL)
Autor: Yi Zheng (HEMI/MICA Extreme Arts Program)
Vložením dat shromážděných sondou Cassini do výkonných počítačových simulací použitých ke studiu počasí a klimatu prozkoumali Chi Yan a Sabine Stanleyová, jaké ingredience jsou nezbytné k vytvoření dynama – mechanismu elektromagnetické konverze – které by mohlo vysvětlit magnetické pole Saturnu.

Jedna věc, kterou jsme objevili, bylo, jak citlivý byl model na specifické podmínky, jako je například teplota,“ říká Sabine Stanleyová, která je také profesorkou na Johns Hopkins in the Department of Earth & Planetary Sciences and the Space Exploration Sector of the Applied Physics Lab. „A to znamená, že máme vskutku zajímavou sondu do hlubokého nitra planety Saturn, až do hloubky 20 000 kilometrů. V podstatě se jedná o jakýsi druh rentgenového pohledu.“

Překvapivě simulace, které uskutečnili Chi Yan a Sabine Stanleyová, naznačují, že nepatrná hodnota asymetrie osy by mohla ve skutečnosti existovat blízko Saturnova severního a jižního pólu. „Přestože pozorování máme ze Saturnova pohledu perfektně symetrická, v našich počítačových simulacích můžeme zcela podrobně zkoumat jeho magnetické pole,“ dodává Sabine Stanleyová.

Přímá pozorování na pólech by byla nezbytná k potvrzení této skutečnosti, avšak zjištění by mohlo mít význam také pro pochopení dalších problémů, které doslova trápí astronomy již celá desetiletí: například jak měřit rychlost rotace Saturnu, nebo, řečeno jinými slovy, délku dne na planetě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Héliový déšť, Magnetické pole, Planeta Saturn


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »